Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Zemanova vláda – prazvláštní směs

  10:01

Co budou dělat, nevědí možná ani sami. Jak dlouho to budou dělat, není jasné. Zemanova vláda se chystá převzít kormidlo.

Miloš Zeman by měl jmenovat premiérem ekonoma a generálního ředitele ING PF Jiřího Rusnoka. foto: © ČESKÁ POZICE, Alessandro Canu, foto isifa/MAFRA/PETR TOPIČČeská pozice

KOMENTÁŘ Jakuba Kalenského / V kabinetu, který nazýváme vládou Miloše Zemana, chybí poslední jméno –„ministra pro boj s Miroslavem Kalouskem“, někoho, kdo si troufne usednout do čela resortu financí. Předběžně se můžeme pokusit o odpověď na otázku, jaká je to vláda.

Především není zřejmé, jak dlouho budou Češi s touto vládou žít. Samotní její představitelé hovoří o několika výhledech zároveň:

  • že jejich cílem jsou předčasné volby,
  • že by Zeman mohl stejnou sestavu nechat vládnout i po druhém pokusu o sestavení vlády,
  • popřípadě že dostanou důvěru a dokončí řádné volební období.

Premiér Jiří Rusnok a jeho lidé zjevně nemají jasno ani v nejelementárnější otázce.

Moudřejší však nebudeme ani při pohledu do poslaneckých lavic. Strany ve sněmovně zastoupené jsou od okamžiku Zemanova rozhodnutí jmenovat předsedou vlády Rusnoka totálně paralyzované. Nedokázaly představit žádné řešení, jak se vyrovnat s prezidentovými rozmary.

ODS a TOP 09 přešlapují na místě. Sociální demokraté se hádají mezi sebou a zmateně se hlásí o druhý pokus o sestavení kabinetu, který dříve odmítali. Nejmenší subjekty si v souladu s tradicemi zpříjemňují poslední zbytky svého mandátu a rozjíždějí licitaci, která strana nabídne víc. Lze jen odhadovat, že Zemanova vláda důvěru spíše nedostane, ale co budou politické strany dělat poté, těžko říct. Zatím se zdá, že ODS, ČSSD i TOP 09 hodlají pasivně čekat, až Zeman představí, jaké „řešení“ politické krize mu přijde nejzábavnější tentokrát.

Kabinet byl poslepovaný spíše podle hesla „kdo to vezme“, než „kdo chce dělat stejnou politiku jako my“

Co bude vláda prosazovat, je nejasné stejně jako její životnost. Z úst ministerských kandidátů zaznívají pravicové myšlenky (jako podpora druhé pilíře důchodového systému nebo nadstandardů ve zdravotnictví), zemanovské recepty („proinvestování se z krize“, podpora českého průmyslu na úkor zahraničních investorů) a samozřejmě levicová mantra (posilování role státu a zvýšení mezd jeho zaměstnanců). Jednotící ideu postrádáme. „Kabinet odborníků“ byl poslepovaný spíše podle hesla „kdo to vezme“, než „kdo chce dělat stejnou politiku jako my“.

To vynikne při pohledu na personální složení. Termín „vláda přátel Miloše Zemana“, který razí místopředseda TOP 09 Kalousek, není úplně přesný. Jistě, bez určité oddanosti a sektářské víry v to, že co Zeman činí, dobře činí, by si zřejmě nikdo nešel do tohoto vzdorokabinetu sednout. Nicméně osoby tvořící Zemanovo-Rusnokův kabinet nepocházejí z jedné líhně.

Zemanovi lidé

Najdeme zde osoby, které Rusnokovi zřejmě určil prezident: třeba Martina Pecinu na vnitru nebo Marii Benešovou na spravedlnosti. Sama druhá jmenovaná bezelstně přiznala, že nabídku zasednout ve vládě dostala dávno předtím, než byl Rusnok vůbec jmenován.

