Lidovky.cz

Žhavější podmínky zřejmě částečně změní skladbu plodin

  10:16
Zasít pšenici, nebo čirok? Jak vytvářet zásoby vody v krajině kvůli suchu? Jak zajistit pružnější výrobu potravin? Tím vším se zabývají experti Akademie věd, kteří mohou připravit českou společnost na dopady změn klimatu. Vědci se snaží zajistit budoucí potravinovou bezpečnost Česka a na zemědělský výzkum získali 340 milionů korun.

Zralý čirok tvoří palice, které jsou ve skutečnosti jen několik centimetrů velké. Snímek v tomto ohledu poněkud mate. foto: Reprofoto

Až příliš žhavé léto Čechy varuje, jak cenná může být voda. Omezením zálivky zahrad z veřejných zdrojů se zabývala i vláda. Klimatické modely navíc naznačují, že počet dní, za nichž rostliny pocítí nedostatek vláhy, se během století leckde zvýší – i na dvojnásobek. Vliv na zemědělství a produkci potravin bude nevyhnutelný. „Zemědělci jsou první, kdo dopady cítí. Čeká nás cesta k pružnému zemědělství, k flexibilnějším strategiím,“ řekl LN profesor Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.

Právě on je hlavním řešitelem výzkumného záměru se zkratkou SustES, který má za 340 milionů korun Česku poradit, jak ve ztížených podmínkách zajistit obyvatelům potravinovou bezpečnost. Vědci mimo jiné zjišťují, jak zadržovat vodu či které plodiny by byly vhodnější. „Že bychom opustili obiloviny, se mi nezdá. Ale problematická se jeví kukuřice,“ říká Trnka o kombinaci horka a sucha, jež ji klátí. Důkazem budiž mnohá uschlá kukuřičná pole. Dle vědců jsou možnou alternativou proso či čirok, pro něž by se musel najít odbyt i zájem strávníků.

Doplňková obilnina

„Je pravděpodobné, že se částečné změní skladba plodin. Lidé už na Moravě zkoušejí pěstovat třeba i kiwi,“ říká profesor Michal V. Marek, ředitel ústavu a centra CzechGlobe. Žhavější podmínky mohou prospívat melounům či ovoci, ale u středomořských plodin typu oliv či fíků budou překážkou zimy. Projekt, který běží od loňska, je víceoborový. „Jsou v něm klimatologové, zemědělci, ekonomové i rostlinní fyziologové,“ upozorňuje Marek, že příprava na horší časy není jen věcí ekologů. Ministerstvo školství, jež dotaci EU udělilo, považuje projekt za excelentní, užitečný a „vysoce aktuální“.

Se změnami klimatu a častějšími suchy ve střední Evropě je však odolnější čirok jednou z alternativ pro zdejší zemědělce, kteří se budou potýkat s nedostatkem vláhy. Spolu s žitem a prosem, jež je rozšířeno v tropech a subtropech, bývá čirok zmiňován jako doplňková obilnina naší „sušší“ budoucnosti k pšenici či ječmenu.

Čirok čili Sorghum je významná obilovina, s níž se však Češi příliš nesetkávají. Dělá se z ní mouka, slouží i coby krmivo hospodářských zvířat. Hlavními světovými pěstiteli jsou USA, Nigérie, Indie, Mexiko a vyprahlý Súdán. Se změnami klimatu a častějšími suchy ve střední Evropě je však odolnější čirok jednou z alternativ pro zdejší zemědělce, kteří se budou potýkat s nedostatkem vláhy. Spolu s žitem a prosem, jež je rozšířeno v tropech a subtropech, bývá čirok zmiňován jako doplňková obilnina naší „sušší“ budoucnosti k pšenici či ječmenu.

„To, že bychom obecně opustili portfolio obilovin, se mi ale nezdá. Mají vysokou výživovou hodnotu i potenciál pro šlechtění,“ řekl LN Miroslav Trnka z Akademie věd a profesor Mendelovy univerzity. Jeho tým, který řeší výzkumný projekt potravinové bezpečnosti SustES, úzce spolupracuje se zemědělci i zahraničními vědci.

Zjištění českých šancí

Důležité a mediálně atraktivní téma změny plodin je jen částí pětiletého záměru, na kterém se podílejí čtyři desítky lidí. „Cílem je vytvořit schéma, jak se může vyvíjet potravinová bezpečnost ve střední Evropě, budou-li negativní podmínky pokračovat. To není jen otázka klimatického výzkumu, ale – když to přeženu – otázka, jestli zasít pšenici, nebo volit proso, jestli vytvářet erozní opatření, jak chránit půdu, jak zadržet zásobu vody v krajině, ovšem i otázka společenského přístupu ke spotřebě,“ vysvětluje profesor Michal V. Marek, ředitel centra CzechGlobe, jež zkoumá změny klimatu.

