Na začátku devadesátých let minulého století strašily Českou republiku takzvané orlické vraždy. A temné období vysokého počtu mordů pokračovalo – v roce 1996 si za trestný čin vraždy vyslechlo odsuzující verdikt 203 lidí. O necelých 20 let později se zdá situace příznivější. Kvůli vraždám putovalo loni do vězení „pouhých“ 112 osob. A nejen to. Podle aktuální zprávy Nejvyššího státního zastupitelství byl uplynulý rok z hlediska kriminality jedním z nejklidnějších vůbec.
Vyšetřovatelé však nesmějí zahálet, neboť zločinnost se přesouvá do jiných oblastí. „Dorůstá skupina pachatelů, kteří se pohybují v kyberprostoru. Pro ně je snazší podvodné jednání a získávání finančních prostředků pomocí internetu, než aby si složitě sháněli náčiní, jehož pomocí by se vloupávali do objektů a tam kradli,“ řekl v rozhovoru pro LN detektiv Michal Mazánek, šéf Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování.
Zneužití pravomocí úřední osoby
Z hlediska struktury kriminality převažuje majetková, i když celkově klesá. Jedním z důvodů je, že oběti krádeží nejsou vždy ochotné trestnou činnost na policii oznámit. Podle vyšetřovatelů pak pomáhají kvalitnější preventivní opatření, například městské kamerové systémy. Pozitivní zprávou je stagnace násilné trestné činnosti a pokles četnosti národnostních a rasistických trestných činů. Do budoucna je však podle žalobců třeba dbát zvýšené pozornosti v kontextu migrační krize a vzniku populistických stran a hnutí.
Nejvíce policistů bylo podle zprávy brněnského Nejvyššího státního zastupitelství stíháno pro podezření ze zneužití pravomocí úřední osoby. Oproti roku 2014 se počet takto obviněných zvýšil o 44 na celkových 73 osob. |
Velkým problémem jsou naopak drogy. Kvůli jejich nedovolené výrobě a užívání policie loni evidovala nejvyšší počet obžalovaných od roku 1989 – takřka tři tisíce osob. Smutnou kapitolou vývoje kriminality je policie, v jejíchž řadách významně roste počet stíhaných osob. Počet stíhaných policistů narostl z předloňských 112 loni na 174 příslušníků sboru. Nejvíce policistů bylo podle zprávy brněnského Nejvyššího státního zastupitelství stíháno pro podezření ze zneužití pravomocí úřední osoby. Oproti roku 2014 se počet takto obviněných zvýšil o 44 na celkových 73 osob.
„Vzestup nastal i u dalších skutkových podstat. Týká se to například i trestného činu přijímání úplatku s loňskými 16 stíhanými (+ 14 oproti roku 2014 a + 6 oproti roku 2013) a 15 obžalovanými osobami,“ stojí v dokumentu.
Ve zprávě žalobci uvedli i poznatek vrchních státních zástupců z Olomouce, kteří na podzim loňského roku spustili kauzu Vidkun. V ní olomoučtí žalobci poukázali na obchodování s informacemi o trestních kauzách a zasáhli do řad policie – obviněni byli mimo jiné šéf odboru olomoucké hospodářské kriminality Radek Petrůj či náměstek olomouckého policejního ředitele Karel Kadlec.
Efektivnější vyšetřovací nástroje
„Tyto trestní věci jsou vysoce závažné, a to i s přihlédnutím k tomu, že řada případů ukazuje na špatný stav Policie ČR a na rozsáhlé prorůstání zločinu či klientelistických vazeb do struktur Policie ČR (případně i Generální inspekce bezpečnostních sborů), a to i do vysokých pozic, kde se koncentrují důvěrné a citlivé informace o trestních kauzách, což fakticky znemožňuje úspěšný a účinný boj se zločinem,“ poznamenalo ve zprávě za rok 2015 Nejvyšší státní zastupitelství.
Státní zástupci si ve své výroční zprávě také stěžují, že pro potírání korupce, ovlivňování veřejných zakázek a zachycení předávání úplatků by potřebovali efektivnější vyšetřovací nástroje |
Po loňském případu Vidkun přišel letos na jaře další policejní skandál s názvem Beretta. V kauze figurují důstojník protikorupční policie Radek Holub, bývalý příslušník Celní správy Pavel Šíma a bývalý policista Igor Gáborik. V síti vyšetřovatelů však uvízla i pražská státní zástupkyně Dagmar Máchová, veřejnosti známá například z kauzy Opencard.
Oba případy dozoroval protimafiánský útvar Roberta Šlachty, kterého se v červnu v důsledku policejní reorganizace „zbavilo“ vedení policie a ministerstvo vnitra. Šlachta na pozici ředitele Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) kvůli nepropracovanému a nekonzultovanému plánu na sloučení policejních útvarů rezignoval a odešel do civilu. Státní zástupci si ve své výroční zprávě také stěžují, že pro potírání korupce, ovlivňování veřejných zakázek a zachycení předávání úplatků by potřebovali efektivnější vyšetřovací nástroje.
„V popsaných hlavních typech organizované trestné činnosti se opakovaně ukazuje jako zcela neuspokojivá právní úprava institutu spolupracujícího obviněného, nevhodné omezení institutu dohody o vině a trestu a absence ochrany takzvaných whistleblowerů (oznamovatel korupce – pozn. red) či osob, které by se chtěly rozhodnout spolupracovat s policií při objasňování organizované trestné činnosti či trestné činnosti takzvaných bílých límečků,“ napsal nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman do zprávy za rok 2015.
Zřetelný posun
Policisté se v uplynulých letech potýkali s řadou nových kriminálních fenoménů. Záludnou oblastí jsou pro vyšetřovatele šikanózní insolvenční návrhy z dílny nastrčených bílých koňů pocházejících často z východoevropských zemí. Úrodným polem pro páchání trestných činů se ukazuje internetové bankovnictví. „Pachatelé nejprve napadnou sociální účty poškozených, jejichž prostřednictvím se jim podaří získat údaje z platební karty a následný přístup k účtu,“ popisuje zkušenosti vyšetřovatelů Zeman v dokumentu.
Nastal zřetelný posun od klasické majetkové trestné činnosti k trestné činnosti páchané s využitím elektronických komunikačních prostředků a technologií, umožňujících pachatelům páchat trestnou činnost na dálku |
A k novému typu kriminality dodává: „Je zjevné, že nastal zřetelný posun od klasické majetkové trestné činnosti k trestné činnosti páchané s využitím elektronických komunikačních prostředků a technologií, umožňujících pachatelům páchat trestnou činnost na dálku, ke škodě velkého počtu poškozených osob, bez tomu odpovídajícího výrazného zvýšení náročnosti pro pachatele a s pocitem bezpečí plynoucí z relativní anonymity.“
Bezpečnostní poradce Andor Šándor považuje za problém fakt, že v řadách policie je jen omezený počet bezpečnostních „kyberexpertů“. „Veškerou elektronickou komunikací, kterou používáme při placení kartou, telefonování nebo sjednávání bydlení, necháváme za sebou elektronickou stopu. Tím jsme zranitelní,“ poznamenal Šándor. O síle hackerských útoků se na začátku roku přesvědčil i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), kterému skupina „internetových zlodějů“ vykradla soukromou e-mailovou schránku.
Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman zveřejnil zprávu o stavu kriminality(údaje jsou za rok 2015)
Pravomocná zproštění obžaloby
|
Nové fenomény tuzemské kriminality
|