Z odpovědí více než tisícovky dotazovaných našlehala firma Ipsos Tambor pozoruhodné výsledky. Téměř 90 procent populace se hrdě hlásí k třídění odpadů, aby se vzápětí zjistilo, že celá pětina obyvatelstva si vůbec neláme hlavu s léky, bateriemi a chemikáliemi a hází je do popelnic.
A tak můžeme být spokojeni alespoň s tím, že naprostá většina lidí je ochotna běžet do sběrného místa s PET lahvemi a plasty, případně s nezálohovanými skleněnými lahvemi. O papíru a tetrapaku kupodivu není ve zprávě ani zmínka. Spokojenost panuje i s likvidací komunálního odpadu (81 procent).
Z dotázaných si 94 procent myslí, že každý může přispět ke zlepšení životního prostředí, přitom 75 procent respondentů viní za jeho špatný stav vládu
Další rozpor je přímo principiální – 94 procent dotázaných je přesvědčeno, že ke zlepšení stavu životního prostředí může přispět každý jednotlivec. Naproti tomu na dotaz, kdo je zodpovědný za současný, tedy ne vždy lichotivý stav životního prostředí, 75 procent lidí otočilo a označilo za zodpovědnou vládu.
Pozoruhodné je, že většina Čechů podporuje obnovitelné zdroje energie. Nejvíc vodní energii (64 procent), větrnou energii (58 procent) a fotovoltaiku (57 procent). Na celé čáře to u lidí prohrávají uhlí a plyn. A tady je další vnitřní rozpor – čeští milovníci obnovitelných zdrojů ze dvou třetin věří bezpečnosti jaderné energetiky.
Někde klídek, jinde hluk
Dvě třetiny občanů mají doma klid. Ale v Praze, Moravskoslezském a Olomouckém kraji se více než 50 procent obyvatel cítí být ohrožováno hlukem. Největší rozdíly jsou vnímány v čistotě ovzduší: na Vysočině a v Jihočeském kraji je to „pohoda“, v Moravskoslezském pak dvě třetiny rozezlených obyvatel.
Ekologické chování se liší především v závislosti na věku a pohlaví. Zajímavé je, že u mladých lidí mezi 18 až 25 lety je chování šetrné k přírodě patrné nejméně. Mládež například častěji preferuje balenou vodu před vodou z kohoutku, dovážené potraviny před lokálními a podobně. Tato skupina je také nejméně ochotná nakupovat ekologicky šetrné výrobky (jsou dražší) a šetřit energií. Na druhou stranu však mladí lidé dávají častěji přednost výrobkům netestovaným na zvířatech, fair trade a recyklovaným produktům. Co se týče ochoty připlatit si více peněz za ekologicky šetrný produkt, pak více než polovina populace deklaruje ochotu. Rozhodný souhlas však vyjádřilo pouze sedm procent Čechů.
Projekce do budoucna?
Takřka všichni dotázaní jsou přesvědčeni, že stát by měl podporovat auta s alternativním pohonem – elektromobily, auta na zemní plyn či s hybridním pohonem. Avšak celá polovina populace v tomto trendu zároveň spatřuje nevýhodu: vyšší pořizovací cenu. Většina obyvatel si v budoucnu připouští problémy s globálním oteplováním, 61 procent populace nesouhlasí s tím, že by to byl jen vymyšlený pojem.
Nejvíc Čechy uspokojí zeleň v jejich okolí. Pochválilo si to 81 procent respondentů.