Do vlády se usadí i aktivní podporovatelé Zemanovy prezidentské kandidatury jako je Jiří Balvín (kultura) nebo Zemanův sponzor Miroslav Toman (zemědělství). Jejich usednutí ve vládě vyhlíží jako odplata za služby v kampani. Tomanovi coby podnikateli z oboru nelze upřít jistou znalost problematiky, na ministerstvu ovšem sbíral zkušenosti u takových resortních legend, jako je Petr Zgarba či Jaroslav Palas.

Do okolí Miloše Zemana lze zařadit i jeho exporadce, budoucího ministra dopravy Zdeňka Žáka. Bývalý generální inspektor Českých drah má blízko k odborářskému předákovi Jaromíru Duškovi (naposledy spolupracovali při výzvě „Naši zemi nedáme“), který je v současnosti náměstkem pardubického hejtmana za SPOZ. Bývalý ministr dopravy Milan Šimonovský ho chtěl odvolat z funkce kvůli nesrovnalostem v hospodaření. Lidé z okolí generálního ředitele drah Petra Žaludy upozorňují na jeho vazby s architektem Zemanovy kariéry, šedou eminencí Miroslavem Šloufem.

Efektivní ničení ČSSD

Kategorii samu pro sebe představují ministři zahraničí a vnitra – Jan Kohout a Vlastimil Picek. V případě těchto dvou mužů by snad byl ospravedlnitelný Zemanův termín „vláda odborníků“. Pouze tato dvojice a Pecina mají za sebou nějaké vládní angažmá. Zároveň však nelze přehlédnout účelovost jejich přetažení do Zemanova kabinetu.

Kohout spolu s Benešovou a dalším sociálním demokratem Františkem Koníčkem v něm budou plnit roli beranidel demolujících ČSSD. Ta sice přijala stanovisko, že ČSSD se na vládě nebude podílet a každý člen, který to poruší, má ze strany odejít, nicméně tato trojice to bez větších potíží nerespektuje. Do vlády jdou, členství pouze přeruší. A socialisté už se kvůli nim hádají. Na rozdíl od předsedy Bohuslava Sobotky první místopředseda Michal Hašek nebo šéf poslanců Jeroným Tejc říkají, že přerušení členství postačí.

Zemanovi se tento krok povedl: nejenže mají špičky ČSSD k jednotě daleko, strana navíc ani není schopná držet se očividného principu – že pokud se někdo bude podílet na vládě, kterou ČSSD odmítá, nemá v této straně co dělat ani teď, ani v budoucnu. Sobotkovu slabost si Zeman užívá a jistě mu ještě mnohokrát předvede, že do jeho řad umí hodit granát.

Pickova neloajalita k Nečasovi je zarážející a bude zajímavé sledovat, zda za ni nedostane „zaplaceno“

Picek na obraně zase udělá radost Zemanovu politickému dvojčeti, Václavu Klausovi. Stoupenci nové vlády navíc získají opakovatelný argument, že nevzniká žádný kabinet Zemanových přátel, když v něm usedne i ministr vlády Petra Nečase. Pickova neloajalita k Nečasovi je i s ohledem na to, že jde o vojáka, dost zarážející a bude velice zajímavé sledovat, zda za ni nedostane štědře „zaplaceno“ – zda se v budoucnu neobjeví třeba na některém velvyslaneckém postu. Zeman už ukázal, že je ochotný své favority na ambasadory tlačit i přes mrtvoly.

Odborníci z donucení

Dalším okruhem lidí, které lze v Zemanově vládě identifikovat, je skupina „druhořadých až třetiřadých odborníků“, jak se v Hospodářských novinách vyjádřil bývalý premiér Vladimír Špidla. Jde o osoby, které sice mohou být s problematikou svých resortů obeznámené, nicméně jejich politická stanoviska byla veřejnosti až do doby pozvánek do kabinetu neznámá.

Ministr zdravotnictví Martin Holcát kdysi na resortu náměstkoval a vrací se na něj z postu náměstka ředitele motolské nemocnice. Již zmíněný Koníček nastoupí na ministerstvo práce a sociálních věcí, kde také působil jako náměstek. V minulosti řídil Lesy ČR, podnik, z jehož vedení odcházel pro pochybnosti ÚOHS kolem miliardových tendrů na lesnické práce.

