Ve svém posledním článku před smrtí v britském týdeníku The Spectator těsně před Vánocemi sir Roger Scruton napsal: „Navzdory přitažlivosti Poláků, Maďarů, Rumunů a mnoha dalších, byli to nesmělí, cyničtí Češi, pro které jsem ztratil své srdce, jež jsem pak už nikdy nezískal zpět.“ To vystihuje jeho vztah k Česku, české kultuře i lidem.
Poprvé navštívil naši zemi v roce 1979, aby přednášel na bytových seminářích disidentů, z nichž se vyvinula „podzemní univerzita“, aktivita pod hlavičkou Nadace Jana Husa, v níž především britští a francouzští profesoři různých politických a filozofických směrů vedli tajné přednášky a semináře na našem území, studenty zkoušeli a ti pak dostali titul z Cambridge. Celý příběh Nadace a podzemní univerzity podrobně popisuje kniha paní Barbary Dayové Sametoví filozofové z roku 1999.
Zákaz komunistické strany
Roger Scruton si během cest do tehdejší ČSSR zamiloval českou zemi; a také se v ní zamiloval. Tomu učinil konec červen 1985. Státní bezpečnost vypátrala, co dělá. V Brně byl zatčen a ze země vyhoštěn bez možnosti návratu; přechodem do Rakouska přes Mikulov. Svůj odchod popisoval: „Přešel jsem přes hranice, kráčel po tiché silnici a hluboce vnímal mír, do něhož jsem vstupoval, a válku, kterou jsem opouštěl.“
V roce 1990 v Brně, na své první veřejné přednášce po návratu, doporučil Scruton zakázat komunistickou stranu. K tomu tehdy (ani poté) většinový názor nových demokratických elit vůli neměl. Pak další návštěvy, přednášky, diskuse, setkání s přáteli. V roce 1996 měla v Plzni českou premiéru jeho první opera Ministr. |
Broňa Müllerová (její manžel pan Jiří Müller byl organizátorem jeho přednášek v Brně) tutéž scénu z druhé strany železné opony popsala: „Mezi oběma hranicemi byl široký prostor, prázdný, absolutně prázdný, nikde ani človíčka, kromě jednoho viditelného vojáka. A v paprscích večerního slunce odchází anglický profesor Roger Scruton.“ Nadále však přes Nadaci Jana Husa pomáhal českým disidentům, vzdělanosti v této zemi a věci svobody.
Před více než 20 lety jsme s ním dělali rozhovor a zeptali se ho, jak jeho zkušenost s komunistickým režimem ovlivnila jeho světonázor. Odpověděl: „Do té doby jsem podceňoval existenci Ďábla.“ Po listopadu 1989 se vrátil, mnohokrát se k nám ještě vrátil. V roce 1990 v Brně, na své první veřejné přednášce po návratu, doporučil zakázat komunistickou stranu.
K tomu tehdy (ani poté) většinový názor nových demokratických elit vůli neměl. Pak další návštěvy, přednášky, diskuse, setkání s přáteli. V roce 1996 měla v Plzni českou premiéru jeho první opera Ministr. V roce 1998 mu tehdejší prezident Václav Havel udělil medaili Za zásluhy (I. třídy).
Sir Roger
Svůj pomník českému disentu Scruton vystavěl v románu Zápisky z podzemí z roku 2014 (česky 2015). Je to kniha o lásce, nostalgii, životě za totality v Praze v polovině osmdesátých let 20. století, disidentech, posvátnu v životě, lidské důstojnosti a snažení o smysluplný život; o víře, zradě, zklamání a nenaplněných příslibech listopadu 1989. Je to kniha nejen o lásce dvou hlavních protagonistů, ale i o lásce autora k Praze a k českému jazyku. Je to kniha jímavě lyrická.
Roger Scruton nakonec získal uznání i doma. V roce 2008 byl zvolen členem Britské akademie a v červnu 2016 ho královna povýšila do rytířského stavu, od té doby to byl sir Roger. |
Roger Scruton se těšil větší úctě a uznání v Česku konkrétně a ve střední Evropě obecně (státní vyznamenání ČR, Polska, Maďarska) než ve vlasti své, v níž byl kvůli svým názorům ostrakizován. V roce 1982 založil konzervativní The Salisbury Review, a když po 20 letech jako šéfredaktor končil, o své zkušenosti napsal:
„Stálo mě to několik tisíc hodin neplacené práce, strašlivé útoky na mou pověst, tři soudní žaloby, dva výslechy na policii, jeden vyhazov, ztrátu univerzitní kariéry v Británii, nekonečné odsuzující recenze mých knih, podezřívavost toryů a nenávist všech slušných liberálů na celém světě. Ale stálo to za to.“
Tento autor více než 50 knih, dvou oper a dokumentárního pořadu BBC Proč na kráse záleží nakonec získal uznání i doma. V roce 2008 byl zvolen členem Britské akademie a v červnu 2016 ho královna povýšila do rytířského stavu, od té doby to byl sir Roger.
Krušný poslední rok
Nejkrušnější však byl jeho poslední rok života. Loni v dubnu s ním jeden pisálek udělal rozhovor, který „editoval“ a „přepsal“ tak, aby sir Roger působil jako homofob, xenofob a islamofob. Sir Roger byl vyhozen z neplacené funkce předsedy vládní komise pro lepší architekturu. Tehdy na jeho obhajobu sepsali bývalí čeští disidenti dopis, jejž podepsali Pavel Bratinka, Ivan Havel, Daniel Kroupa, Petr Pithart a Saša Vondra. Když byl zveřejněn doslovný přepis rozhovoru, časopis, kde tento pisálek působí, se mu omluvil. A nová vláda Borise Johnsona ho znovu učinila předsedou této komise.
Nejkrušnější byl poslední rok života Rogera Scrutona. Loni v dubnu s ním jeden pisálek udělal rozhovor, který „editoval“ a „přepsal“ tak, aby sir Roger působil jako homofob, xenofob a islamofob. Sir Roger byl vyhozen z neplacené funkce předsedy vládní komise pro lepší architekturu. |
Jenže to už měl sir Roger rakovinu zjištěnou v červenci loňského roku. Přijel ještě na oslavy 30. výročí Listopadu a u té příležitosti mu na ceremonii na Žofíně zorganizované Sašou Vondrou – křehkému, nemocnému, po chemoterapii –, byla předsedou Senátu Jaroslavem Kuberou udělena Stříbrná medaile. Rozloučení disidentů s přítelem a pro mnohé učitelem. Odpočívej v pokoji, sire Rogere; profesore estetiky; filozofe, farmáři a gentlemane; bojovníku za svobodu.