Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Zlepší krize vyhlídky na znovusjednocení Kypru? Turci jsou na koni.

Evropa

  22:16

Až do bankovní krize přicházel Kypr v Bruselu na přetřes hlavně kvůli rozdělenému statusu ostrova. Zabije teď dvě mouchy jednou ranou?

foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

Jednoznačné odmítnutí původního evropského záchranného balíčku kyperským parlamentem bylo už druhým „NE“, jež Bruselu na ostrově přidělalo starosti. Prvním bylo zamítnutí plánu OSN na znovusjednocení země těsně před přijetím Kypru do Evropské unie v roce 2004. Očekávaný ekonomický propad etnicky řecké jižní části ostrova však může dynamiku vleklých vyjednávání s tureckým severem oživit.

Vstup Kyperské republiky do EU provázely pochybnosti. Nikoli snad proto, že by tehdejší dynamická bankovní velmoc Středozemí za souběžně přistoupivšími Východoevropany ekonomicky zaostávala. Potíž byla v tom, že se členským státem EU stala země, jejíž vláda neměla kontrolu nad celým svým mezinárodně uznaným teritoriem. V referendu pouhý týden před vstupem do EU přitom etnicky řecká jižní část ostrova tříčtvrtinovou většinou odmítla plán OSN na znovusjednocení republiky na bázi dvounárodní federace. Naopak etničtí turečtí Kypřané na „okupovaném“ severu se ze dvou třetin vyslovili pro návrat pod svrchovanost ústřední vlády.

Ačkoli do EU formálně vstoupil celý ostrov, na části mezinárodně uznaného teritoria Kyperské republiky je platnost evropského práva suspendovánaEvropská unie si připadala řeckými Kypřany ošálena, neboť v přístupových dohodách souhlasila s přijetím nového člena bez ohledu na výsledek plebiscitu o reintegraci země. Mezi řádky se předpokládalo, že voliči na obou stranách takzvané Zelené linie využijí historickou příležitost ukončit tehdy třicetileté rozdělení ostrova a vstoupí do EU společně. Vstřícnost Bruselu však řecko-kyperští voliči neopětovali.

Členství Kypru v EU je proto nestandardní: ačkoli do unie formálně vstoupil celý ostrov (odpovídá tomu i počet přidělených křesel v Evropském parlamentu), na části mezinárodně uznaného teritoria Kyperské republiky je platnost evropského práva suspendována. Bruselu to přidělává starosti, neboť Zelená linie není považována za vnější hranici jednotného trhu EU, ačkoli území na opačné straně nepodléhá faktické suverenitě Kyperské republiky. Její řecko-kyperská politická reprezentace přitom řešení situace soustavně blokuje. Nebo alespoň doposud to tak bylo.

Trauma z roku 1974

Kyperský prezident Nicos Anastasiades označuje nynější bankovní krizi za největší pohromu, jež zemi postihla od roku 1974. Její severní třetinu tehdy obsadila turecká armáda, aby zabránila sjednocení ostrovní republiky s Řeckem. Tehdejší pokus řecko-kyperské většiny o všehelénskou „enosis“ byl v přímém rozporu s takzvanou garanční dohodou z roku 1960, jíž se bývalá britská kolonie zavázala k udržení státní nezávislosti. Turecko, coby jeden z garantů dohody, intervenovalo na obranu etnicky turecké menšiny, jež sloučení s Řeckem odmítala.

Sever ostrova, kde byla v roce 1983 vyhlášena Severokyperská turecká republika (uznaná pouze Ankarou), dodnes okupuje 30 tisíc tureckých vojáků. Desítky let mezinárodní izolace vedly v mezidobí k hospodářskému zaostání severu za zbytkem ostrova. Nicméně po roce 1997, kdy Evropská unie rozhodla o zahájení přístupových rozhovorů s mezinárodně uznanou Kyperskou republikou, začala turecká strana projevovat větší zájem o znovusjednocení s jihem. Výsledkem jednání mezi představiteli tureckých a řeckých Kypřanů, Aténami a Ankarou byl plán OSN z roku 2004, který ovšem řecko-kyperští voliči těsně před vstupem do EU zamítli. Od té doby Kyperská republika coby člen EU sabotuje sbližování unie s Tureckem i severním Kyprem.

Případnému faktickému zahrnutí severu Kypru do EU by teoreticky nemělo stát nic v cestěEvropská unie to však oficiálně považuje za dočasný stav. Úřad evropského komisaře pro rozšiřování Štefana Füleho zodpovídá i za přípravu „turecko-kyperské komunity“ na implementaci evropských norem, ačkoli neuznaná Severokyperská turecká republika formálně není kandidátskou zemí. Případnému faktickému zahrnutí severu Kypru do EU by proto teoreticky nemělo stát nic v cestě.

