Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Získá Vlastimil Rampula novou munici?

  9:24

Ústavnímu soudu leží na stole důležitý návrh. Vyhoví-li mu brzy, může to pomoci Vlastimilu Rampulovi v jeho sporu s Jiřím Pospíšilem.

Do právní bitvy mezi Vlastimilem Rampulou (vlevo) a Jiřím Pospíšilem může výrazně promluvit Ústavní soud. foto: © ČTK, ČESKÁ POZICEČeská pozice

Podjatost ministra Jiřího Pospíšila. To je jedna z věcí, jimiž Vlastimil Rampula argumentuje v podaném rozkladu, kterým se brání svému odvolání z funkce vrchního státního zástupce v Praze. Podjatost spatřuje v předchozích mediálních vystoupeních ministra, při kterých podle Rampuly dával už dopředu otevřeně najevo, že by změnu na Vrchním státním zastupitelství (VSZ) v Praze přivítal.

„Určitě monitorujete způsoby vyjadřování ministra spravedlnosti k mé osobě a k samotné kauze, kdy již dopředu bylo víceméně zřejmé, jakým způsobem bude rozhodnuto,“ potvrdil Vlastimil Rampula svůj názor novinářům na čtvrteční tiskové konferenci vrchního státního zastupitelství

Změní se pravidla o podjatosti?

Podle šéfa VSZ tím došlo k porušení jeho práva na spravedlivý proces, což je jeden ze základních stavebních kamenů právního státu. De facto má však nyní Rampula za svého pohledu „smůlu“. Zákony nyní stanoví, že vrchního státního zástupce odvolává z funkce ministr spravedlnosti. A že proti rozhodnutí ministra lze podat rozklad, o němž rozhoduje zase ministr. A – což je podstatné – že podjatost vůbec nelze zkoumat v případě vedoucích ústředních správních úřadů. Právě to poslední se ale může v dohledné době změnit, a to u Ústavního soudu.

Soudci zpravodajovi Jiřímu Muchovi totiž na stole leží návrh Nejvyššího správního soudu (NSS) na zrušení jedné věty ve správním řádu. Právě té, která říká, že procesní ustanovení o zkoumání podjatosti „se nepoužijí pro vedoucí ústředních správních úřadů a státní tajemníky“.

Zatím platí, že podjatost vůbec nelze zkoumat v případě vedoucích ústředních správních úřadů

Pokud soudci návrhu vyhoví, nebude to pro Vlastimila Rampula automaticky znamenat výhru a jistotu křesla na VSZ. Munici pro další spory s Jiřím Pospíšilem ale asi ano. I když je otázka, zda výroky v médiích mohou samy o sobě podjatost představovat.

Pecina jako soudce

Případ, který by měl brzy řešit ÚS, se přitom týká úplně něčeho jiného. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) před několika lety ještě pod vedením bývalého šéfa Martina Peciny uložil Dopravnímu podniku Ústeckého kraje (DPÚK) pokutu ve výši 700 tisíc korun za to, že v roce 2006 přerušil provoz více než dvou tisíc autobusových spojů v Ústeckém kraji, přičemž svůj záměr oznámil Ústeckému kraji pouhých pět dní předem. ÚOHS rozhodl, že tím DPÚK zneužil své dominantní postavení. Rozhodnutí potvrdil v rozkladovém řízení Martin Pecina a DPÚK se vydal hájit svá práva k soudu. U Krajského soudu v Brně neuspěl, podal tedy kasační stížnost k NSS.

V ní si právníci DPÚK mimo jiné stěžovali na Pecinovu podjatost, která měla spočívat například v jeho účasti na „soukromé oslavě advokátní kanceláře“. Nebo v „předčasných kategorických tvrzeních předsedy ÚOHS o stěžovatelově vině“, které „musely podvědomě působit na zaměstnance ÚOHS, kteří byli činní ve správním řízení“.

Zároveň podle právníků DPÚK není možné, aby „na předsedu ÚOHS byly kladeny nižší nároky než na trestního soudce“, co se týče nepodjatosti.

