V nadcházejících týdnech se schyluje ke schvalování zákona o obchodování s emisními povolenkami. Svůj postoj ke způsobu využití výtěžku z aukcí povolenek cítí potřebu prosazovat zainteresované společnosti, státní úřady i politici. Jako nejschůdnější řešení se jeví podpora renovace budov, jakou tu zavedla Zelená úsporám. I když se její systém bude muset výrazně proměnit.
Volání aliance obcí a měst, podnikatelů, bytových družstev a ekologických organizací po podpoře energetických renovací, adresované premiéru Petru Nečasovi a ministru financí Miroslavu Kalouskovi, přinejmenším první ze jmenovaných politiků vyslyšel.
Premiér Nečas už koncem dubna ve svém projevu na ideové konferenci ODS prohlásil: „Mezi lety 2013 až 2020 chceme využít 25 až 55 miliard korun z výnosu prodeje emisních povolenek na program energetických úspor v budovách.“ A svůj postoj zdůvodnil: „Koruna investovaná do tohoto programu přinese pět až šest korun. A přinese tak celkové investice 135 až 300 miliard. To se pozitivně promítne do tvorby pracovních míst ve stavebnictví,“ prohlásil Nečas.
Dotace na houpačce
Program, který nastínil premiér, může začít až po roce 2013, až započne nové zúčtovací období povolenek. Do té doby bude nezbytné uplatnit investiční prostředky z původní Zelené úsporám, jinak podle dohod s kupujícími nenávratně propadnou.
Obavám, že nestačí přidělené prostředky rozdělit, propadli organizátoři Zelené úsporám od roku 2009 několikrátStrach z nevyužití financí provázel Zelenou úsporám od samého počátku. Program začal 22. dubna 2009 za ministra Martina Bursíka a byl dotován dvaceti miliardami korun, získávanými postupně prodejem kreditů. Vypadalo to, jako když náhle spadl z nebe, a stavebníci na něj nebyli připraveni. Žádosti zprvu přicházely na Státní fond životního prostředí po jedné. Nekonečně pomalé tempo podávání přihlášek v začátcích programu dokonce přimělo vyhlašovatele na ministerstvu životního prostředí změkčit podmínky. Záhy začaly přihlášky jen pršet.
Přesto ještě jednou propadli organizátoři programu obavám, že nestačí přidělené prostředky rozdělit. A tak za časů ministryně Rut Bízkové bylo v červenci 2010 rozhodnuto čtyři miliardy ze základního programu vyjmout a přidělit je na zateplení veřejných budov – škol, domovů důchodců či kulturních zařízení. To neodporovalo podmínkám. Peníze byly totiž smluvně vázány jen a jen na opatření redukující emise oxidu uhličitého. Ruku v ruce s tím snižovaly energetickou náročnost budov, zmenšovaly závislost na dodavatelích energie z fosilních zdrojů a zlepšovaly prostředí v budovách.
Avšak než se stačila mašinerie podávání přihlášek veřejných budov uzavřít, zavalila Státní fond životního prostředí lavina žádostí občanů. Ministr Pavel Drobil dopustil, aby v přijímání žádostí zavládla anarchie. Nastal kolaps.
V polovině roku 2010 bylo přijímání dalších a dalších žádostí přerušeno. Přepočítávání trvalo až do dubna 2011 a přineslo děsivý výsledek: na uspokojení žádostí chybělo osm miliard.
Aktuální stav: vymetání koutů
Nejjednodušší bylo zastavit slavnostně vyhlášenou pomoc veřejným budovám. Další miliardy bylo třeba ušetřit na chybných žádostech. Každý měl možnost si dříve podanou žádost opravit, ale jen jednou. Další nalezená chyba znamenala nekompromisní vyřazení. Tímto tvrdým způsobem se podařilo zredukovat přetok o tisíce chybně podaných žádostí. Výsledkem je 200 ušetřených milionů.
Domácnosti kvůli tvrdým regulím nemají šanci získat pomoc z evropských fondůCo s nimi? Stojí-li Zelená úsporám především na pomoci domácnostem, bylo by dobré v tom pokračovat. Domácnosti kvůli tvrdým regulím nemají šanci získat pomoc z evropských fondů, tento program byl jediný, který je oslovil. Naproti tomu veřejné budovy žádat mohou.
