Zahraničněpolitickou část svého projevu ve sněmovně v úterý 7. května prezident Miloš Zeman zastínil glosováním poobědového zaklimbání šéfa diplomacie Karla Schwarzenberga za svými zády. Kdyby odolal nutkání být lidovým bavičem, nejspíš by veřejnost jeho sdělení věnovala větší pozornost. Nebylo totiž nezajímavé. Nedostatkem velkorysosti ke svému poraženému prezidentskému protikandidátovi Zeman škodí především sám sobě.
Za pozornost nestály Zemanovy fráze o potřebě zahraničněpolitické shody vlády a prezidenty. Nic překvapivého nebylo ani na Zemanem už dříve deklarované podpoře přijetí eura za pět let a zapojení České republiky do tvrdého jádra evropské integrace – včetně jeho již omletého „vehementního odporu“ k „nesmyslným bruselským opatřením“, jako jsou úsporné žárovky či ženské kvóty.
Podmínky pro kariérního diplomata
Zajímavější bylo, že za hlavní důvod „nekonstruktivní debaty“ Hradu a Černínského paláce označil rozdílné pojetí ekonomické diplomacie. Podle Zemana spočívá ekonomická diplomacie v tom, že velvyslanec má pokud možno vysokoškolské ekonomické vzdělání, je schopný podporovat exportéry a nacházet nové trhy na území, kde působí, a naopak do ČR přitahovat investice ze zemí s přebytkem likvidního kapitálu.
Zeman podporuje úsilí ministra průmyslu a obchodu Martina Kuby o posílení pravomocí obchodních zastupitelství
Prezident upozornil, že ne všichni kariérní diplomaté, které ministerstvo zahraničních věcí (MZV) nyní navrhuje vyslat na posty velvyslanců, tyto podmínky splňují. A dodal, že podporuje úsilí ministra průmyslu a obchodu Martina Kuby o posílení pravomocí obchodních zastupitelství, „která byla v posledních dvou letech devastována“.
Zeman tím narážel na narušení zavedené praxe, kdy české diplomacii dodávalo pracovníky obchodně-ekonomických úseků zastupitelských úřadů v podstatě ministerstvo průmyslu a obchodu. Do velké míry je i řídilo a úkolovalo, ačkoli formálně šlo o zaměstnance MZV. Když ovšem před bezmála třemi lety nastoupila „vláda rozpočtové zodpovědnosti“ a redukovala se místa ve státní správě, rozpomnělo se MZV, že si obchodně-ekonomické úseky obsadí z vlastních kádrů.
Opačný extrém
Z hlediska ekonomické diplomacie to možná nebylo příliš šťastné rozhodnutí, neboť obchodní rada je přece jen jiný úřednický druh než kariérní diplomat. Podle Zemanových představ by ovšem kariérní diplomaté měli být vesměs „obchoďáci“ – včetně velvyslanců. To je opačný extrém. Dávalo by to smysl snad jen v případě, že by si ČR brala za diplomatický vzor například kupecký stát Singapur.
Zeman hodlá jako první prezident ČR navštívit české vojáky v Afghánistánu
Třebaže Zeman během projevu ve sněmovně neopomněl připomenout neduhy pussyriotismu, ve skutečnosti nechce ani on českou zahraniční politiku zredukovat na pouhou ekonomickou diplomacii. Ve svém projevu se totiž od současné vlády distancoval také v tom, že je mnohem výraznějším zastáncem zahraničních vojenských misí. Hodlá prý proto jako první prezident ČR navštívit české vojáky v Afghánistánu.
Sotva tam však s sebou poveze letadlo plné podnikatelů. Pracovníci českého zastupitelského úřadu v Kábulu budou mít spíše starosti s „diplomatickým“ vysvětlováním prezidentových hanlivých výroků o muslimech. Případné ekonomické vzdělání jim v tom bude málo platné.
