Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Zmatení jazyků a radioaktivních pojmů

  22:34

Českými médii prolétla zpráva, že jsme třetí nejúspěšnější zemí v dosažení jaderné bezpečnosti. To je informace postavená na hlavu. Kachna.

Čtyři ze šesti českých reaktorů, konkrétně v Dukovanech (na snímku), nemají masivní ochrannou obálku, zvanou kontejnment. foto: © ČESKÁ POZICEČeská pozice

Tuzemskými médii prolétla zpráva, že jsme třetí nejúspěšnější zemí v dosažení jaderné bezpečnosti. To je informace postavená na hlavu. Citovaný žebříček americké nevládní organizace NTI sleduje zabezpečení štěpných materiálů před jejich zneužitím a s jadernou bezpečností atomových elektráren má jen máloco společného.

Češi nepřipravují jadernou bombu a radioaktivní materiály použitelné v atomových zbraních spolehlivě skladují. Lépe to dokážou pouze Australané a Maďaři. Takovéto zjištění ctí české jaderné inženýry, ale s posouzením celkové jaderné bezpečnosti zdejších elektráren příliš nesouvisí.

Je na čase se přičinit, aby bublina, vzniklá chybnou interpretací žebříčku, zase rychle splaskla. NTI se ani trochu nezabývá jadernou bezpečností elektráren, ale jak už napovídá překlad jejího názvu - Iniciativa za omezení jaderné hrozby – tvrdohlavě sleduje veškeré možnosti úniku štěpného materiálu do nepovolaných rukou.

Co na to odborníci? Že mlčí?!

Kdo sestřelil novinářskou kachnu? Divte se spolu se mnou, ale nebyl to žádný z jaderných odborníků, jako že jich máme na stovky, ba na tisíce. Byl to zkušený protijaderný aktivista z evropského ústředí hnutí Greenpeace Jan Beránek.

To nikomu ze slovutných jaderných inženýrů nevadilo, že se kolem tak vážných věcí vytváří hromadně přebíraný omyl?To nikomu ze slovutných jaderných inženýrů nevadilo, že se kolem tak vážných věcí vytváří hromadně přebíraný omyl? Nechce se věřit, že by se většině z nich ten omyl, hluboko podceňující česká jaderná rizika, hodil do krámu. Proč proti tomu žádný z nich nepozvedl hlas? Že by se jim líbilo, jak předpojatí čeští novináři slovně bijí proti antijadernému Rakousku, které nedokáže být v jaderné bezpečnosti lepší než Češi s jejich Temelínem?

Ve skutečnosti jaderní odborníci na rozdíl od některých českých novinářů přece vědí, že ve Vídni je jen „kapesní“ školní reaktor a pojem jaderná bezpečnost je tudíž prázdný. Jak by se školní hračkou asi tak získali páté místo v jaderné bezpečnosti na světě?

Proč odborníci mlčky přecházejí tuto mediální masáž bez příčiny? Mohlo by pro ně být nepříjemné, že by se řeč zase stočila na letitou slabinu české jaderné energetiky: čtyři ze šesti českých reaktorů nemají masivní ochrannou obálku, zvanou kontejnment. Už kvůli tomu by se Česko nemohlo ocitnout v popředí tabulek jaderné bezpečnosti.

Na druhou stranu vás zastánci zatím velice spolehlivých Dukovan budou sáhodlouze přesvědčovat, že jejich reaktory obálku nepotřebují a riziko úniku radiace z reaktoru by bylo řešeno jinak. Naštěstí to nikdy nebylo třeba zkoušet v praxi. Pochybovačů o dukovanském teoretickém řešení rizik je totiž taky dost.

Jiná jaderná káva

V článku, holedbajícím se na serveru ct24.cz bronzovým místem ve světové jaderné bezpečnosti, skromně promluvila i předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová: „Nebyly shledány žádné závažné nedostatky a umístili jsme se docela dobře, to je sice hezké, ale na druhou stranu to neznamená pro naši práci žádné uspokojení.“ A přestože to nevyslovila, zřejmě ji nevadilo, že ohlupovaný čtenář – a v předchozí živé verzi nepochybně i televizní divák – si to automaticky vztáhne na vychvalovanou jadernou bezpečnost.

Povinností předsedkyně SÚJB v takovém případě bylo ohradit se proti účelové interpretaci výsledků. Možná by našla větší uspokojení, než z přihlížení propagandistické lavině článků rozmazávajících prvotní omyl až do omrzení.

Ani papež si sám nemůže napsat bibli, předsedkyně SÚJB se na předloze atomového zákona podílet mohla. Po schválení parlamentem a podpisu prezidenta je atomový zákon i pro ni biblí. Píše se v ní:

„Jadernou bezpečností je stav a schopnost jaderného zařízení a osob obsluhujících jaderné zařízení zabránit nekontrolovanému rozvoji štěpné řetězové reakce nebo nedovoleného úniku radioaktivních látek nebo ionizujícího záření do životního prostředí a omezovat následky nehod.“

Nelze zřetelněji a závazněji definovat, co je a co není obsahem pojmu jaderná bezpečnost. Přesto Jan Beránek připojil ve svém komentáři v Deníku Referendum z respektovaných knih a serverů ještě několik definic. Z atomového zákona i z ostatních definic nade vše vyplývá, že žebříček NTI nemá s celkovým posuzováním jaderné bezpečnosti nic společného.

I korupce a omyl mohou vést k falešnému vítězství

Nejen české policii, ale i americkým expertům česká korupce povážlivě uniká. Jinak by se Česko nemohlo udržet na třetí pozici v žebříčku NTI. Jedním z posuzovaných kritérií je totiž korupce.

Údajně bylo posuzováno 176 zemí, ale do žebříčku se jich dostalo jen 32. Co mají společného? Že každá z nich prokazatelně vlastní alespoň kilogram štěpného materiálu, který by bylo možno využít k výrobě jaderné zbraně. Země jsou do žebříčku řazeny podle „indexu zabezpečení štěpných materiálů“. NTI sleduje především vysoce obohacený uran a plutonium. A samozřejmě jejich směsi, vyráběné pro potřeby nových typů paliva.

Rozhodující pro posuzování je množství paliva a místo jeho uskladnění. A především počet úložných lokalit, jejichž příliš velký rozptyl by mohl znamenat vyšší ohrožení ztrátou štěpného materiálu. Posuzovatele zajímají zajištění paliva i kontrolní opatření. Další kritéria mají nemateriální podobu, jako jsou smlouvy, národní závazky a společenské vlivy. Mezi ně patří především politická stabilita země, transparentnost a už zmíněná míra korupce.

Výsledkem posuzování je index štěpných materiálů, jehož číselné vyjádření určuje pořadí v konečném žebříčku. Ještě nikdy se u nás netěšil takové pozornosti jako letos. Kuriózně se o to zasloužily nepravdivé údaje, nepatřičně vztažené k jaderné bezpečnosti elektráren. Zda to bylo dílem nedbalého omylu nebo něčím záměrem, se možná nikdy nedovíme. Ale žebříček je varováním nejen, co se týče bezpečného uložení štěpných materiálů, ale před dalšími podobnými „omyly“, které mohou falešnými údaji ovlivňovat veřejné mínění.