Zelené zpytování: Proč ve volbách neuspěli?

Vedení Strany zelených odstupuje. Strana pohořela na nedostatku členů, podcenila důležité regiony a málo přitažlivě komunikovala.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © Isifa/MAFRA/František VlčekČeská pozice

Strana zelených v letošních volbách opět skončila před branami Poslanecké sněmovny. V pátek se předsednictvo strany v reakci na volební výsledek dohodlo, že na lednovém sjezdu celé odstoupí a strana bude vedení volit znovu. Oficiálně však zelení několik dní tuto informaci nikde nezveřejnili, dokonce ani na svých oficiálních webových stránkách. ČESKÉ POZICI ji až v pondělí, tak trochu mimochodem, potvrdil předseda Ondřej Liška. Jako by i to o situaci strany vypovídalo. Jaké jsou možné příčiny nepříliš uspokojivého volebního výsledku Strany zelených?

Pokud jde o základní ukazatele stavu životního prostředí, řadí se Česká republika v rámci Evropské unie spíše k těm horším zemím, například v kvalitě ovzduší dokonce k těm nejhorším. Strana zelených, která by měla mít k environmentální politice nejblíže ze všech stran, však přesto získala ve volbách pouze 3,19 procenta, a nebude tak ani v následujících letech mít své zástupce ve sněmovně. Oproti volbám v roce 2010 si sice o téměř procento polepšila, ale přesto řady zelených nedovedou skrýt zklamání, které tiší jen státní podpora (celkem strana dostane 41,5 milionu), na kterou má díky překročené tříprocentní hranice nárok.

Předseda strany Ondřej Liška hned po volbách řekl, že nyní bude muset strana analyzovat příčiny neúspěchu a vyvodí z ní důsledky. K tomu došlo v pátek. Padlo na něm rozhodnutí, že se v lednu bude konat stranický sjezd, který bude zároveň volební. Odstoupí tedy celé vedení strany a bude se volit znovu. „Sám jsem to navrhl, protože chci, aby strana dala hlasováním jasně najevo, jestli vedu stranu správným směrem,“ řekl ČESKÉ POZICI Liška.

Většina námi oslovených členů strany mu vinu za volební výsledek nepřipisuje. Strana se podle nich právě díky Liškovi odrazila ode dna a je nyní nejsilnější neparlamentní stranou. „Podle mě je Ondřej Liška dobrým předsedou a stála bych za ním,“ uvedla Jitka Seitlová, volební lídryně v Jihomoravském kraji. Sama zatím členkou strany není, ale o členství uvažuje. Podobně to vidí i místopředsedkyně strany Pavla Brady, lídryně na severní Moravě. V lednu pro Lišku pravděpodobně bude hlasovat.

Například místopředseda strany Matěj Stropnický je však jiného názoru. Dle něj mají voliči osobu Ondřeje Lišky stále spojenou s účastí strany ve vládě Mirka Topolánka v letech 2006-2010, v níž Liška vykonával funkci ministra školství. A proto mnozí z nich stranu nevolili. „Voliči chtěli v těchto volbách skutečnou změnu. Tu v případě Ondřeje Lišky podle mě neměli,“ řekl ČESKÉ POZICI Stropnický. Sám by se rád i nadále podílel na vedení strany, o kandidatuře na předsedu však zatím neuvažuje. Raději by v čele strany viděl úplně novou tvář. Taková strategie podle Stropnického vyšla KDU-ČSL s Pavlem Bělobrádkem. Uvnitř strany ani v jejím okolí se však zatím nezdá, že by se nějaký Liškův konkurent rodil.

Zajímavý program stana neuměla prodat

Předsednictvo strany se v pátek zabývalo i dalšími možnými příčinami toho, proč se zelení nedostali do sněmovny. V programu podle všeho chyba nebyla. Strana se oproti předchozím programům daleko více rozkročila a kromě tradičních ekologických témat letos kladla značný důraz i na sociální témata, která zaštiťovala bývalá zástupkyně ombudsmana Jitka Seitlová.

Kromě mladých lidí, kteří patří ke stálé voličské základně, tedy zelení cílili také na rodiny, ale i na sociálně slabší, postižené či na nejrůznější menšiny. Na přípravě této části programu se podílel i Matěj Stropnický, který si myslí, že sociální témata a obecně směřování strany doleva je krok správným směrem. Vadilo mu jen to, že se sociální témata nedostatečně komunikovala v kampani.

