Zdravotnický systém: Česko před Británii, Španělskem i Itálii

České zdravotnictví se začíná dotahovat na absolutní evropskou špičku. V posledním srovnání úrovně zdravotní péče obsadila země třináctou příčku z celkem 35 států. Po deseti letech v žebříčku Česko přeskočilo „západní státy“, jako je Španělsko či Itálie.

„Osm západoevropských zemí přesáhlo hranici 800 bodů z možné tisícovky. První ze zemí střední a východní Evropy, Česká republika, se k nim blíží. Má 760 bodů, jen o 14 méně než Rakousko,“ hodnotí profesor Arne Björnberg, hlavní autor žebříčku Euro Health Consumer Index 2015. Česko by se také mohlo nazvat skokanem desetiletí. V roce 2006 totiž dosáhlo jen 403 bodů.

Kvalita léčby

Studie hodnotí stav zdravotnických systémů podle 48 indikátorů v šesti kategoriích. Srovnává například, zda se pacient dostane k praktickému lékaři ještě týž den, jak dlouho čeká na plánovanou operaci, zda se může objednat elektronicky, podíl potratů, počet operací šedého zákalu, rozsah dětského očkování, přístup k novým lékům či preventivní programy.

Česko na přední příčky popohnala především velmi dobře hodnocená dostupnost zdravotní péče, a to v téměř všech srovnávaných parametrech, jako je například dojezdová doba do nemocnice či rychlý přístup k onkologické léčbě. Naopak selhává v elektronické komunikaci, jako je třeba online objednávání k lékaři či plošné rozšíření eReceptu. Zemi se ani nedaří bojovat s fatálními následky ischemické choroby srdeční.

Absolutním vítězem studie pro loňský rok je Nizozemsko. Česko předběhlo i Velkou Británii, ale lepší než tuzemsko jsou skandinávské země, Německo či Belgie. „Pokud porovnáváme české zdravotnictví s ostatními zeměmi střední Evropy, tedy s Polskem, Slovenskem a Maďarskem, jež utrácejí na hlavu podobné částky jako my, vychází české zdravotnictví stran dostupnosti a kvality péče dobře,“ míní odborník na zdravotnické systémy Pavel Hroboň. Upozorňuje ale, že kvalita léčby není v tuzemsku běžným standardem, ale záleží na nemocnice či klinice, do níž pacient zamíří.

Poučení u Nizozemska

Autoři studie zároveň zdůrazňují, že kvalita evropského zdravotnictví se za deset let posunula zásadně. „To, co bylo v roce 2006 špičkou, je dnes průměrem,“ prohlásil Johan Hjertqvist, prezident organizace Health Consumer Powerhouse, která žebříček sestavuje. Země se obecně zlepšují v klíčových parametrech, jako je dětská úmrtnost, přežití rakoviny, léčba cévních a srdečních onemocnění.

„Trend dokázaly státy udržet, přestože prošly finanční krizí, která omezovala výdaje na zdravotní péči. Zvyšuje se také počet úspěšně léčených pacientů se srdečním onemocněním, mrtvicí a nádory,“ upřesnili autoři studie. Upozornili ale na zhoršující se životní styl, nárůst obezity, spotřebu nezdravých potravin a sedavý styl života.

Navzdory velmi dobrému výsledku by se mohlo Česko v lecčems poučit od Nizozemska, které je jedinou zemí, jež se drží v první trojce již od vzniku evropského zdravotnického indexu v polovině minulého desetiletí. Země také vyniká v mezinárodní statistice léčby diabetu. „Nizozemsko vyhrálo čtyři ze šesti kategorií indexu a ukázalo se, že tamní zdravotnický systém netrpí žádnou zásadní slabinou, snad s výjimkou čekacích dob na léčbu, kde naopak excelují některé středoevropské státy,“ chválí studie.

Poměrně nízké výdaje

Nizozemský zdravotnický systém si berou za vzor i mnozí čeští odborníci, když přemýšlejí, jak české zdravotnictví reformovat. Nizozemsko charakterizuje velké množství zdravotních pojišťoven, které si navzájem konkurují, a jsou přitom důsledně oddělené od poskytovatelů zdravotní péče. „Také ze všech ostatních zemí Evropy pravděpodobně nejlépe dokáže zapojit do rozhodování o zdravotní péči pacientské organizace a má nejdůsledněji propracovanou tvorbu zdravotní politiky,“ popisuje Björnberg.

Studie vyzvedává Českou republiku i Estonsko jako země, jež i při poměrně nízkých celkových výdajích na zdravotnictví, dokáže nabídnout překvapivě dobrou péči. „Jak se zdá, český systém zdravotní péče je poměrně stabilní a zároveň vykazuje nízký rozsah korupce, což je v zemích střední a východní Evropy vzácné,“ překvapivě hodnotí autoři studie.

Naopak v žebříčku propadla Černá Hora s pouhými 484 body. Jen těsně před ní se umístilo Polsko, které selhává například v úrovni práv pacientů a jejich informovanosti, stejně jako v dostupnosti zdravotních služeb a v přístupu k léčbě. Ve srovnávacím žebříčku z roku 2012 autoři psali o Česku jako o hvězdě zemí střední a východní Evropy, nicméně více na ně tehdy zapůsobilo meziroční zlepšení Slovenska.