Vědci chtějí zjistit, co bude v českém zemědělství udržitelné, jak se může vyvíjet trh s komoditami a kde leží české šance. První konkrétní doporučení hodlají zveřejnit příští rok, komplexní adaptační strategie pak v roce 2021.

K tomu jsou ekologové vybaveni osmi stanicemi v Česku, ale pracují též na základnách v tropech – konkrétně ve Vietnamu, Ghaně a Panamě. Nový projekt excelentního výzkumu, na který šla unijní dotace 340 milionů korun, umožní i nákup přístrojů. Většinu peněz však spolknou gáže vědců; polovina z nich pochází ze zahraničí. Marek vyzdvihuje tři profesory: Johna Graceho z Edinburské univerzity (věnuje se dopadu mikroklimatu a sucha na rostliny), Reinharta Ceulemanse z Antverpské univerzity a Josefa Eitzingera z prestižní „zemědělky“ BOKU ve Vídni.

Vědci chtějí zjistit, co bude v českém zemědělství udržitelné, jak se může vyvíjet trh s komoditami a kde leží české šance. První konkrétní doporučení hodlají zveřejnit příští rok, komplexní adaptační strategie pak v roce 2021. Trnkův projekt loni uspěl v soutěži excelentních týmů; byl tehdy druhý v pořadí. „SustES patřil do skupiny nejlépe hodnocených projektů. Dle rozhodnutí komise projekt získal podporu 339,8 milionu korun. Z celkového maxima 250 bodů jich za obě kola získal 245,“ sdělil LN Václav Velčovský, náměstek ministra školství pro strukturální fondy.

„Jde o multioborový projekt velmi přínosný vzhledem k aplikovatelnosti výsledků do zemědělství a dalších oblastí ovlivněných klimatickými změnami. Projekt, jeho zaměření a cíle jsou ambiciózní. Problematika klimatických změn a jejich dopadů na všechny klíčové ekosystémové služby v krajině je vysoce aktuální,“ doplňuje Velčovský.

Pochopení dalekosáhlých změn

Kromě již zmíněných úkolů se vědci zaměří i na zlepšení koloběhu živin, snížení emisí skleníkových plynů, potlačení rizik eroze nebo znečištění povrchových a podzemních vod, což má vést k „oživování“ české krajiny. Díky součinnosti badatelů z oborů klimatologie, matematického modelování, fyziky atmosféry, geoinformatiky, systémové ekologie, agronomie, lesnictví, potravinářské chemie i ekonomie má vzniknout platforma pro pochopení dalekosáhlých změn. Jinou otázkou je, zda se budou politici studiemi a radami řídit.

Díky součinnosti badatelů z oborů klimatologie, matematického modelování, fyziky atmosféry, geoinformatiky, systémové ekologie, agronomie, lesnictví, potravinářské chemie i ekonomie má vzniknout platforma pro pochopení dalekosáhlých změn. Jinou otázkou je, zda se budou politici studiemi a radami řídit.

Potravinová bezpečnost či soběstačnost je ve vyspělých zemích zásadním tématem. Vědecká kancelář britského parlamentu (POST) například loni vydala pro zákonodárce dvě odborné svodky s tématy jak dodávek potravin do země po brexitu, tak ekologicky udržitelného zemědělství. Evropa nyní řeší i problematiku geneticky modifikovaných plodin (GMO), přičemž Evropský soudní dvůr se postavil proti. Podle Trnky jsme zatím s potravinami v komfortní situaci, leč výhledově budeme i my řešit, zda rozvoj GMO umožnit. „Jinak má ovšem zemědělství značnou setrvačnost,“ připomíná profesor.

Naděje za 340 milionů

  • Hledáním způsobů, jak se popasovat s častějšími extrémy a suchy v produkci potravin, se zabývá výzkumný projekt. Nese název Adaptační strategie pro udržitelnost ekosystémových služeb a potravinové bezpečnosti v nepříznivých přírodních podmínkách (SustES). Vědci získali 340 milionů korun z fondů EU.
  • Hlavním řešitelem je Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd (CzechGlobe), jenž je i profesorem Mendelovy univerzity. V týmu jsou asi čtyři desítky vědců (z poloviny zahraničních) včetně seniorních badatelů z Edinburské univerzity, Antverpské univerzity nebo elitní školy BOKU Vídeň.
  • Cílem pětiletého záměru je vytvořit pro Česko variantní strategie adaptací na změny klimatu s využitím poznatků z ekologie, klimatologie, agronomie, ekonomie, ale také zemědělské praxe.
  • K odolnějším obilovinám patří čirok či proso, lidé už zkoušejí pěstovat i melouny či kiwi.
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.