Přesto padla volba na pomoc veřejným statkům. I obce a města si dělaly na zelenou úsporám naděje a na výběr nedošlo. Jenže zhrzených žadatelů pro energetickou renovaci veřejných budov se nashromáždilo přinejmenším na kapacitu čtyř miliard, zatímco uspokojeny mohou být žádosti jen do 200 milionů.
Ministr Tomáš Chalupa považuje za potřebné k tomu dodat: „Dotacemi budou podporovány budovy sociálního, školského či kulturního sektoru, tedy především školy a mateřské školky, pečovatelské domy pro seniory nebo zdravotnická zařízení,“ říká ministr životního prostředí a ujišťuje: „Na ministerstvu ani na Státním fondu životního prostředí nepočítáme s tím, že by byly podporovány například rekonstrukce ministerstev nebo jiných státních budov a byrokratického aparátu.“
Kouty se vymetají, kde to jde. Je možné, že při kontrole budou shledány některé realizace, které nedodržely smluvní podmínky. Těm nemohou být alokované peníze na pomoc vyplaceny a zbudou.
Když po uspokojení všech řádných žádostí rodinných a bytových domů v programu Zelená úsporám vznikne přebytek, Chalupa ujistil, že bude přednostně použit k vyplácení žádostí z oblasti veřejných budov. Budou se doslova „vymetat kouty“, protože peníze neinvestované do příštího prosince propadnou.
Investiční „šperklapka“
Žadatelé o dotace na zateplení veřejných budov budou nyní moci čerpat finance buď z programu Zelená úsporám, nebo z 35. výzvy Operačního programu Životní prostředí prioritní osy 3., oblast podpory 3.2. (Realizace úspor energie a využití odpadního tepla u nepodnikatelské sféry). Žádost může být podána v obou programech, ale v momentě přiznání dotace v jednom z programů bude žadatel automaticky vyřazen z programu druhého, aby tak nemohl na jedno a totéž opatření čerpat dotaci dvakrát.
Spravedlnosti se dočká i velká skupina žadatelů, kteří mají v naprostém pořádku zkontrolovanou technickou dokumentaci, ale kvůli vyhlášenému stop stavu už nestačili uzavřít potřebný proces v bance. Pro ně je v rozpočtu rezerva, ale musejí si podat žádost do konce června.
Současný stav čerpání programu Zelená úsporám, kdy je již proplaceno přes 14 miliard korun (61 286 žádostí za 14 071 932 korun), umožňuje alokovat ve prospěch veřejných budov prvních 200 milionů korun.
Chalupova vize
Další pokračování Zelené úsporám nebude tak vstřícné jako v minulosti. Už nebude nenávratná dotace 67 procent, nebo dokonce 80 procent celkové ceny jako dosud. Ministr Chalupa si představuje, že by to měla být kombinace neúročené nebo nízko úročené půjčky s nějakou formou jištění a k tomu nenávratný bonus.
Kvůli lepšímu zvládnutí žádostí by i výzvy měly být vyhlašovány postupně, aby se systém nezadíralNa Frekvenci 1 Chalupa rozvíjel následující představu: „Snaha je, aby se žadatel dostal do situace, kdy provede-li investici na svém domě, logicky sníží náklady na vytápění, na spotřebu elektrické energie nebo vůbec energie jako takové, tak aby ten efekt, který z toho získá, versus náklady na splácení té investice, byly takové, že bude v plusu,“ řekl Chalupa a vysvětlil: „Nebude to znamenat zvýšený náklad, protože by měl být vyrovnán v rámci možností tím bonusem.“
Ministerské představy jsou takové, že by program byl zhruba na sedm let, od konce roku 2013 do roku 2020. Pokud bude fungovat trh s emisními povolenkami, počítají s částkou 30 až 35 miliard na celé sedmileté období. Nepředpokládají, že by každý rok byla k dispozici rovnoměrná částka. Přinejmenším kvůli tomu, že každý rok bude stoupat počet povolenek v aukcích. Na začátku se jich bude prodávat nejméně, na konci nejvíce, takže částka stále poroste. Kvůli lepšímu zvládnutí žádostí by i výzvy měly být vyhlašovány postupně, aby se systém nezadíral.
Kdyby vedle energetických renovací byla podporována i výstavba nových pasivních domů, rozkročila by se Zelená úsporám ještě víc do budoucnosti. Lepší nástroj na postupné snižování energetické náročnosti bydlení si potom nelze představit.