Lidovky.cz

Zlidšťování vědy po islandsku, model Björk

  19:15

Jedinečné aplikace projektu slavné zpěvačky jsou atraktivní pro každého a úžasně kombinují hudbu, technologie, vědu a vzdělávání.

Projekt zpěvačky Björk s názvem Biophilia je údajně prvním app-albem v historii. foto: © repro Universal MusicČeská pozice

Těžko se hledá příměr. Ale zkusme to: Dejme tomu, že se oblíbená kapela Kryštof, která experimentuje s koncerty v kině nebo v univerzitních aulách, rozhodne popularizovat vědu. Domluví se s geology a informatiky na Vysoké škole báňské, vyvine pro iPad aplikace, jež vizuálně podkreslí alba Magnetické pole nebo Mikrosmos, která se budou při každém poslechu měnit, zároveň vzdělávat mládežníky a přitáhnou je ke studiu mineralogie. A aby to bylo schůdnější, všechno to podpoří a peníze na nové album přidá město Ostrava.

Islandská zpěvačka Björk je samozřejmě jiná liga. Premier League. Ale třeba University of Iceland, která její album podpořila, má „jen“ 15 tisíc studentů, a ve spolupracujícím městě Reykjavík žije 120 tisíc obyvatel. Navzdory tomu se z app-alba Biophilia, údajně prvního hudebního alba s aplikacemi, stala událost. „O projekt je velký zájem. Björk je světoznámá zpěvačka a aplikace jsou jedinečné, atraktivní pro každého a úžasně kombinují hudbu, technologie, vědu a vzdělávání. A funguje to. Děti se díky nim o vědu zajímají,“ řekl ČESKÉ POZICI PR manažer Islandské univerzity Jón Örn Gu?bjartsson.

Gu?bjartsson přijel do Česka na konferenci ministerstva školství, jež měla shrnout aktivity projektu Podpora technických a přírodovědných oborů a poradit Čechům, jak je možné lákat ratolesti k bádání. „V projektu Biophilia jsme za pomoci vědců z naší univerzity vytvořili vzdělávací program, z nějž se děti ve věku deseti až dvanácti let učí prostřednictvím hudby. Každá píseň pojednává o jednotlivém vědeckém fenoménu,“ říká Gu?bjartsson.

A skutečně: Björčin tracklist tvoří desítka skladeb, jež se věnují astronomii a lunárnímu cyklu (Moon), bleskům (Thunderbolt), růstu krystalů (Crystalline), buňkám a virům (Virus), ale i gravitaci, antihmotě nebo pohybu tektonických desek (Mutual Core). Písně, už tak typicky „björkovsky“ nezvyklé, doprovázejí fascinující vizualizace a prográmky, s nimiž si mohou posluchači zvídavě pohrávat. Ale co by to bylo za článek o hudbě bez hudby:


Komenský by nejspíš zajásal!

„Šlo o první takzvané app-album (od anglického slova application), multimediální projekt, který vedle estetického prožitku klade důraz i na vědeckou hodnotu a vzdělávací funkci propojenou s aplikacemi pro iPhony a iPady. Komenský by měl jistě radost, jak se děti učí o genetických informacích, virech a geologii zábavnou formou, a ještě do sebe stačí vcucnout trochu toho umění,“ napsal v anotaci ČESKÉ POZICE hudební recenzent Jan Macháček, když si všímal jiného „proměnlivého alba“ – Tender Metal od Gwilyma Golda.

Biophilia je hudebním nadstandardem, ale zaujme zejména svým zacílením na popularizaci vědních oborů. „Na projekt jsme velmi hrdí, vyplatilo se to,“ říká Gu?bjartsson, jehož univerzita provozuje i koncept „mobilní univerzity“, která cestuje po Islandu a propaguje své vědce a učitele. V budoucnu by prý škola, jež obsadila v žebříčku Times Higher Education 271. místo na světě (pár desítek míst před Univerzitou Karlovou), mohla vyjet s m-univerzitou i mimo ostrov.

Do zahraničí pochopitelně míří i Björk. A co je nejzajímavější, podle mluvčí Přírodovědecké fakulty UK Alexandry Hroncové by v příštím roce mohla islandská elfka s projektem Biophilia dorazit i do Česka – na nějaký rockový festival. „Záleží to jen na ní,“ tvrdí Jón, dle něhož patří ke koncertnímu vystoupení jedenáct vědců, osm hudebníků a také zapojení aplikací. Pro své poslední album si Björk sama dokonce vyvinula některé nezvyklé hudební nástroje. Dokonce i na obrazovce iPadu se to pěkně „blýská“ z Teslova transformátoru.

I s nemocnicí pro plyšové medvídky...

Ovšem scientistické app-album není jediným neotřelým nápadem z Islandské univerzity. Na ještě mnohem mladší ročníky je zaměřena nemocnice pro plyšové medvídky: takzvaná Teddy Bear Hospital. Už malí caparti ve věku od tří do sedmi let mohou ve vybraných dnech zajít s rodiči – a svými nemocnými plyšáky, samozřejmě – do fakultní nemocnice, kde jim medici vysvětlí, jak nebožáčky uzdravit. „Je to velmi roztomilé, děti se už v tak útlém věku zajímají o medicínu,“ vypráví Gu?bjartsson o propagační aktivitě jedné z celkem 25 fakult.

Logicky se specializujeme na geologii a vulkanologii. V roce 2010 chtěl každý novinář odpověď k sopce Eyjafjallajökull...Na reykjavíkské univerzitě je možné studovat až čtyři sta oborů. V čem jsou Islanďané nejlepší? „To je těžké říci, ale logicky se specializujeme na vulkanologii a geologii,“ dodává ředitel, jenž vzpomíná na dobu, kdy byl zavalen tisíci dotazů na zlobivou sopku s nevyslovitelným jménem Eyjafjallajökull. „A dobře se nám daří také v islandské literatuře,“ usmívá se Jón, jenž právě tento obor (s tisíciletou tradicí) v magisterském cyklu vystudoval.

„U nás na Islandu mají lidé povědomí o české literatuře. Hodně Islanďanů četlo Kunderu nebo Kafku, ale nejoblíbenější jsou Haškovy Osudy dobrého vojáka Švejka, který je pro řadu mých krajanů srdeční záležitostí. Máme vynikající překlad, vyšel i na audio CD. Když jsem studoval v Barceloně a jel domů autem přes přístav v Rotterdamu, celou dobu jsem Švejka poslouchal,“ říká Gu?bjartsson, který by mohl do Česka nalákat i drobnou vílu Björk. A ta by mohla naladit některé Čechy, aby pojali popularizaci vědy trochu odvážněji i hravěji.

Rozhovor s Jónem Örn Gu?bjartssonem na Radiu Wave.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.