Skončily časy, kdy si bylo možné lacino půjčit na bydlení. V posledních letech nebyl problém si vzít hypoteční úvěr s úrokem pod dvě procenta. Odborníci ale počítají s tím, že letos půjčky na byt či dům, popřípadě jejich refixace, výrazně podraží. Koncem roku 2018 by tak průměrný úrok u hypoték mohl dosáhnout úrovně kolem tří procent ročně.
To by například u úvěru ve výši dvou a půl milionu korun s dobou splatnosti na dvacet let znamenalo navýšení pravidelné měsíční splátky o více než tisíc korun.
„Je reálné, že ČNB navýší v příštím roce základní sazbu o půl procentního bodu. Pokud by to bylo více – což není vzhledem k rétorice ČNB v posledních týdnech vyloučeno – mohly by být sazby hypoték v závěru příštího roku na třech procentech.“ |
Jak moc se bude zdražovat, bude ale záležet na České národní bance a rychlosti, s níž bude zvedat své úrokové sazby. „Je reálné, že ČNB navýší v příštím roce základní sazbu o půl procentního bodu. Pokud by to bylo více – což není vzhledem k rétorice ČNB v posledních týdnech vyloučeno – mohly by být sazby hypoték v závěru příštího roku na třech procentech. Během jednoho roku by tak vzrostly o jeden procentní bod, a to už je znát. Mluvím o neregulovaném LTV (poměr mezi výší hypotečního úvěru a hodnotou nemovitosti – pozn. red.) do 80 procent, říká Libor Ostatek, šéf makléřské společnosti Golem Finance.
Úrok kolem tří procent pak považuje za reálný i hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler. Sazby nicméně rostly už v posledních několika měsících. Například v listopadu minulého roku činila průměrná sazba u hypoték podle ukazatele Hypoindex 2,15 procenta. Podle oslovených analytiků by přitom měla centrální banka sazby letos aspoň třikrát zvýšit. Jelikož je bankéři nezvedli na svém prosincovém zasedání, je skoro jisté, že tak učiní hned na prvním zasedání rady ČNB v letošním roce. To se bude konat počátkem února.
Kvůli obavám ohledně dalšího růstu sazeb se dnes lidé snaží sjednat nižší sazby na více let dopředu. „V závěrečných měsících roku jsme viděli ve srovnání s předchozím kvartálem mírně rostoucí zájem o fixace úrokových sazeb nad pět let,“ potvrdila Andrea Vokálová, mluvčí Hypoteční banky. Dodala však, že i přes tento mírný nárůst nedosahuje zájem o dlouhodobější fixace úrokových sazeb ani zdaleka úrovně posledního čtvrtletí roku 2016.
Nárůst mohou ztlumit banky
Ačkoliv sazby ČNB porostou, nebudou banky zdražovat stejným tempem. Když například ČNB zvýšila úrokové sazby loni v listopadu o 0,25 procentního bodu, reagovaly bankovní instituce sice prakticky hned, ale úvěry na bydlení podražily ve většině případů jen o 0,1 až 0,2 procentního bodu. Není důvod se domnívat, že letos to bude jiné. Zdražení hypoték by nemuselo být tak vysoké i z jiných důvodů. „Zpočátku bude dopad růstu sazeb ČNB na sazby u hypoték tlumen silnou konkurencí a později nejspíš pro změnu nástupem finančních technologií, které prostřednictvím různých aplikací usnadní žadatelům orientaci na celém trhu a výběr nejvýhodnější nabídky,“ říká analytik České spořitelny Michal Skořepa. 13. ledna také vstoupí v platnost evropská směrnice o platebních službách (PSD2).
Rekordních úrovní, kterých v posledních dvou letech dosahovaly objemy rozpůjčovaných peněz na bydlení v podobě hypoték a úvěrů ze stavebního spoření, trh v roce 2018 nejspíše nedosáhne. |
Klientům přinese lepší přehled o jejich financích tím, že umožní kontrolu na jednom místě. Banky totiž budou muset nově povolit přístup i k účtům jiných finančních institucí. Lze přitom očekávat, že velmi brzy tyto aplikace nabídnou snadné srovnání úvěrů.
Rekordních úrovní, kterých v posledních dvou letech dosahovaly objemy rozpůjčovaných peněz na bydlení v podobě hypoték a úvěrů ze stavebního spoření, však trh v roce 2018 nejspíše nedosáhne. Podle odhadů společnosti Golem Finance se takto loni poskytlo celkem 286 miliard korun a v roce 2016 přibližně 280 miliard. „Jsme za dlouhodobým vrcholem, o tom jsem přesvědčen. Očekáváme, že z loňských 227 miliard poskytnutých pomocí hypotečních úvěrů trh poklesne na asi 200 miliard. To je optimistický scénář. Pracujeme však i s variantou konzervativního scénáře, kdy by objem byl nižší, asi 180 miliard,“ říká Libor Ostatek a dodává: „Zatím to vidím spíše optimisticky. Ale ve hře jsou jak tržní faktory, tak i politika ČNB.“
