Lidovky.cz

Získá EU Nobelovu cenu za mír i podruhé?

Evropa

  13:09

Proti duchu pátečního ocenění unie působí její snaha za každou cenu propojit společnou měnou euro historicky prokazatelně nespojitelné státy.

foto: © ReutersČeská pozice

Nobelovu cenu za mír, považovanou za prestižní a současně i kontroverzní, obdržela za rok 2012 Evropská unie – za mír v Evropě po druhé světové válce, její obnovu a za stabilizaci komunistických zemí bývalého východního bloku po roce 1989. Norský Nobelův výbor ocenil „víc než 60 let věnovaných šíření míru a usmíření, demokracie a lidských práv v Evropě“. Je to však

  • 60 let po založení Společenství uhlí a oceli;
  • 44 let po vzniku Evropských hospodářských společenství (EHS);
  • 20 let po Maastrichtské smlouvě;
  • tři roky po přiznání krize evropské měny a fundamentálních chyb v jejím fungování;
  • měsíc po zavedení nového ekonomického řádu souvisejícího se schválením Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) a fiskálního paktu EU německým parlamentem.
Vztah Norska

Norská televize pochválila vlastní zemi, jež Nobelovu cenu za mír udělila, za pomoc EU v současné krizi, která unii ohrožuje: „Evropská unie je uprostřed jedné ze svých nejhorších krizí, ale možná právě teď tento mírový a stabilizační projekt zasluhuje pomocnou ruku od nečlenské země, kterou je Norsko.“ Norský Nobelův výbor rozhodl jednomyslně a jeho předseda a generální tajemník Rady Evropy Thobjörn Jagland k tomu řekl: „Nebylo to příliš složité. Stabilizační prvek, jaký EU představovala, pomohl transformovat kdysi rozervanou Evropu z válečného světadílu na kontinent míru.“

Norská televize pochválila vlastní zemi, jež Nobelovu cenu za mír udělila, za pomoc EU v současné krizi, která unii ohrožuje

Pro Norsko je tento vztah k EU typický. Vstupovalo do ní, respektive jejích předchůdkyň, celkem třikrát. Dvakrát – v letech 1972 a 1994 – se kvůli tomu uskutečnilo referendum, jehož výsledek byl však pokaždé záporný. „Tributem“ pracovitého a nerostným bohatstvím oplývajícího Norska za jeho nepřistoupení k EU bylo použití norského suverénního fondu k rozvoji členských zemí unie. Ve středověku se tomu říkalo odpustek hříchu za peníze. Možná je jím i právě udělená Nobelova cena míru.

Norové vyzvedávají především počáteční záměry Jeana Monneta a Roberta Schumana při vytváření evropského společenství – pojistky pro mír v Evropě, zejména nejtřaskavější hranice v ní v uplynulých 142 letech (od prusko-francouzské války) na Rýnu. Byla to Francie, která v roce 1950 nabídla místo válek o tuto hranici hospodářskou spolupráci. „Válka mezi Německem a Francií je dnes nemyslitelná. To dokazuje, že historičtí nepřátelé se mohou stát blízkými partnery,“ tvrdí norský Nobelův výbor.

Spravedlivé ocenění

Mírovou zásluhu si přivlastnil i současný nejvyšší dvoj-úředník EU, její prezident Herman van Rompuy: „Evropa prošla ve 20. století dvěma válkami a míru jsme dosáhli díky Evropské unii. EU je největším mírotvorcem historie.“ Unie to však nebyla, protože vznikla až v roce 1992 – post festum. Se stejně hlubokým pohnutím přivítal cenu i druhý nejvyšší dvoj-úředník EU, předseda Evropské komise José Manuel Barroso.

Pocta za mír v Evropě je spravedlivým oceněním západoevropské integrace i jejích duchovních otců a dělníků, kteří toto sjednocování v prvních 50 letech vytvářeli

K oběma se přidal i předseda Evropského parlamentu Martin Schulz: „Evropská unie je především věcí usmíření. Může sloužit jako inspirace. EU je jedinečný projekt, který nahradil válku mírem a nenávist solidaritou.“ Současná karikatura solidarity však Evropské unii působí ekonomické i společenské problémy.

Pocta za mír v Evropě je spravedlivým oceněním západoevropské integrace i jejích duchovních otců a dělníků, kteří toto sjednocování v prvních 50 letech vytvářeli. Na začátku však bylo válečné úsilí Spojenců, bez kterého by v roce 1945 mír nebyl. To byl základ. Moudrá byla francouzsko-německý shoda v roce 1950, přínosný pak postup od roku 1989 při začleňování středoevropských zemí.

Idealistické snahy

Doba od začátku 21. století však značně ovlivňuje dnešek a ovlivní i budoucnost EU. A vypovídá spíš o nebezpečné strnulosti, zkostnatělosti a trvání na ideologických proklamacích, které se neuskutečnily. Maastrichtskými kritérii překročila Evropská hospodářská společenství řeku Halys, kdy bitvu u ní v roce 585 před naším letopočtem náhle ukončilo zatmění Slunce. Lisabonskou smlouvou a současným razantním mlžením o utužování společenství pak EU překonala pud sebezáchovy.

Celoevropské impérium se za každou cenu – ohněm a mečem, a nikoli mírem – snažil vytvořit Napoleon, nacisté i bolševiciProti duchu dnešního ocenění EU však působí zejména její snaha za každou cenu propojit společnou měnou euro historicky prokazatelně nespojitelné státy. Vzniká tím napětí, nevraživost mezi národy, pnutí sever-jih i protiněmecké transparenty a hákové kříže v Aténách tento týden. Celoevropské impérium se za každou cenu – ohněm a mečem, a nikoli mírem – snažil vytvořit Napoleon, nacisté i bolševici.

V uplynulých deseti letech podobné idealistické snahy euforicky prezentovala také EU rozšířením na Východ i do Středomoří. Umožnění vstupu Řecka do EU a jeho účast v ní i v Evropské měnové unii až do současnosti jsou velkým mementem. Ani loňskou pomoc EU „arabskému jaru“ nelze označit za mírotvornou. Včerejší, předvčerejší a starší hlasy z tohoto regionu totiž znějí válečnicky.

Hlas lidu

Nezbývá než Evropanům popřát, aby si norský Nobelův výbor s odstupem několika desetiletí dokázal vzpomenout na dnešní slavný den Evropy a mírotvornou EU zopakoval. Z oceněných institucí oprávněnost prvního ocenění dosud potvrdil pouze Mezinárodní červený kříž. Ten Nobelovu cenu za mír poprvé získal v roce 1944 a následně po 19 letech.

Reakce českých vrcholných představitelů jsou poněkud ideologicky zjitřené a rozpolcené. Proto raději uvedu „hlas lidu“ z diskuse na serveru České noviny, v níž „alda“ (anonym) prohlásil(a): „No, a příští rok by mohla EU dostat nobelovku za ekonomiku. To by bylo ocenění, které by Barossovi vehnalo slzy do očí. Vždyť on se o to tak zasloužil.“

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.