Zhruba každý jedenáctý školák je nepřetržitě online

V průměru osm hodin denně trávil třináctiletý školák brouzdáním po sociálních sítích nebo hraním online her. Bez mobilu byl agresivní. Jeho rodiče si s ním již nevěděli rady, a svěřili se proto odborníkům. Příběh tohoto chlapce není ojedinělý. Náctiletých, nad kterými internet a sociální sítě začínají vítězit, v tuzemsku přibývá. „V Česku klesá počet dětí, které pijí alkohol nebo kouří cigarety. Jejich závislostí ale začíná být o to více online prostředí,“ sdělila národní protidrogová koordinátorka Jarmila Vedralová.

Dorostové ambulance potvrzují, že děti se závislostí na internetu či hrách tvoří významnou část jejich klientely. Problém může být ještě větší, upozorňuje česká část mezinárodní studie HBSC (Health Behaviour in School-aged Children). Podle té jsou nejohroženější žáci ve věku od 11 do 15 let. Nepřetržitě na sítích je asi osm procent z nich. Na hraně patologické závislosti tedy balancuje zhruba 50 tisíc školou povinných.

Rozumná míra prospívá

„Jsou ochotni rezignovat na jakékoliv další aktivity, včetně domácích či školních povinností, nebo se pohádat se svými blízkými,“ uvedl Michal Kalman, vedoucí mezinárodního HBSC výzkumného týmu z Univerzity Palackého v Olomouci. Tito školáci také mají větší sklony k depresím, hůře spí, více pijí alkohol. Závislost na sítích častěji postihuje dívky. Vědce překvapil podíl náctiletých, kteří sociální sítě téměř nepoužívají. Je jich 22 procent. „Pracovně jim říkáme ‚domácí andílek‘. Více času tráví s rodiči, dobře se učí,“ sdělil Kalman. Tato skupina žáků ale pociťuje menší podporu kamarádů.

K mladé generaci online svět patří, potvrdila mezinárodní studie HBSC. A rozumná míra používání sociálních sítí školákům v zásadě prospívá, shodli se také vědci. „Jako by se úplně z veřejné diskuse vytrácel fakt, že drtivá většina dětí má svůj online život pod kontrolou. A co víc, přispívá k jejich úspěchu v kolektivu, který je pro teenagery velmi důležitý,“ sdělil Michal Kalman, vedoucí výzkumného týmu z Univerzity Palackého v Olomouci. Že se nemíní vzdát internetu ani sociálních sítí, dali ostatně žáci sami jasně najevo.

Na otázku v rámci projektu Minisčítání 2018 Českého statistického úřadu, kterou věc by si vybrali, pokud by mohli mít jen jednu, jich jako odpověď zvolilo téměř 43 procent mobilní telefon a 31 procent počítač s internetem. Možnost „kniha“ zvolil každý desátý žák. Vědci se tak poprvé podrobně zaměřili na sociální sítě. Děti rozdělili z hlediska jejich připojení na sítě do čtyř kategorií. Největší skupinu tvoří „normální uživatelé“ sociálních sítí. Sem podle olomouckých vědců pasuje 52 procent náctiletých. „Na sociálních sítích jsou většinou denně, ale netráví zde každou volnou chvíli,“ vysvětluje Kalman.

Více dívky

To 18 procent jedenácti- až patnáctiletých žáků kontroluje každou chvíli, jestli někdo na sociální síti nepřidal fotografii, komentář nebo cokoliv jiného. „Ale mají to pod kontrolou. A co je zajímavé, jsou pohybově nejaktivnější,“ říká Kalman. Tato skupina žáků je totiž v častém kontaktu s přáteli, více se s nimi domlouvá na různých aktivitách. Občas si sice navzdory svému věku dají společně třeba pivo, ale podle vědců nejde o nic, co by spadalo do nebezpečných jevů. Žáci se díky internetu nesetkávají jen s vrstevníky, které znají ze školy nebo okolí bydliště.

Zhruba šestina dospívajících ve věku 11 až 15 let je podle studie každodenně v kontaktu s kamarády, se kterými se poprvé setkali na internetu. „Často se kontakt změní i na reálná setkání. Mladí lidé musejí být v těchto situacích obezřetní, ale zároveň je třeba si uvědomit, že právě sociální sítě jsou prostorem, kde se dnes děti seznamují,“ popsal Kalman. Jsou nicméně pořád záležitosti, které náctiletí po internetu s přáteli nechtějí řešit. Pětina oslovených uvedla, že tajemství nebo obavu sdělí raději kamarádovi při osobním setkání.

Ve virtuálním prostoru sociálních sítí se více pohybují dívky. A častěji spadají do kategorie problémových uživatelů. Zatímco v 11 letech je v problémech pět procent dívek, ve 13 letech má potíže 12 procent z nich. „U chlapců není situace tak razantní. Nůžky mezi oběma pohlavími se navíc s věkem nadále rozevírají. Dívky jsou zkrátka statisticky ve výrazně vyšším riziku problémového užívání sociálních sítí než chlapci,“ uvedl Kalman s tím, že chlapci raději zapínají online hry.

Dvacet programů

Tématu nadužívání moderních technologií se také poprvé dostalo většího prostoru v národní strategii, která se zaměřuje na všechny typy závislostí. Vláda ji schválila v květnu. Podle národní protidrogové koordinátorky Vedralové je na čase. Odkazuje totiž na Evropskou školní studii o alkoholu a jiných drogách z roku 2015 (ESPAD). Podle té více než 20 procent studentů hraje denně počítačové hry, 87 procent surfuje na internetu a 41 procent tráví v běžný všední den čtyři a více hodin online. Podle Vedralové se závislost na nových technologiích jmenuje netolismus.

„Jde bezesporu o závislost, kterou je třeba řešit. Lidé se mohou obrátit například na dětské a dorostové ambulance, už nyní do nich volají rodiče,“ zmiňuje národní koordinátorka.Programů, ve kterých se o takto závislé starají, je zhruba dvacet. Ze studie také vyplynulo, že 55 procent rodičů neví, co jejich dítě na sociálních sítích dělá. V současnosti vzniká studie, jež se podrobně zaměří na sociální sítě. „Například nás zajímá, ve kterém z posledních sedmi dnů, případně kolik hodin, trávily děti svůj čas na sociálních sítích,“ dodala Vedralová.