V polovině května přišlo nájemnici bytového družstva v Praze 6 vyúčtování za teplo. Nestačila se divit. Bylo o více než jedenáct tisíc vyšší než předchozí rok, kdy zaplatila 4,5 tisíce korun. Letos se poprvé projevila v účtech nová pravidla rozúčtování. Podle nich mají platit víc nejen zimomřivci, kteří si rádi přitopili, ale i otužilci zvyklí šetřit. Novinka může zasáhnout až 70 procent domácností v Česku, které využívají centrální vytápění.
Ministerstvo pro místní rozvoj si od ní slibuje spravedlivější přístup. Ti, komu dosud stačilo, že jsou obklopeni sousedy a teplo k nim sálá od nich, si nyní připlatí. Stejně tak ti, kdo topili pánu bohu do oken. Dosud se rozdíly v nákladech rozúčtovávaly na úkor všech v bytovém domě, a za ostatní tak zaplatili ti se středovými hodnotami spotřeby. Nyní se mění systém úhrad a procenta podílu na společném vytápění domu všemi nájemníky jsou vyšší.
Trpí celá budova
Pokud někdo netopí, pak navíc podle ministerstva trpí celá budova. Takové byty totiž začnou kvůli mrazu plesnivět. „Užitečnější je, aby se každý obyvatel podílel na vytvoření tepelné stability v domě a předešlo se zbytečným škodám,“ píše se na stránkách ministerstva. Jenže právě způsob vysvětlení, jak se chovat energeticky uvědoměle a optimalizovat náklady, leckoho zmátl. Ostatně i zmíněná nájemnice z Prahy 6 dostala od předsedkyně bytového družstva radu, že netopit, jak byla zvyklá dříve, už se nevyplatí. Topení tedy nastavila „na dvojku“. Výsledkem je 15tisícový účet.
Pokud někdo netopí, pak podle ministerstva pro místní rozvoj trpí celá budova. Takové byty totiž začnou kvůli mrazu plesnivět. |
„Topit víc, abych platil méně? To je na první pohled nesmysl. V bytech, ve kterých lidé nepřetápěli a platili obvykle na úrovni průměru nebo pod průměrem domu, není třeba měnit způsoby vytápění,“ říká k tomu Jiří Pohanka z Asociace rozúčtovatelů nákladů na teplo a vodu. Ministerstvo tvrdí, že na nové rozúčtování má kladné ohlasy. O něco kritičtější je ale například Svaz českých a moravských bytových družstev (SČBMD). Podle něj sice nebylo stížností tolik, kolik původně očekávali, neznamená to ovšem, že ještě nějaké nepřibudou.
Menší problémy s vyúčtováním měli podle svazu ti, kdo jsou zvyklí topit víc. „Co je možná větší problém, jsou lidé, kteří šetří. Takových bytů je kolem 30 až 40 procent. Dřív byli v klidu, teď se jim šetření v podstatě nevyplatí,“ řekl LN Martin Hanák ze SČBMD.
Optimalizace nákladů
Zmatky okolo nového rozúčtování panovaly například v bytovém družstvu v Praze 4. Na příští topnou sezonu Pohanka lidem radí, aby se naučili zacházet s termostatickými hlavicemi na regulačních ventilech a s jejich pomocí udržovali teplotu v bytě na 20 až 22 stupních Celsia. Větrat by měli intenzivně, ale krátce, aby neochladly stěny.
Podle ministerstva pro místní rozvoj lidé optimalizují náklady tak, že se budou chovat energeticky vědomě |
Podle Hanáka je klíčem nevypínat topení. „V momentě, kdy vypnete ústřední topení, musí o to víc topit lidi okolo. I když někdo odjíždí na 14 dní, měl by nastavit na topení minimální intenzitu, ale ne nulovou,“ tvrdí Hanák. Podle ministerstva pro místní rozvoj lidé optimalizují náklady tak, že se budou chovat energeticky vědomě.
„Podmínkou pro toto chování je nutnost vybavit byt alespoň jedním teploměrem. Nastavení hodnot na regulačním ventilu může totiž odpovídat různým teplotám. Nastavení stupně dva může odpovídat například teplotě 18 stupňů Celsia, ale také 23 stupňům,“ vysvětluje mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Vilém Frček. Na vyšším vyúčtování se podle ministerstva mohla promítnout také dlouhá zima. „Je nutné upozornit na skutečnost, že topné období 2016 bylo energeticky náročnější oproti obdobím předcházejícím,“ dodává Frček.
Příčiny plýtvání
Ještě minulý rok se účty za teplo rozpočítávaly tak, že částka pro jednotlivé byty v domě se mohla pohybovat maximálně 40 procent nad i pod průměrem protopeným v domě. Podle nových pravidel ale částka může oscilovat mezi 20 procenty pod průměrem a sto procenty nad ním. Zatímco dříve mohli spořivci náklady ztenčit až o 40 procent, teď už to půjde jen o dvacet. Vždy tak zaplatí minimálně 80 procent toho, co protopil celý dům.
Průzkum společnosti Honeywall ukázal, že pětina majitelů domů nebo bytů má dojem, že za vytápění platí příliš. Nejčastějšími příčinami plýtvání je neudržení stálé teploty v domácnosti a vytápění částí domu, které se nepoužívají. |
„Je třeba si uvědomit, že byt není izolovaná jednotka neovlivňovaná teplotou okolních vytápěných prostor. Dům je vždy vytápěn jako celek,“ říká Frček. Nájemníci navíc nemohou kalkulovat s tím, že si pomohou zasklením balkonu nebo výměnou oken. I když to může zajistit rozdíl až deseti stupňů, aby ušetřili, musel by to udělat celý dům. „U všech vyhlášek platí jedna věc. Jestli někdo říká, že zajistí spravedlivé rozúčtování za teplo, tak to není pravda. Spravedlnosti nebude dosaženo nikdy, otázkou je, jak hodně se k ní přiblížíme. Není to jen záležitost vyhlášky, ale celé metodiky,“ míní Hanák.
Centrální vytápění používá v Česku 70,1 procenta domácností, které žijí v bytech. Podle dat Českého statistického úřadu je jich proporčně nejvíc v Praze a na severu Moravy. Proto tady dopadne nová metodika na nejvíc lidí. Průzkum společnosti Honeywall ukázal, že pětina majitelů domů nebo bytů má dojem, že za vytápění platí příliš.
Pětina domácností, které platí zálohy podle odhadované spotřeby, nakonec vykazuje nedoplatek. Devět procent lidí si pak muselo už někdy půjčit, aby účty za teplo mohli zaplatit. Na druhé straně dvě třetiny domácností si raději přitopí bez ohledu na vyšší náklady. Nejčastějšími příčinami plýtvání je neudržení stálé teploty v domácnosti a vytápění částí domu, které se nepoužívají.