Kromě toho vsadili zelení na kvalitní potraviny či obecně na téma zdraví, které je závažné a populární zároveň. Velkou část programu i kampaně věnovali boji proti korupci, na což nasadili právníka Václava Lásku. Některým tradičním voličům Strany zelených možná mohlo toto tématické rozšíření vadit a pravdou je, že mnohost témat poněkud zastínila to, co stranu doposud charakterizovalo, tedy téma životního prostředí.

Příliš hlasů tento nový směr však zeleným patrně neubral, spíše naopak. Vedení strany se bez výjimky shodlo, že pro takzvanou single issue stranu, která nereflektuje reálné problémy společnosti a není schopná na ně odpovědět, tu již není místo. Navíc, zelení jsou dle programu v odpovědích na environmentální problémy stále ze všech stran nejdále. Nabízejí konkrétní návrhy, například výrazné zkvalitnění MHD, zavedení mýtného pro města, možnost napojení tramvají i na železniční koleje, nastavení výše poplatku za odpad dle množství nevytříděného odpadu a podobně.

Jen téma ovzduší se v programu vyskytuje pouze latentně. Znalejšímu voliči je jasné, že návrhy na čistší energetiku či podpora zateplování domů v důsledcích povedou i ke zlepšení ovzduší, ale laik, který hledá přímé odpovědi na problém znečištěného ovzduší, se jich v programu nedočkal.

Odborníci v kampani ocenili rapujícího předsedu

Nebuďme však příliš naivní. Přiznejme, že většina voličů celé programy stejně nečte. Rozhodla tedy kampaň a mediální obraz lídrů. Zelení na její přípravu příliš času neměli. „Dobře si uvědomme, že během sedmi týdnů bylo třeba sestavit kandidátky se čtyřmi a půl sty lidmi, připravit volební program, obstarat peníze, sjednotit se na hlavním poselství, výrazu a akcentech kampaně,“ vysvětluje Liška. Tento argument je ovšem oslabován faktem, že ostatní strany měly na přípravu kampaně času stejně. Liška k tomu dodává, že začínal s pouze dvěma a půl pracovními místy a prakticky od nuly.

Jitka Seitlová: Někteří lidé mi nyní říkají, že ani nevěděli, že jsem kandidovala, jinak že by mě voliliKampaň zelení postavili zejména na přímém oslovování voličů a na síti dobrovolníků, kteří kontaktovali lidi přímo na ulicích. Klasické komunikační prostředky jako jsou billboardy či letáky z finančních důvodů chyběly. To mrzelo například lídryni Jihomoravského kraje Jitku Seitlovou. „Tyto prostředky fungují podprahově a když jimi ostatní strany disponují a my ne, tak je to prostě na volebním výsledku znát. Někteří lidé mi nyní říkají, že ani nevěděli, že jsem kandidovala, jinak že by mě volili,“ posteskla si Seitlová.

Z běžné rutiny v kampani vybočoval především videoklip lídra strany Ondřeje Lišky Barva tvýho hlasu. Názory na umělecké ztvárnění se různí, pravdou však je, že zaujalo. Počet shlédnutí na kanálu Youtube je nyní přes čtvrt milionu. Liška na facebooku vtipkoval, že kdyby se počet shlédnutí rovnal počtu hlasů, zelení se do sněmovny dostanou. Tak to ale, bohužel pro zelené, nefunguje.

Liška uznává, že některé priority se straně nepodařilo sdělil voličům tak, jak by si představoval. „Často například hovoříme o životní úrovni, spokojeném a plnohodnotném životě, o hodnotách, které se nedají koupit. To je ale pro část voličů často nesrozumitelné a příliš složité: oni totiž řeší ty nejzákladnější potřeby jako kde bydlet, co jíst a kde pracovat. To jsou pro zelené samozřejmě zásadní témata, která propojujeme s naší vizí udržitelné společnosti, jen se je musíme naučit podávat jednodušeji a srozumitelněji,“ řekl Liška ČESKÉ POZICI.

Odborníci na komunikaci prostřednictvím nových médií zeleným také vyčítají, že podcenili i cenově dostupnou propagaci na sociálních sítích, nepodařilo se jim oslovit prostřednictvím internetu širší publikum a spíše se uzavírali jen uvnitř „své“ komunity, ze které ovšem mnoho nových voličů nevzejde. V tomto ohledu komunikaci mnohem lépe zvládly například ANO a Úsvit. Na druhou stranu však experti ocenili závěr kampaně, který se Straně zelených údajně povedl dokonce nejvíce ze všech kandidujících stran. Především právě kvůli Liškovu svéráznému rapování.