NSS nejdříve vytkl kolegům o instanci níže, že se vůbec námitkou Pecinovy (ne)podjatosti zabýval, když současně řekl, že podle zákona takovou věc řešit ani nemůže. Zároveň ale dospěl k závěru, že ustanovení, jež neumožňuje vytýkat podjatost vedoucím ústředních správních úřadů, je v rozporu s českým ústavním pořádkem. Kvůli porušení principu nestrannosti při rozhodování, principu proporcionality a práva na přístup k soudu. A poslal k ÚS návrh na jeho zrušení. Mimochodem, právě NSS bude mít nejspíš taky poslední slovo v případu Vlastimila Rampuly, pokud se odvolaný šéf VSZ rozhodne bránit až do konce.

Nezávislé a nestranné musejí být jen soudy

Případy Vlastimila Rampuly a DPÚK nejsou úplně stejné. Hlavně v tom, že před ÚOHS se vedlo plnokrevné správní řízení se vším všudy, zatímco v případě odvolávání Rampuly z funkce tak úplně ne. Správní řád ministr Pospíšil a jeho lidé poprvé použili až poté, co je k tomu „dotlačila“ soudní judikatura, a to v podstatě na základě určité analogie.

Nezávislé a nestranné musejí být soudy. Státní správa musí „pouze“ jednat zákonně, efektivně a účelně.

Zatím není vůbec jisté, že ÚS vydá své rozhodnutí dříve, než ministr Pospíšil rozhodne o Rampulově rozkladu. A i kdyby to stihl, DPÚK ani Vlastimil Rampula ještě nemají důvod jásat. Před sedmi lety totiž ÚS rozhodoval o meritorně podobné věci, jež se týkala Ekologického právního servisu (EPS) a protestům proti kácení na Šumavě (historie se opakuje). EPS tehdy vyčítal ministerstvu životního prostředí, že „svým“ lidem dopředu naznačilo, jak ve věci rozhodnout, a tím pádem došlo k porušení práva na spravedlivý proces. S tím ale ÚS nesouhlasil a ztotožnil se s předchozími soudními výroky ve věci. Na výkon státní správy (tedy rozhodování ministerstev a dalších orgánů) nelze podle něj klást naprosto stejné požadavky jako na výkon soudnictví. Jinými slovy – nezávislé a nestranné musejí být soudy. Státní správa musí „pouze“ jednat zákonně, efektivně a účelně. Změní Ústavní soud nyní svoji optiku?

Jeden klidný, druhý míň

Byla to běžná tiskovka, které Vrchní státní zastupitelství (VSZ) v Praze pořádá pravidelně, alespoň podle jeho mluvčí Ireny Válové. Zvláštní náboj ale měla, protože se konala jen několik dní poté, co šéf VSZ Vlastimil Rampula podal proti rozhodnutí o svém odvolání rozklad Jiřímu Pospíšilovi.

Trojice právníků – vedle Vlastimila Rampuly i jeho náměstek Libor Grygárek a ředitelka odboru závažné hospodářské a finanční kriminality Marcela Kratochvílová – tak výsledky činnosti VSZ v posledním období prezentovala novinářům s větší naléhavostí v hlase, než je pravděpodobně obvyklé. Rozklad a případné soudy totiž nerozhodnou jen o osudu Vlastimila Rampuly, ale v podstatě všech tří. Mimochodem, zatímco Rampula vypadal přesvědčivě a klidně, jeho náměstek působil podstatně nervóznějším dojmem.

Novináři se dozvěděli, že během skoro jedenáctileté existence odboru, jemuž nyní šéfuje Marcela Kratochvílová, bylo podáno celkově 98 obžalob. Loni to bylo 19. Za první pololetí roku 2011 bylo na státních zastupitelstvích v Čechách, která spadají pod VSZ v Praze, evidováno 106 343 vydaných záznamů o zahájení úkonů trestního řízení.  Zároveň do konce června letošního roku bylo podáno 28 519 obžalob a návrhů na potrestání.

Pravomocně či nepravomocně byly letos odsouzeny například kauzy Harvardského investičního fondu, Věry Kafkové z České konsolidační agentury, architekta Marka Řičáře (podvod při čerpání peněz z eurofondů), případně široce medializovaná kauza soudce Berky a jeho gangu. Na VSZ v Praze nyní probíhá vyšetřování kauz ProMoPro, stavební společnosti Central Group nebo nechvalně známý případ nákupu vojenské techniky Pandur, letounů Gripen nebo údajné korupce při privatizaci Mostecké uhelné společnosti. Podle Marcely Kratochvílové je ale vyloučeno, že by se některé tyto exponované případy (ProMoPro, Gripeny, Pandury) stihly uzavřít do konce letošního roku, a to kvůli jejich rozsahu.