Turečtí Kypřané jsou už dnes považováni za občany členské země EU (mnozí jsou už držiteli pasů Kyperské republiky). K překročení Zelené linie jim od roku 2003 stačí pouhý osobní průkaz a tisíce jich denně dochází na jih do školy i za prací.

Chudší, etnicky turecké krajany ovšem bohatší řečtí Kypřané odmítli v roce 2004 přibrat s sebou do EU, neboť to považovali za projev zbytečné benevolence. Hospodářsky si Kyperská republika vedla slušně i rozdělená a tamní voliče k ústupkům tedy nic netlačilo. Mezitím však na klíčový bankovní sektor jihu Kypru dolehla dluhová krize v eurozóně a hospodářské vyhlídky jsou nepěkné. V několika následujících letech předpovídají analytici hluboký propad tamní ekonomiky – v řeckém stylu.

Karty se obrátily

Naopak sever Kypru zůstal ekonomických turbulencí zatím ušetřen. Ekonomika v posledních letech meziročně roste o čtyři procenta (sektor cestovního ruchu vzrostl od roku 2009 dokonce o 30 procent). Pozitivně se tak projevuje úzké hospodářské sepětí s „maloasijským tygrem“ Tureckem. „Růst Turecka činí každý den snazším, kdežto na druhé straně čáry i v Evropě se věci zhoršují,“ vysvětlil šéf severokyperského hotelového řetězce Mine Gurses americkému listu The Wall Street Journal.

Zatímco Řecko již několik let samo balancuje na okraji krachu, na pomoc ostrovní zemi tentokrát přispěchala Ankara„Očekáváme, že k nám kvůli hospodářským problémům Řeků zamíří více vkladů. Bylo by to přirozené, protože naše banky jsou silnější,“ cituje tentýž list severokyperského ministra financí Ersana Tatra. Na jihu jsou již druhý týden uzavřené banky a tamní centrální banka omezila výběr hotovosti z bankomatů na sto euro denně. Na severu ostrova přitom banky normálně fungují bez omezení.

Tatrův optimismus odráží rozšířený pocit tureckých Kypřanů, že se karty obrátily. „Na téhle straně je ráj! Ráj na druhé straně skončil,“ cituje agentura AFP severokyperského policistu v tmavých brýlích usazeného s kolegy v čajovně v turecké části rozdělené kyperské metropole Nikósie.

Zatímco Řecko – s nímž Kyperská republika sdílí tutéž hymnu – již několik let samo balancuje na okraji krachu, na pomoc ostrovní zemi tentokrát přispěchala Ankara. „Není správné kopat do ležícího. Sousedi si musejí pomáhat,“ poznamenal turecký ministr pro Evropu Egemen Bagiş, když v Istanbulu předestřel nabídku, že by Kyperská republika mohla v případě vynuceného odchodu z eurozóny zavést jako náhradní měnu tureckou liru.

Dohoda už je hotová   

Když řecké Kypřany nechali na holičkách i pravoslavní souvěrci v Rusku, dospěli někteří analytici k závěru, že by nejlepším řešením pro Kyperskou republiku mohla být komplexní dohoda právě s Tureckem.

„Někdo by mu měl říct, že je v nesprávném hlavním městě. Měl by nasedat na letadlo do Ankary,“ sdělil listu The Wall Street Journal s odkazem na bezvýslednou moskevskou cestu kyperského ministra financí Michaela Sarrise analytik Tim Ash ze Standard Bank v Londýně. „Kdyby se Kypřané na věc podívali s odstupem a obrátili se s žádostí o pomoc na svého dávného nepřítele Turecko, mohla by současná krize v Kyperské republice být příležitostí k míru a prosperitě pro obě strany.“

Případná půjčka Turecka kyperské ekonomice ve výši sedm miliard eur by představovala méně než procento tureckého HDPTurecko by si jistě mohlo dovolit poskytnout osmnáctimiliardové kyperské ekonomice záchranný balíček v hodnotě sedm miliard eur výměnou za přijetí dojednaného plánu na znovusjednocení ostrova z roku 2004. Půjčka by představovala méně než procento tureckého HDP. Znovusjednocením ostrova by zároveň opadly kyperské výhrady k tureckým přístupovým rozhovorům s EU, míní Ash.

Otázkou je, zda by z vyhlídky na znovusjednocení země byli stále tak nadšení i lidé na severu ostrova. „Kdyby pro plán OSN řečtí Kypřané v roce 2004 bývali hlasovali, možná by teď dolů stáhli i nás,“ přemítá turecko-kyperský ministr financí Ersin Tatar. Naštěstí pro Kyperskou republiku už referendum na severu proběhlo úspěšně, a nemusí se tedy opakovat.

Autor: