Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Zelená úsporám za astronomických 80 miliard? A proč vlastně ne?

Evropa

  17:46

Podpora energetických úspor v budovách je protipólem šrotovného, které sice také dokáže přimět lidi „pustit chlup“, ale tím to končí.

foto: © Zelená úsporám, ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

Prezidentovým podpisem byl v pátek 2. listopadu definitivně schválen zákon o obchodování s emisními povolenkami. Nic už by nemělo stát v cestě, aby v první polovině příštího roku mohlo být vyhlášeno pokračování úspěšného programu Zelená úsporám. Navzdory praxí ověřeným pozitivům, jako jsou energetické úspory v domácnostech i ve veřejných budovách, a tudíž průběžné snižování emisí oxidu uhličitého, povzbuzení drobného podnikání a zvýšení zaměstnanosti ve stavebnictví, je Zelená úsporám stále vystavena různým animozitám.

Zrovna za tento program ministr Chalupa kritiku nezaslouží

Peníze na Zelenou úsporám vzejdou z aukcí emisních povolenek, nikoli z rozpočtu. Naopak, polovina výnosu z prodeje povolenek státní rozpočet posílí.

Když nepoučený bloger napíše „stačilo by škrtnout Zelenou úsporám a nebylo by třeba zvedat DPH,“ a brojí proti tomu, že se na ni „složí z daní všichni, tedy i ti, co tak tak vyjdou a sluneční panel viděli jen na obrázku nebo na vile vedle v ulici“, je zřejmé, že je třeba znovu a znovu vysvětlovat: Peníze na Zelenou úsporám vzejdou z aukcí emisních povolenek, v žádném případě ne z daní, tedy ze státního rozpočtu. Ba naopak, polovina výnosu z prodeje povolenek v Česku státní rozpočet posílí. Druhá polovina výnosu z prodeje povolenek musí být investovaná do snižování emisí, tedy mimo jiné i na program, jako je Zelená úsporám. Pustit víc peněz do rozpočtu by bylo na štíru s novým zákonem i evropskou směrnicí.

V nepřesně chápané podobě se Zelená úsporám ocitla i v politickém komentáři kolegy Martina Weisse v Lidových novinách, v němž se zamýšlí nad kongresem ODS: „A symptomatický je i vzestup Tomáše Chalupy, politika, který umí sice nenápadně, ale cílevědomě a bez chyb hájit zájmy – svoje vlastní zájmy. To, že strana, která si na oko drásá žíly kvůli zvýšení DPH, jež má přinést 16 miliard, si zvolí místopředsedou ministra, který řídí rozhazování 17 miliard v rámci programu Zelená úsporám, vypovídá o skutečných prioritách a problémech občanských demokratů víc než kterákoli věta z kteréhokoli projevu, jenž na tomto kongresu padl.“

Martin Weiss vystihl, že si ODS postavila do čela nejméně kompetentního ministra životního prostředí v historii úřadu, který sleduje všechny možné cíle, ovšem jiné, než je ochrana přírody a krajiny a životního prostředí vůbec. Weiss si ovšem zvolil nešťastný příklad, v němž Chalupa jako v jedné z mála agend pokračoval ve správně započaté tradici. Při kritice přehlédl, že finanční zdroje Zelené úsporám vzejdou z evropského emisního obchodování, které neochudí, ale naopak posílí rozpočet.

Zač budou v Česku emise?

Je moudré, že stát bude znovu podporovat zateplování domů, výměnu oken, instalace solárních kolektorů na ohřev teplé vody či záměnu neúčinných kotlů za nové, využívající především nefosilní paliva, například štěpku nebo pelety. A to opět včetně rodinných a bytových domů. Chalupa navíc chvályhodně počítá i s podporou výstavby pasivních domů!

Schéma financování nového programu typu „Zelená úsporám“ v letech 2013–2020 se však bude výrazně lišit od jeho předchůdce. Pro původní projekt český stát získal prostředky z prodeje přebytečných kjótských kreditů státům, které jich naopak měly nedostatek, zejména Japonsku a jeho firmám. Podmínkou pro přijetí peněz bylo jejich stoprocentní investování do energetických úspor, a tím do snižování emisí oxidu uhličitého. Kupci kreditů si toto využití zakotvené v prodejních smlouvách pečlivě hlídají.

Očekává se, že celková dotace programu dosáhne v osmiletém období zhruba 26 miliard korun

Dnes nikdo není s to odhadnout, za kolik korun se v letech 2013 až 2020 budou emisní povolenky nakupovat. Velmi hrubý odhad zisku z prodeje povolenek za celé toto období činí 80 miliard korun. Polovina částky, jak už jsme uvedli, půjde do státního rozpočtu. Další část je určena na kompenzaci výdajů teplárnám a zpracovatelskému průmyslu, aby kvůli povolenkám neztratil konkurenceschopnost vůči dodavatelům ze zemí mimo Evropskou unii. Pouze asi třetinu bude rozdělovat Státní fond životního prostředí na podporu energeticky úsporných staveb a renovací domů v rámci programu typu Zelená úsporám. I tak to bude částka vyšší než v právě dokončovaném prvním projektu. Očekává se, že celková dotace dosáhne zhruba 26 miliard korun.

Část povolenek se rozdává zdarma emitujícím podnikům, ale tento podíl bude řízeně klesat, zatímco se očekává (po odhadech srovnatelných s věštěním z koule), že aukční cena za povolenku naopak poroste. Takže by se podmínky pro podporu měly lepšit.

V prvním roce dostanou podniky 70 procent povolenek zdarma, v roce 2020 už žádnou a všechny povolenky odpovídající množství vypouštěných emisí budou muset nakupovat. Ale protože při rozdělování částky budou do hry vstupovat i další mechanismy, bude očekávaný roční příspěvek na energeticky úsporné stavby a renovaci budov podle Petra Holuba z iniciativy Šance pro budovy dvě až tři miliardy korun.

Nejde o rozhazování

Tvrzení, že poskytování státních podpor energetickým úsporám v rodinných a bytových domech je rozhazováním, je ekonomicky zkreslené. K pravému opaku před časem dospěla analýza týmu Miroslava Zámečníka, podpořená i jejím recenzentem Luďkem Niedermayerem. Jestliže se Zelená úsporám dobře nastaví, pak se vyplatí nejen občanům a domácím firmám, ale především státu. Autoři dospěli k závěru, že díky Zelené úsporám by hrubý domácí produkt mohl vzrůst až o procento.

Pokud stát vynaloží milion korun na energeticky úsporná opatření, lze očekávat kladný dopad na HDP ve výši 2,13 až 3,59 milionu

„Pokud stát vynaloží milion korun na energeticky úsporná opatření, lze očekávat kladný dopad na HDP ve výši 2,13 až 3,59 milionu korun,“ citovali jsme Zámečníka v článku Nejen občan, ale i stát vydělá na Zelené úsporám. „A to díky vysokému multiplikačnímu faktoru stavebnictví budov a také takzvané finanční páce – tedy podílu soukromého kapitálu, který se nabalí na každou korunu státní investice. Oproti tomu dle statistik běžné státní výdaje ve stejné výši přinesou růst HDP pouze 600 tisíc korun,“ říká Zámečník.

Pro Niedermayera ta finanční páka znamená, že částka vynaložená státem na cílenou aktivitu vyvolá mohutné investiční zapojení soukromé sféry, například ve formě bankovního úvěru. „V tomto případě dosahují fiskální multiplikátory – tedy faktory ovlivňující vzestup souhrnné poptávky na růst domácí ekonomiky – značně vysokých hodnot,“ komentuje Niedermayer.

Úspory až 39 miliard ročně

Program srazí dalším rodinám účty za teplo o desítky procent a sníží závislost Česka na těžbě v povrchových uhelných dolech a na dovozu plynu. Karel Polanecký z Hnutí Duha tvrdí, že ušetřená energie zateplováním domů může být až dvakrát větší než energie, kterou by společnost získala prolomením limitů těžby uhlí. Duha si zadala studii, která dospěla k závěru, že energetická renovace může českým domácnostem ušetřit až 39 miliard korun ročně. (Studie o dopadech zateplování budov na spotřebu uhlí a zemního plynu v ČR. Expertní společnost Porsenna, 2010.) Nemluvě o snižování objemu vypouštěných emisí.

