Zimola: Zbytečně se zbavujeme úspěšných lidí

Jiří Zimola svého olomouckého kolegu Jiřího Rozbořila hájí: „Mám tendenci kolegům věřit a skládal bych jim účty, až kdyby se ukázalo, že je to jinak.“ ČSSD se podle Zimoly, s nímž LN na počátku listopadu hovořily, kvůli svému nedůvěřivému přístupu ke straníkům v problémech někdy zbytečně zbavuje úspěšných lidí.

LN: Uplynuly už tři týdny od rozsáhlé policejní akce v Olomouci. Jedním z obviněných je váš hejtman Jiří Rozbořil, který stále zůstává ve funkci – navzdory výzvám vedení strany k odchodu. Jak vnímáte tento vnitrostranický spor?

ZIMOLA: V žádném případě nechci být soudcem. Není to ani spor, spíše odlišný úhel pohledu na celou věc. Jediné, co bych si dovolil vzkázat každému, kdo bude chtít soudy vynášet, je, že vždycky je lepší nejdříve napočítat do deseti. Možná že už teď se některým lidem otevírají oči. Pan kolega hejtman se mohl, pouze mohl, stát malou součástkou takzvané „války policajtů“.

LN: Vy byste ho podpořil?

ZIMOLA: Za takto nejasné situace, kdy nejsou vyloženy karty, mu v žádném případě nemohu doporučit, aby rezignoval.

LN: Jak si vysvětlujete postoj nejužšího vedení strany? Je to strach z blížících se voleb?

ZIMOLA: Předpokládám, že důvodem je obava, aby v souvislosti s obviněním vysoce postaveného politika za ČSSD nebylo pohlíženo negativně na celou stranu, že by taková událost mohla vrhnout na stranu nelichotivé světlo. Tomu rozumím, ale předpokládám, že ani pan premiér, ani ministr vnitra nemají přesné informace, na základě čeho je pan hejtman obviněn. Proto varuji před unáhlenými soudy.

LN: Jak to vlastně dopadlo u vás v kraji s losovacími zařízeními, která před třemi lety zabavila policie?

ZIMOLA: Vy jste psali, že údajné opletačky s policií měly být kvůli losovacím zařízením. Faktem je, že losovací zařízení v té konkrétní veřejné zakázce bylo použito nikoli Jihočeským krajem, ale zástupcem zadavatele, který organizačně zajišťoval tendr na základě uzavřené smlouvy. A právě v souvislosti s činností tohoto zástupce zadavatele je vedeno trestní řízení, kde Jihočeský kraj vystupuje jako poškozený. Není to tak, že hejtman, kraj nebo krajský úřad byli stíháni či obviněni, ale právě naopak – kraj je v této trestní věci stranou poškozenou.

LN: Vraťme se k situaci na Hané. Uvedl jste, že váš kolega Rozbořil se v případu ocitl jako přívěsek policejní války. Vyřizují si mezi sebou účty bezpečnostní sbory?

ZIMOLA: Přeji si, aby to tak nebylo. Přeji si, aby Vidkun i zatýkání ve Šlachtově útvaru (týden po zátahu v Olomouci zasahovala Generální inspekce bezpečnostních sborů v útvaru vedeném Robertem Šlechtou) byly dlouhodobě plánované akce, a nikoliv odveta. Kdyby se toto mělo stát, je cosi shnilého ve státě českém, to si nikdo nemůže přát.

LN: Nemáte obavu jako jeden z budoucích kandidátů na hejtmana, že by případ mohl stranu poškodit?

ZIMOLA: Česká republika a nadcházející krajské volby jsou do určité míry ovlivněny tím, že tu máme, v uvozovkách řečeno, konfederaci krajů. Každý kraj řeší své problémy a své záležitosti. Nemám pocit, a proto jsem také varoval před tou kategoričností a hysterií, že by se kauzy v jednom kraji měly projevit v kraji jiném. Jsem zvyklý žít v politickém prostředí, něco už jsem se musel naučit a strpět, ale to bych snad ani nechtěl být hejtmanem, pokud bych měl být posuzován za něco jiného, než je má práce, a být hodnocen a kritizován třeba jen podle Ratha. Já si stojím za svojí prací v kraji a za svými kolegy, tady jsem připraven nést zodpovědnost. Ale ne v kauzách, které se mě netýkají a mají se mnou společného jen tolik, že jsem součástí velké historické strany s dvaadvaceti tisíci členy.

LN: Nenahání vám strach ani fakt, že vládní strany obvykle v krajských volbách prohrávají?

