Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Živý sen o příchodu sovětských vojsk

  14:03

Cílem okupace Československa v roce 1968 bylo spíš zajištění kontroly nad koridorem pro přepravu ruského zemního plynu než pražské jaro

Někteří lidé spojují okupaci Československa v roce 1968 se snahou SSSR získat územní kontrolu nad budoucí trasou exportního plynovodu. foto: © ČTKČeská pozice

Také vás někdy trápí živé sny? Tento se mi zdál nedávno a byl epický, vlezlý i trochu protivný. Posuďte sami! Nejdřív jsem se viděl, jak si vážu černého motýlka a beru si do kapsy bílé rukavice. Aha, taneční, tak to musí být někdy okolo roku 1966.

Najednou střih a ocitám se na jakémsi perském trhu. Trhovci jsou však oblečení v diplomatickém a ze všech stran je slyšet nejen „dojčmárk, šilink, lira, franky“, ale i „děngy, děngy, děngy“. Do toho hrála znělka moskevského státního rozhlasu a jako tiché šumění zaznívalo slovo gas. Bylo pozoruhodné, že občas se „z“ na konci.

Sny prý mají křídla, a proto jsem najednou spatřil malého ocelového hádka, jak se plazí nejdřív pod Tatrami, aby nakonec složil hlavu kus na sever od Prahy. Syčel plynem, ale občas prý také plival motorovou naftu. Starý herpetolog – čert ví, odkud se v mém snu vzal – říkal, že naftu bude plivat jen v době, kdy se Čingischán rozhodne ztrestat nevěřící ďaury na západě Evropy. Prý bude plivat obrok pro vozbu, aby jej nemuseli vláčet až odkudsi ze stepí. Nevím, proč jsem si vzpomněl na plynovod Bratrství…

Papírová vánice

Další část snu už byla barevná. Kvetly v něm stromy a také naděje – asi bylo jaro. Do toho se vhrnuly spřátelené vojenské hordy a bylo po jaru. Vypukla nenormální normalizace a knír Josefa Stalinů se šklebil nad Čechami. Sny jsou však také milosrdné, a tak jsem se náhle ocitl na severu Čech v roce 1937. A hle! Početní, plynulou němčinou hovořící turisté v pumpkách si cosi malovali do svých turistických map, holemi oťukávali nerosty a metrmírkami měřili vzdálenosti. Než se rok s rokem sešel, Sudety spadly do Říše a v místech turistických výletů vyrostla takřka přes noc chemička Herrmann Göring Werke. Ani nevím, co mi to mělo připomínat.

Můj sen však nadále lomcoval časem. A z předválečného Podkrušnohoří mě odvál zpět do konce šedesátých let. Za každým stromkem vykukoval rudoarmějec, nebylo radno chodit do lesů na houby. Tentokrát turisté mluvili plynulou ruštinou a namísto turistického odění měli slušivé, jen mírně obnošené uniformy a cosi si kreslili do svých štábních map.

I nějaký ten tajný civil se tam jistě objevil. Vždyť projektovat chemičku dá velkou práci, natož pak něco natolik velkého, jako je systém plynovodů. Všechno spočítat, změřit, do tras zakreslit a dokumentaci připravit – to není práce na jeden rok.

A ejhle! Snad díky neomezeným schopnostem ruského úderníka byla již v polovině roku 1970 k mání kompletní dokumentace, nazývaná po vojensku „generálním schématem tranzitního plynovodu“. Jak dlouho tato příprava opravdu trvala? Od kdy se vědělo, komu a kolik plynu se bude tímto plynovodem prodávat? A kdo to tehdy všechno věděl? Ještě ani inkoust neuschl a již naše tehdejší spolupracující vláda spěchá vyplnit přání svého „Velkého vzora“. No, vždyť říkám, byl to protivný sen.

Čím je kšeft větší, tím víc se sichrujeDo toho se objevila kulatá tvář pana Kohna, který mi blahosklonně povídá: „Vědí, mladej, každej kšeft se musí posichrovat. A čím je ten kšeft větší, tím víc se sichruje. To dá rozum, ne? Tak čemu se divěj?“ Jeho slova však zanikala v hukotu papírové vánice. A nebyla to ledajaká vánice! Shůry se snášely tisíce a tisíce papírů popsaných latinkou i azbukou. Na mnohých bylo napsáno „tajné“, na jiných „přísně tajné“ a některé se tvářily, že vůbec neexistují.

Jak vítr listy obracel, bylo možné číst například věty „u staveb tranzitního plynovodu nebude prováděno výběrové řízení; rovněž nebude prováděno povolovací řízení a bude pouze vedena registrace staveb“, nebo „přestože s tím jsou spojena značná rizika, pokud jde o celkovou efektivnost a hospodárnost stavby, doporučujeme návrh schválit“. Také mne zaujal pokyn „zajistit, aby ministři… urychleně vydali předběžný souhlas… pro dočasné vynětí a trvalé odnětí zemědělské půdy v celé trase plynovodu…“

Pak tam poletoval štůsek vázacích aktů, ale byly v azbuce a nestačil jsem je přečíst. Najednou, z ničeho nic, se objevil pan Wolodyjowski, měl mírně protažený obličej a za jeho zády jela dlouhá kolona nákladních aut naložených velkými trubkami. Polský šlechtic si pod vousy bručel: „Proč ten plynovod nestaví zde v Polsku, kde to ledovec kdysi srovnal pěkně naplacato a do Němec je to blíž než z hornatého království Českého, kam se od nás ty roury stěhují?“ Nato se z okénka automobilu ZIL vyklonil V. I. L. a suše se zeptal: „Chcete tady taky mít naše kozáky?“ Odpověď jsem již neslyšel, protože jsem se probudil.

Další otázky

Celý den jsem o snu přemýšlel, ale namísto odpovědí se mi do mysli vloudily jen další otázky. Přišla spřátelená vojska opravdu jen proto, že se tu rodil „socialismus s lidskou tváří“? Nebo šlo o získání kontroly nad územím, které znamenalo „velký kšeft“? Tomu by mohl nasvědčovat i následný „dočasný“ pobyt sovětských vojsk. Určitě šlo také o to, aby se rakety SS 20 víc přiblížily na dostřel plánovaným cílům, ale vojenská kontrola země je důležitější než politicko-ideologická.

Pokud tedy šlo o ochranu bezpečnosti vlastního obchodního projektu, který byl – nepočítáme-li obchod se zbraněmi – historicky největším a v zásadě existenčním projektem sovětské ekonomiky, je opravdu možné usuzovat o neideologických, tedy komerčních důvodech invaze a následného pobytu ruských vojsk v Československu. Ostatně na tranzitním plynovodu pracovala dlouhá desetiletí skupina sovětských specialistů, která de facto přepravu ruského plynu řídila a kontrolovala.

Proč vedení našeho státu dělalo možné i nemožné, aby byly smlouvy se Sovětským svazem bezezbytku splněny?A také otázky: Proč vedení našeho státu dělalo možné i nemožné, aby byly smlouvy se SSSR bezezbytku splněny? Vždyť se výstavba prováděla za naše peníze, na našem území a našimi silami, ale plynovod přepravoval ruský plyn pod sovětskou kontrolou a v jejich režii. Po celou první polovinu sedmdesátých let měla výstavba prioritu, jíž dřív ani později nedosahovala žádná jiná. Proč? A dále: Proč byla tehdy vládní smlouva mezi ČSSR a SSSR podepsaná až do konce roku 2002? Jak se na jejích parametrech projevila politická změna v roce 1989 a jak rozpad SSSR? Projevily se vůbec?

Připadá mi, že cílem okupace Československa v roce 1968 bylo spíš zajištění kontroly nad koridorem pro přepravu ruského zemního plynu, tedy komerční příčina. A smetení pražského jara pouze sekundárním, přestože mediálně akceptovatelnějším důvodem. Slavíme-li tedy letos 40. výročí zahájení výstavby tranzitního plynovodu, je otázkou, co vlastně oslavujeme.

Další večer jsem dlouho nemohl usnout. Asi jsem se podvědomě obával pokračování snu z předešlé noci. Nechtěl jsem už vidět ohnuté hřbety ani obličeje těch, kdo nasedli na tygra KGB. Sen přišel, ale byl krátký.

Zjevil se František Palacký a povídá: „Jsem věru rád, že mi nebylo dáno popisovati dějiny vaší doby. Trápilo by mne, kdybych je musel celé přepsati. Ostatně, každý si v dějinách vytváří vlastní Rakousko!“ Už se rozplýval, když jsem ještě zaslechl: „Kolár se mýlil. Běda tomu, kdo se přichýlí k onomu dubisku…“ Pak už nebylo nic.

Ale co byste chtěli. Sen je přece jen sen, ne?

Související články:
Byl příčinou okupace v roce 1968 plynovod?
Loutková vláda tajně rozhodla o plynovodu

FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika
FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika

Monika Pavlíčková (35 let) je maminkou dvou dcer, sedmileté Terezy a čtyřleté Laury, a zároveň také manažerkou obchodního týmu společnosti ABF,...