Samotného lídra se v kampani podařilo prodat poměrně dobře, čemuž pomohly i zjevně marketingové akce typu svlékání se v gay klubu nebo rozvážení lidí po Praze rikšou. Liška získal 10 590 kroužků, což je desátý nejlepší výsledek vůbec. Dostal víc hlasů než například Miroslav Kalousek nebo Tomio Okamura.

Nízký počet členů

Strana zelených ale především v kampani doplatila na to, že má slabou členskou základnu. K dnešnímu dni čítá okolo 1300 členů. Pro porovnání, němečtí zelení (B’90/Grüne), jejichž předchůdci byli u zrodu zelených hnutí v Evropě a jsou často dáváni za vzor, mají 59 000 členů. I když započítáme fakt, že Němců je zhruba osmkrát více, je členská základna německých zelených stále zhruba šestkrát početnější v poměru k počtu obyvatel. Další srovnání se nabízí s KDU-ČSL, která měla před volbami podobné preference. Členská základna křesťanských demokratů ale čítá téměř 60 tisíc členů.

Relativně nízký počet členů sice trápí i velké politické strany, ale u těch malých, které nedisponují penězi na drahou předvolební kampaň a spoléhají se především na osobní aktivitu členů, je to tím problematičtější.

Řady českých zelených navíc meziročně řídnou. Ještě v roce 2011 se udávalo, že zelení měli 1500 členů. V některých městech dnes stranické buňky zcela chybí (Český Těšín), jinde byly zrušené (Karviná). A to navíc ve městech, kde by kvůli znečištěnému ovzduší Strana zelených měla mít co říct a nabídnout. S nedostatkem členů se ve své kampani potýkala například jednička kandidátky Moravskoslezského kraje a první místopředsedkyně strany Pavla Brady. „V celém Moravskoslezském kraji máme asi 60 členů. Lidé se tak oslovují poměrně složitě,“ řekla po volbách ČESKÉ POZICI Brady.

Problém nedostatku členů si uvědomuje i předseda strany. Proto krátce po skončení letošních voleb na svůj facebookový profil vyvěsil výzvu k náboru nových členů. Nyní k tomuto účelu strana spustila i nový formulář k žádosti o členství. „Už přes tisíc lidí se registrovalo se zájmem o další pravidelné informace, aby s námi zůstali v kontaktu i po volbách. Další desítky lidí se chystají do strany vstoupit,“ sdělil ČESKÉ POZICI Liška.

Soustředění sil na Prahu a podcenění regionů

Druhý problém s nízkým počtem členů souvisí. Zelení své úsilí soustředili hlavně na Prahu a v menší míře na Brno, kde mají nejvíce příznivců i členů. Jenže Česko má krajů 14 a také nespočet měst i vesnic, kde možná o zelených během předvolební kampaně ani neslyšeli.

Volební výsledky tomu odpovídaly. Zatímco v Praze zelení získali 6,45 procenta hlasů (zrhuba 38 tisíc voličů), a pohodlně by se tak v do sněmovny dostali (v některých okrscích i okolo deseti procent – Praha 7), ostatní regiony už za Prahou výrazně zaostávaly. Tříprocentní hranici ještě překročili ve Středních Čechách (3,70 procenta) a v Jihomoravském kraji vlivem Brna (3,27 procenta).

„Musíme příště přidat i v dalších regionech, kde jsme získali i výrazně pod tři procenta,“ komentoval situaci Stropnický. Jedním z těchto opomíjených regiomů je i již zmiňovaný Moravskoslezský kraj, kde zelení získali pouze 2,39 procenta. Lídryně Brady si nepříliš uspokojivý výsledek kromě již zmíněného nedostatku lidí vysvětluje tím, že lidé tam dávají přednost práci a sociálním jistotám před čistým ovzduším. „Lidé se bojí, že když se budou uplatňovat ekologická opatření, budou se muset zavřít fabriky a oni budou bez práce. Minulou kampaň jsme zaměřili čistě na ovzduší a byl to propadák. Letos jsme se snažili vysvětlit, že práce a ekologie nemusí jít proti sobě. Příliš to ale nešlo vykomunikovat. Voliči moc nehledí na budoucí zdravotní rizika, bojí se, že nebudou mít z čeho žít právě teď,“ míní Brady.

Volební výsledky jí dávají za pravdu. Volby v kraji bezpečně vyhrála ČSSD (26,38 procenta) a získala zde o šest procent více než je její celostátní průměr. Druhé ANO získalo o něco méně, než činil jeho celostátní průměr, a o téměř tři procenta více než ve zbytku republiky získala také KSČM (17,53 procenta).Do jisté míry mohou voliče zeleným přebírat také větší strany, které ve svých programech částečně reflektují ekologická témata

Některá témata zeleným „vzaly“ jiné strany

Do jisté míry mohou voliče zeleným přebírat také větší strany, které ve svých programech částečně reflektují ekologická témata. Za prioritu priorit je sice nepovažuje žádná z nich, ale určitá dílčí témata v kampani zazněla.