Původnímu projektu Zelené úsporám se podařilo překlenout krizi z přehřátí a plní svou očekávanou roli. Vyplaceno bylo již 18,2 miliardy korun pro 71 tisíc žádostí. Zbývá proplatit ještě 2,7 miliardy na dokončované projekty.

Nový projekt má být v příštím roce zahájen na zelené louce. Proslýchá se, že i s novým názvem. Zatím nikým nekodifikovaný návrh „Šetři“ ovšem není s to zastínit ten původní. V úvahu by měla být vzata i dobrá tradice.

Vyplatilo by se investovat nikoli třetinu, ale všechno?

Koordinátor iniciativy Šance pro budovy Petr Holub říká: „V dobře nastaveném programu podporujícím energeticky úsporné stavby je stavební sektor schopen efektivně využít 10 až 12 miliard ročně a zaměstnat zhruba 30 tisíc lidí rovnoměrně napříč celou republikou. Jedna třetina z výnosů z emisních povolenek může pomoci takový program rozjet, ale aby se české stavebnictví a částečně i česká ekonomika dostaly z krize, je potřeba ho dofinancovat z evropských fondů.“ O jejich prioritách bude už brzy jednat vláda. Věřme, že vezme v úvahu i Zelenou úsporám.

Vyplatilo by se státu, kdyby v osmiletém období do Zelené úsporám investoval celý odhadovaný zisk z prodeje povolenek, nikoli pouhou třetinu?

Miroslav Zámečník správnost této úvahy ČESKÉ POZICI potvrdil: „Stavebnictví má mnohem lepší multiplikační efekt než průměrný implikátor výdajů. S ním se nemůže rovnat ani dovoz nejmodernějších technologií, který někdy dokáže být i ztrátový. Takový dovážený lék může zachránit zdraví, ale ne ekonomiku, protože dovozní marže stojí proti dovozním nákladům. Stavebnictví ve srovnání s tím pracuje především s domácími materiály a zaměstnává místní lidi. Při drobných zakázkách, které nabídne Zelená úsporám, má stavebnictví krátkodobý dopad na okamžitý růst.“

Investice celých předpokládaných 80 miliard z výtěžku prodeje povolenek do Zelené úsporám by ovšem vyžadovala od stavebníků nejméně trojnásobek soukromých investic. Unesli by to drobní stavebníci a dostali by při tak masivním zájmu úvěry od bank?

Banky mají na hypotékách bilion korun a zároveň nemají do čeho investovat

„Strach o banky je to poslední, co by mohlo padat v úvahu. Vždyť mají na hypotékách bilion korun a zároveň nemají do čeho investovat,“ míní Zámečník. A dodává: „Strach musím mít já, aby mě někdo nepodezíral, že naháním bankám zákazníky. Ale kvůli bankám to rozhodně nedělám.“

Lidé víc šetří než dřív a nejsou příliš nakloněni pouštět se do investic. A proto využití státní dotace sehrává podle Zámečníka roli startéru, aby lidé odložili strach z investování. I to povzbuzuje ekonomiku.

Projekt typu Zelená úsporám je podle Zámečníka protipólem šrotovného, které sice také dokáže přimět lidi „pustit chlup“, ale tím to končí. Peníze se přemění v hromadu plechu a plastu a výtěžek z prodeje navíc často odteče zahraničnímu výrobci. Oproti tomu investice do energetických úspor dají práci domácím stavebním, montážním i výrobním firmám a lidem. A peníze zůstanou doma.

„Nejmenší strach je třeba mít z nedostatku výrobních a stavebních kapacit. Zelená úsporám rozprostře investice po celém území republiky. To je opak výstavby Temelína. Z ní budou mít bene tři firmy, ze Zelené úsporám stovky firem.“

Co ještě ocenit? „Rychlý impuls. Od záměru k projektu, od schválení projektu po začátek výstavby uplyne krátký čas. To není stavba dálnice, kterou předchází několikaleté schvalování,“ poznamenává Zámečník. „Peníze zůstávají v Česku a potencují jeho ekonomiku. A ani pro stavebníka to není mrtvá investice, protože se stavebníkovi formou šetření energie vrátí.“

2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč
2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč

Zúčastněte se volby jména roku 2024 a správně odpovězte na soutěžní otázku.