Žebříček THE: Mezi prvními 400 není vysoká škola z Česka

Před dvěma lety popsal Jan Konvalinka, prorektor Univerzity Karlovy, vztah akademiků k univerzitním ratingům: „Všichni na žebříčky brblají, mají k nim spoustu často oprávněných výtek, ale stejně na ně koukáte – a chcete obstát co nejlépe.“ Nedávno zveřejněný žebříček Times Higher Education (THE), jenž patří mezi tři nejváženější hodnocení, přináší Čechům podnět k zamyšlení. Poprvé od roku 2011 totiž není v první čtyřstovce žádná vysoká škola z Česka.

Karlovu učení patřívalo 301. až 400. místo; loni ho překvapivě předstihla na 301. až 350. postu Vysoká škola báňská v Ostravě – zřejmě chybou v metodice. Ta teď meziročně klesla o pět set míst! „Radost z toho nemáme. Mrzí mne i to, že většina českých škol je až za 600. místem,“ řekl LN rektor Ivo Vondrák. Propad si vysvětluje změnou výpočtu, neboť škole rostly příjmy z průmyslu, články i citace.

Vnitřní reformy a změna mentality

Univerzita Karlova si uchovala loňskou pozici v páté světové stovce, ale ostatních 11 škol z ČR je až ve druhé polovině přední globální tisícovky. Do lepšího „balíku“ se dostalo brněnské VUT, VŠCHT a ČVUT, Masarykova univerzita a Univerzita Palackého. „Pro nás je to úspěch. Jsme trpaslíkem mezi českými obry,“ řekl LN Karel Melzoch, rektor výzkumně orientované VŠCHT se čtyřmi fakultami.

Nad 800. místo se zařadila kromě Vysoké školy báňské i Česká zemědělská univerzita a Pardubice, Liberec, Zlín a Plzeň. Tucet škol v první tisícovce není natolik špatnou vizitkou, jak se zdá. Němci mají takových univerzit 41, ale třeba početní Poláci jenom devět, Maďaři sedm, Rakušané šest, Slováci dvě a Bulhaři jednu jedinou – Sofijskou univerzitu, a to až v deváté stovce. Tlak v popředí nového žebříčku lze přičíst zejména vysoké dynamice rozvoje asijských univerzit. Čína již dodala 52 vysokých škol, Japonsko 69 a Indie 31.

S asijským „faktorem“ souhlasí i rektor Univerzity Palackého: „České univerzity potřebují pokračovat ve vnitřních reformách, nutná je i změna mentality. Ale také platí, že bez zásadního zvýšení financí nebude vzestup v mezinárodním měřítku možný,“ řekl LN Jaroslav Miller, alumnus Oxfordské univerzity, jež vystřídala na trůně Caltech.

Enormní meziroční posuny

Na světě je odhadem 20 tisíc škol. Experti hodnotí několik předních tisíc univerzit z vyspělých zemí, 980 nejlepších potom zveřejňují. Nejlepší vysokou školou světa je podle rankingu Oxford, který po pěti letech vystřídal Caltech. Každý žebříček má svá specifika, výhody i nevýhody. Akademiky u nového rankingu Times Higher Education (THE) zaskočily enormní meziroční změny a posuny – zejména v nižších patrech.

„Poměrně veliké rozdíly ve výsledcích mezi rokem 2015 a 2016 vybízejí ke kritickým otázkám ohledně metodiky THE,“ míní olomoucký rektor Jaroslav Miller, když připomíná, že oproti loňsku navíc místo 800 univerzit experti zveřejnili 980 nejlepších. „Dá se říci, že české univerzity si víceméně – i s přihlédnutím ke zmíněným výkyvům metodiky – drží stabilní pozice... To ovšem není důvod k uspokojení. Rád bych viděl pozvolný posun vzhůru,“ doplňuje profesor Miller, jenž umístění „své“ Univerzity Palackého bedlivě sleduje.

V hodnocení THE pravidelně bodují především anglosaské země; letos jsou (jako vždy) nejčastěji zastoupeny USA se 148 univerzitami, druhá je Velká Británie s 91 vysokými školami mezi tisícovkou nejlepších. Výjimečné postavení – a opakovaně devátou příčku na světě – si i letos drží elitní švýcarská technika ETH Curych, nejlepší škola kontinentální Evropy.

Stále více administrativní práce

V sousedních zemích Česka exceluje 30. Mnichovská univerzita (LMU) a 43. Heidelberg; Vídeň je na 161. místě. Z východu Evropy se nejvýše umístila 188. Lomonosova univerzita v Moskvě. Slováci mají jenom dvojí zastoupení: Univerzitu Komenského a bratislavskou techniku (STU). Ve dvou konkurenčních aktuálních žebříčcích patří nejlepší české instituci čili Univerzitě Karlově 302. místo podle Quacquarelli Symonds (QS) a vcelku lichotivá 213. pozice v nové edici šanghajského žebříčku (ARWU), což je pro vysoké učení založené roku 1348 zatím nejlepší výsledek.

„Univerzita Karlova se v letošním ARWU umístila spolu s Universität zu Köln, Deakinem, Sečuánskou univerzitou a Kansaskou univerzitou na 213. příčce. V uplynulých třinácti letech se přitom pohybovala za polovinou třetí stovky. I tak však dosahovala nejlepších výsledků z hodnocených českých univerzit. UK vylepšila své postavení především díky proniknutí vědců do seznamu nejcitovanějších světových výzkumníků,“ uvedl v srpnu mluvčí pražské univerzity Václav Hájek.

Právě vysoká citovanost, publikace, ale i počet držitelů Nobelových cen či Fieldsovy medaile, poměr pedagogů na studenta, spolupráce s průmyslem, patenty a mezinárodní reputace bývají hlavními kritérii s různě nastavenou vahou pro výpočty pořadí. „Místo toho, aby se české školy mohly soustředit na primární výkony ve výuce a výzkumu, zdejší prostředí – zvláště legislativní – je bohužel nutí dělat čím dál více administrativní práce,“ říká Aleš Vlk z think tanku TERI, který se zabývá vysokoškolskou a vědní politikou.

Univerzity se musejí vypořádat s novelou vysokoškolského zákona, se zákonem o veřejných zakázkách, změnami ve financování i v plánované proměně hodnocení výzkumné činnosti. To vše je, i s omezenými penězi, stahuje v žebříčcích níž.