KOMENTÁŘ Ondřeje Koutníka / „Děkuji za pozvání na náš sjezd,“ odstartoval Miloš Zeman svou návštěvu sněmu SPOZ a o chvíli později pravil: „Jediné, co vám mohu jako nadstranický prezident a občan slíbit, je, že ve volbách jako občan odevzdám svůj hlas SPOZ. Zbývá vám sehnat pouze několik set tisíc hlasů navíc.“ To jsou slova takzvaně nadstranického prezidenta na adresu partaje, jež primárně vznikla za účelem přestěhování Zemana z Vysočiny na Hrad. Stranu úspěch nakopl a podle předvolebních průzkumů má namířeno do Poslanecké sněmovny.
Jestliže SPOZ uspěje, Zeman bude mít oproti svému prezidentskému předchůdci Václavu Klausovi strategickou výhodu: v parlamentu najde berličku, o kterou se při výkonu svého mandátu bude moci mohutně opřít. K tomu nesmíme zapomenout na jeho obdivovatele a sympatizanty v ČSSD, která pravděpodobně vyhraje příští volby.
Zeman má našlápnuto svým politickým uvažováním, strategií a vlivem na chod české politiky převážit svého předchůdce na Hradě
V porovnání se sjezdem ČSSD, kterou „jen“ od řečnického pultíku pozdravil, strávil prezident na sjezdu SPOZ téměř celý den. Ve svém projevu ukázal, jak by si představoval budoucí vyjednávání o nové vládě, když Zemanovcům poradil: „Necpěte se do vlády, odolejte pokušení, pracujte v jednotlivých výborech parlamentu, připravujte se na funkce členů vlády v roce 2018. Strom roste pomalu, jen plevel rychle.“
Přičteme-li k tomu Zemanovo doporučení sociálním demokratům, aby měli odvahu vládnout sami, vychází z toho rovnice: Menšinová vláda ČSSD plus podpora této vlády od zemanovců rovná se moderátor politických vztahů Miloš Zeman.
Pokud se takové „notičky“ naplní, nemusíme se bát označit Zemana za politický fenomén, který svým politickým uvažováním, strategií a vlivem na chod české politiky převáží svého předchůdce na Hradě. Našlápnuto k tomu má slušně. Klaus neměl „vlastní“ stranu, jeho sympatizanti v ODS nebyli ve vedení občanských demokratů v takovém zastoupení, jako je tomu v případě ČSSD a počtu obdivovatelů Zemana v jejím politickém grémiu.
Uctívači ve vedení
Důkazem těsného vztahu prezidenta a SPOZ je obsazení nového stranického vedení. Po odchodu expředsedy Vratislava Mynáře do kancléřské funkce delegáti sjezdu volili nového předsedu, jímž se stal podle očekávání dosavadní první místopředseda Zdeněk Štengl. Ten v rozhovoru pro ČESKOU POZICI vztah k Zemanovi přirovnal ke vztahu papeže k Ježíšovi. „Musíte to brát tak, že zemanismus a Zemanovy teorie jsou jenom jedny. Pokud by si regionální předsedové a vůbec straníci začali onen zemanismus vykládat jiným způsobem, vznikl by z toho paskvil,“ dodal.
Jak jsme již napsali v předsjezdové analýze, funkci prvního místopředsedy získal Martin Nejedlý, který si na sjezdu vysloužil pochvalu za finanční vedení kampaně a vůbec správu ekonomiky strany. Funkci místopředsedy obhájil ve straně populární Radek Augustin, který má na starost moravskou část strany.
Zvolení Dity Portové je jistým důkazem, že někteří zemanovci dokážou mít i vlastní hlavu
Novými tvářemi se stal důležitý člen prezidentské volební kampaně Vladimír Kruliš. De facto jediným překvapením sjezdu bylo zvolení místopředsedkyně Dity Portové, která porazila předsedu moravskoslezské SPOZ Martina Schuberta, jehož zvolení před hlasováním doporučil (kvůli třetímu nejlepšímu výsledku SPOZ v krajských volbách) delegátům Vratislav Mynář.
Však byl také Mynář úspěchem Portové poněkud překvapen. „Nečekal jsem to. Jsem rád, že máme ve vedení dámu, stranu to oživí. Na druhou stranu jsme nedodrželi pravidlo, že nahoru mají jít reprezentanti úspěšných regionů,“ řekl v kuloáru ČESKÉ POZICI hradní kancléř. S jejím zvolením nepočítal ani Zeman, jehož jsme během sjezdu potkali v hotelové kuřárně. Nad popelníčkem totiž řekl, že by byl rád, kdyby byli zvoleni lidé (Nejedlý, Kruliš, Augustin, Schubert), které Mynář podpořil před hlasováním. Zvolení Dity Portové je tedy jistým důkazem, že někteří zemanovci dokážou mít i vlastní hlavu.
Nic to však nemění na tom, že SPOZ do voleb do sněmovny povede Zemanova oddaná garda. Ani jeden ze členů politické rady, jak se vedení strany nazývá, není Zemanovým oponentem, ba právě naopak.
Plnou parou. Ale kam?
Ani jeden ze členů politické rady, jak se vedení strany nazývá, není Zemanovým oponentem, ba právě naopak
SPOZ je v kondici připomínající slušně rozjetý automobil, kterému cestu do cíle (Poslanecká sněmovna) může rozházet najetí na zhruba dva retardéry. Tím prvním je, že potenciálním voličům přestane stačit zaštiťování se zemanovců prezidentem a budou žádat propracovaný volební program, který bude alternativou k ČSSD a KSČM. Zatím pouze víme, že SPOZ chce prosazovat podporu investic na úkor spotřeby a prosazení prvků přímé demokracie (přímá volba hejtmanů, primátorů, starostů a referenda) a volební reformu. Například podpora takzvaného panašování má však jisté trhliny (více v článku Miloš Zeman je Jirka Babica českého volebního systému).
Druhým problémem by pro stranu mohly být vnitrostranické spory vyvolané svárem mezi dvěma významnými lobbisty, jež mají k Zemanovi blízko – Miroslavem Šloufem a Zdeňkem Zbytkem. Zatím to vypadá, že strana i zmiňovaní pánové si potenciální rizika s tím spojená uvědomují a ustupují v zájmu úspěchu strany do pozadí (více v článku S Milošem Zemanem u popelníčku. Kde je Zdeněk?). Pozor si zemanovci musejí dát i na problémy s případnými mrtvými stranickými buňkami a umělým náborem takzvaných černých duší. SPOZ takové problémy před rokem řešila například v Ústeckém kraji.
Pokud SPOZ tyto nástrahy „vykličkuje“, Miloš Zeman bude mít reálnou šanci, že do sněmovny proklouzne strana, kterou se nemusíme bát označit za jeho kultovní partaj vyznávající teze takzvaného zemanismu – jak v rozhovoru s ČESKOU POZICÍpoznamenal nový předseda strany Zdeněk „papež“ Štengl.