ZIMOLA: Kdo je obeznámen s politickou historií, dá mi za pravdu, že krajské volby vždy vyhrávaly strany, které se zrovna v ten moment nepodílely na vládě. To bylo za Zemana, Grosse, Topolánka i Nečase. Jenže naše velká výhoda je, že situace v ČSSD, ať je popisována jakkoli, rozhodně není stejná, jako byla v ODS v roce 2008, kdy Mirek Topolánek de facto potopil své hejtmany, nepodpořil je v obavě o své vlastní výsledky.

LN: Myslíte jeho prohlášení o jednotlivých krajských kmotrech?

ZIMOLA: Ano, přesně tak. Tím své straně a hejtmanům uškodil. Vidím, že chování vedení ČSSD je vstřícné, není v tom bratrovražedný boj.

LN: Co by tedy strana nyní měla dělat? Situaci kolem Jiřího Rozbořila rozdmýchávat, nebo by měla raději být jednotná a nejitřit emoce?

ZIMOLA: Kravské lejno zapáchá tím víc, čím víc do něho klackem pícháte. Znovu a znovu budeme vyvolávat duchy a polemiky, o to větší pak zůstanou šmouhy. Je nutné, aby se věci vyjasnily, i já čekám na jasné vysvětlení celé záležitosti. Ale toho se většinou nedobereme ve zjitřené atmosféře, vyžaduje to určitý čas. Podívejte se na obviněného libereckého hejtmana Martina Půtu ze STAN. Půta je nadále ve funkci. Ve funkci zůstal i obviněný teď už bývalý pražský primátor Tomáš Hudeček. My jsme měli v Českých Budějovicích Juraje Thomu, který byl také trestně stíhán. Mezitím proběhly komunální volby, a jestli si někdo myslí, že mu to voliči spočítali za to, že byl obviněn, mýlí se. Voliči jsou dostatečně inteligentní na to, aby dokázali na jedné straně ocenit práci kohokoli a na druhé straně si dovedou dát dvě a dvě dohromady, že někdo možná vyčuhuje, někomu vadí, a tak mu dá někdo přes prsty a něco na něj takzvaně ušije. Nechci tím automaticky naznačovat, že takovým případem je i příběh Jiřího Rozbořila, na to nemám dost informací.

LN: Bohuslav Sobotka je jedním z nejzkušenějších politiků v zemi, takže by si takového rizika měl být vědom. Nemůže tedy disponovat informacemi, které by ho opravňovaly k tak tvrdé linii vůči hejtmanu Rozbořilovi?

ZIMOLA: Tomu nemohu věřit. Ani předseda vlády a ministr vnitra nemohou mít jiný přístup ke spisu, než má kdokoli z nás. Za těmi ostrými slovy se spíš snažím vidět jejich poctivou snahu, aby stín nedopadl na celou sociální demokracii. Byl bych první, kdo by vyzýval jakéhokoli kolegu, aby složil funkci, kdyby bylo naprosto jasné, co se stalo. Kdyby třeba unikly odposlechy – není to sice správné, ale bylo by to takzvaně ložené. A pak by snad ani hejtman Rozbořil nešel do takové války s vedením ČSSD, kdyby věděl, že se něčeho dopustil.

LN: Aktuálně ale stojí vedení strany proti Rozbořilovi. Škodí tedy podle vás takový postup straně jako celku?

ZIMOLA: Jsem přesvědčen, že stranu daleko více poškodí, že nejsme schopni zastat se vlastních členů. Aniž bychom znali detaily jakékoli kauzy, první, co uděláme, je, že vyzveme: odstup, ctíme presumpci viny, takže se vrať, až se očistíš. To je čirý alibismus a já se takto nebudu chovat, protože to není správné. I v politice by mělo platit jasné charakterní „budu za tebou stát, dokud budeš potřebovat, pokud mi jasně odpřísáhneš, že jsi nic neudělal“. Mám tendenci kolegům věřit a skládal bych jim účty, až kdyby se ukázalo, že je to jinak. Stranu, celé to společenství dvaceti tisíc lidí, by mnohem více posílilo, kdybychom táhli za jeden provaz a stáli za sebou.

LN: Je to tedy chyba vedení?

ZIMOLA: Opakuji, že nechci být soudcem. Nemohu říci, jestli je to chyba, mohu jen říci svou představu: měli bychom se postavit za svého kolegu a jeho práci, kterou tři roky dělal dobře. Tím, že se nedovedeme jednoznačně postavit za své členy v problémech, které vždycky nemuseli způsobit, a může to být jen hra, jednoznačně tím od sebe odháníme úspěšné lidi do jiných stran. Pan Faltýnek, který je dnes místopředsedou hnutí ANO, ze sociální demokracie z nějakého důvodu také odešel. Vůbec neříkám, že byl obviněn nebo vyšetřován, ale možná ani on necítil podporu od spolustraníků. Zbytečně se zbavujeme úspěšných lidí. A toho se obávám i v případě Jiřího Rozbořila.