Zařadit do této kategorie lze i někdejšího generálního ředitele Třineckých železáren Jiřího Ciencialu, který se posadí na ministerstvo průmyslu a obchodu a už nyní vyhlašuje, že v něm hodlá svůj bývalý podnik podporovat. Řadě okruhů v gesci ministerstva jako zkušený manažer asi rozumí, úspěšně by se však dalo pochybovat, zda jsou jeho nápady (zvýhodňování českých průmyslníků na úkor zahraničních či jak se vymaňovat z energetické politiky Evropské unie) v souladu s faktem, že Česko v roce 2013 je součástí širšího celku, tedy EU.

Experti nechtějí? Tak my to rádi vezmeme!

Část ministrů lze označit jako náhradníky. Jsou to lidé, kteří do vedení resortů usednou proto, že Rusnokovu nabídku odmítli ti, které si tam přál. Do této kategorie spadá vlastně i Koníček, který byl osloven až poté, co resort práce a sociálních věcí odmítl bývalý šéf ministerstva Petr Šimerka. Ministerstvo pro místní rozvoj odmítl vést současný náměstek Daniel Braun, a jeho šéfem se proto stane starosta Kyjova František Lukl.

Na rozdíl od Picka se rozhodl zachovat charakterně Petr Fiala a nabídku pokračovat v čele ministerstva školství (MŠMT) odmítl. Post nepřijal ani ostravský rektor Ivo Vondrák, proto se do ministerského křesla vyhoupne přírodovědec, dosavadní šéf odboru na MŠMT, profesor Dalibor Štys.

Angažmá v Rusnokově vládě odmítl místopředseda Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar, místo něho se stane ministrem životního prostředí současný náměstek Tomáše Chalupy Tomáš Podivínský.

Do této skupiny bude patřit i nový ministr financí, ať už jím bude Jan Fischer nebo někdo jiný. Ve vzdorokabinetu odmítl usednout Kalouskův náměstek Jan Gregor, v zákulisí se hovoří, že na Rusnokovu nabídku nereflektovali ani odborářští ekonomové Martin Fassmann a Jaroslav Ungerman. V době sestavování kabinetu navštívil Kramářovu vilu i člen Národní ekonomické rady vlády Miroslav Zámečník. Jeho následné vyjádření, že o žádné nabídce řeč nebyla, lze při pohledu na upachtěné nahánění jakýchkoli potenciálních ministrů, o kterých by bylo možné říkat, že jsou odborníci, vnímat jen jako výraz milosrdenství k Rusnokovi.

Vláda boje za preference SPOZ

Jestliže očividná personální bída poznamenala už samotné obsazování ministerských postů, nelze se ubránit obavám, jaké bude mít pokračování. Nová vláda totiž bude potřebovat nové ministerské náměstky i některé nové členy dozorčích rad státních a polostátních podniků. Z dozorčí rady ČEZ přichází do vlády například Kohout, jedno místo je tedy volné už teď.

Personální bída zasáhla už obsazování ministerských postů. Jaké bude mít pokračování?

V kuloárech lze zaslechnout historky, jak budoucí členy kabinetu usilovně obíhají Zemanovi emisaři Vratislav Mynář a Martin Nejedlý a snaží se na resortech umístit svoje lidi. Podle některých zdrojů to byli právě tito dva pánové, kteří se pokoušeli Rusnokovi vnutit Zemanovy osvědčené kádry Miloše Kužvarta a Jaromíra Schlinga.

Těžko si představit, jak těmto jejich nápadům budou oponovat Zemanovi věrní, kteří v prezidentské vládě usednou a v některých případech mohou postrádat ponětí, jak to ve vysoké politice chodí. SPOZ tím získá nejen nové tváře, kterým před umístěním na kandidátky pro volby 2014 vylepší životopis (nelze pochybovat, že mezi lídry kandidátek SPOZ budou i někteří noví ministři), ale i cenné kontakty do nejvyšších pater politiky a byznysu. Právě v tomto aspektu je třeba hledat racionální pohnutku ustavení Zemanova kabinetu.

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!