Lídr KDU-ČSL v Moravskoslezském kraji a zároveň současný ministr životního prostředí v demisi Tomáš Podivínský například často v předvolebních diskuzích vyzdvihoval své úspěchy za realizaci programů Zelená úsporám, kotlíkové dotace či odprášení oceláren v Moravskoslezském kraji. Pokud jde například o Zelenou úsporám, s tou přitom přišli původně zelení (Martin Bursík). Jenže v kampani to nedokázali zúročit. KDU-ČSL se nakonec do sněmovny na rozdíl od zelených dostala, včetně Podivínského. Obě strany pravděpodobně cílily na podobné voliče, minimálně pokud jde o akcentování tématu rodiny.

Ekologická témata se snažila částečně prodat i ČSSD, která se již před volbami dohodla s občanskými sdruženími na podpoře postupného snižování české závislosti na fosilních palivech. Tento krok zapracovala i do svého programu a stínový ministr životního prostředí Vladimír Špidla to před volbami několikrát zmiňoval, čímž mohl vzít vítr z plachet zeleným, kteří na snižování energetické náročnosti postavili značnou část programu.

Odchod Martina Bursíka ze strany krátce před volbami, jenž byl vyústěním jeho několikaletých sporů se značnou částí spolustraníků včetně Ondřeje Lišky ohledně dalšího směřování strany, také pravděpodobně zeleným některé voliče odlákal, zejména pravicově smýšlející. Na druhou stranu se zelení mohli stát volitelnými pro sociálně laděné voliče nebo pro ty, kterým vždy vadila účast strany v Topolánkově vládě. Liška již před volbami řekl, že odchod Bursíka jim hlasy nevezme, protože se alespoň strana sjednotila a odstřihla od minulosti.

Zelení a Piráti? V budoucnosti možná ano

Určitá část voličů má pravděpodobně Stranu zelených také spojenou s takzvaným solárním tunelem. „Lidé nám skutečně často v průběhu kampaně na ulicích vyčítali, že kvůli nám platí více za energie,“ diví se Seitlová. Toto zjednodušování však skutečně není úplně fér. Zelení se sice pod vedením Bursíka zasadili o schválení zákona o podporovaných zdrojích energie, za to, že tato podpora obnovitelných zdrojů nakonec narostla do známých monstrózních rozměrů však nemůže ani Bursík, ani současné vedení strany. Když se o inkriminovaných problémech mělo rozhodovat, zelení už do procesu nemohli hovořit.Určitá část voličů má Stranu zelených spojenou s takzvaným solárním tunelem, což není úplně fér

Stejně tak mnozí voliči podle Seitlové zelené viní z toho, že brzdí výstavbu silnic a dalších staveb. „V tomto případě si spíše voliči pletou Stranu zelených s ekologickými aktivisty. Ti většinou podávají žaloby proti výstavbám nejrůznějších staveb, navíc v mnoha případech oprávněně.“  

Na sociálních sítích někteří příznivci Strany zelených také vedení vyčítají, že se nespojilo s Piráty. Obě strany totiž zjevně míří na podobné voliče a dohromady by pětiprocentní hranici podle některých názorů získat mohli. Vznikla i jakási iniciativa za toto spojení. Ve skutečnosti však tento předpoklad vůbec platit nemusí, volební výsledky dvou stran nelze jen tak sčítat. Piráti jsou navíc organizačně i personálně méně vyspělou stranou a dohoda na společném programu či kandidátce by nebyla jednoduchá. Ondřej Liška se krátce po volbách o tomto spojení vyjádřil negativně, podle něj jsou Piráti strana jednoho tématu a zelení jsou naproti tomu stranou pokrývající všechny oblasti života. Někteří členové (například Pavla Brady) však spojení do budoucna nevylučují.

Zda se zelení otřepou z porážky a dokážou oslovit potřebný počet voličů, se ukáže už v květnu, kdy Česko čekají volby do europarlamentu a poté v říjnu 2014 při volbách komunálních. Přípravy kampaně už začaly a zatím je, nejméně do lednového sjezdu, vede Ondřej Liška.

kecálek oprava ale FUJ! :D - spikli 11:00 6.11.2013
Karel IV . , 15:05 5.11.2013

Počet příspěvků: 25, poslední 6.11.2013 11:00 Zobrazuji posledních 25 příspěvků.