Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Zdanění církevních restitucí skončí u Ústavního soudu

  9:54
Většina poslanců ve středu 23. ledna rozhodla, že stát byl při schvalování církevních restitucí příliš velkorysý a aspoň část dohodnutých peněz chce zpátky. Konkrétně se mají od příštího roku danit náhrady za majetek, jejž nešlo vydat. Stát by získal jedenáct miliard do rozpočtu. Katolíci již avizovali, že se obrátí na Ústavní soud.

Kadaňský klášter s poutním kostelem Čtrnácti svatých pomocníků foto: MAFRA

Odluka státu od církve začíná připomínat ošklivý rozvod. Většina poslanců se ve středu 23. ledna rozhodla, že stát byl při schvalování restitucí příliš velkorysý a že alespoň část dohodnutých peněz chce zpátky. Konkrétně se mají od příštího roku danit náhrady za majetek, který nešlo vydat. Celkem činí 59 miliard bez započtení inflace a komunisté, kteří za návrhem stojí, spočetli, že zdanění sazbou 19 procent odloupne zhruba jedenáct miliard ve prospěch státního rozpočtu. Náhrady se vyplácejí postupně až do roku 2043.

Pro zásah do církevních restitucí hlasovaly kluby ANO, ČSSD, KSČM a SPD. Jejich důvody jsou dva – jiní restituenti na daňovou výjimku nárok neměli a původní výpočet významně nadhodnotil, kolik mají církve v náhradách dostat. „Nikdo nezpochybňuje církevní restituce. Co bylo ukradeno, má být vráceno. Ale vráceno v reálné ceně,“ uvedl šéf poslanců ANO Jaroslav Faltýnek.

Už nyní je jisté, že zákon skončí u Ústavního soudu, minimálně katolíci, kteří jsou v Česku nejpočetnější náboženskou skupinou, již avizovali, že se na soud obrátí. „Chci říci jediné: zvítězil populismus nad zdravým rozumem a právním státem,“ řekl generální sekretář České biskupské konference Stanislav Přibyl. Co už tak jasné není – jak se s dodatečným zdaněním náhrad ústavní soudci vypořádají.

Zásadní podmínka komunistů

Závěry čtyř právních posudků, jež se sešly u poslanců, se liší. A ministerstvo financí, potažmo vláda, jež se ztotožnila s tím, že jsou „pochybnosti o použitém způsobu výpočtu a výši finančních náhrad“, nedodaly žádnou analýzu. Neformálně se hovoří o částce, s níž kdysi přišla ČSSD – předražení o 54 miliard, ale v oficiálních dokumentech to nikde není. Argumentu, že žádná daňová výjimka není navěky, zase stojí v cestě, že restituční zákon doplňují smlouvy, jež církve se státem podepsaly. Uvádějí, že vypořádání se řídí daňovými zákony z roku 2013, a smlouvy bez souhlasu církví nelze měnit.

Zdanění náhrad si dali komunisté jako jednu ze zásadních podmínek, aby umožnili vznik menšinového kabinetu ANO a ČSSD s důvěrou. Hlasováním ve středu 23. ledna se tak domohli svého dosud největšího politického úspěchu od revoluce.

Zdanění náhrad si dali komunisté jako jednu ze zásadních podmínek, aby umožnili vznik menšinového kabinetu ANO a ČSSD s důvěrou. Hlasováním ve středu 23. ledna se tak domohli svého dosud největšího politického úspěchu od revoluce, přičemž je to právě znárodňování jejich předlistopadových předchůdců, které se restitucemi napravovalo.

Opozice s výjimkou KSČM a SPD, které zdanění podpořily, se staví proti a výsledek hlasování považuje za vážný prohřešek proti principům právního státu. „Církevní restituce nejsou ve společnosti příliš populární. To ale neznamená, že nejsou správné. Argumenty zastánců zdanění při diskusi ve sněmovně byly ostudné a nikdy by mě nenapadlo, že se něčeho podobného 30 let od pádu komunismu dočkám,“ uvedl předseda ODS Petr Fiala.

Podkladové materiály ČSSD

Debata, je-li finanční rozsah odluky státu od církve spravedlivý, se vede od chvíle, kdy se vláda premiéra Petra Nečase (ODS) rozhodla restituce prosadit, a v roce 2013 tak učinila. Nejhlasitějším odpůrcem byla tehdy nejsilnější a opoziční ČSSD a zmíněných 54 miliard, o něž mají být náhrady předražené, pochází z jejích historických podkladových materiálů. Na spočítání výše náhrady se uplatnil vzorec, který zohlednil typ pozemku – je-li to zemědělská půda, les, nebo stavební parcela, protože každá má jinou hodnotu.

Debata, je-li finanční rozsah odluky státu od církve spravedlivý, se vede od chvíle, kdy se vláda premiéra Petra Nečase (ODS) rozhodla restituce prosadit, a v roce 2013 tak učinila. Nejhlasitějším odpůrcem byla tehdy nejsilnější a opoziční ČSSD a zmíněných 54 miliard, o něž mají být náhrady předražené, pochází z jejích historických podkladových materiálů.

Nenasadila se tedy čistě průměrná cena, ale také se neoceňoval každý pozemek zvlášť. Bylo jich tolik, že by to bylo kontraproduktivní ve vynaložených prostředcích i lidských silách – muselo by se jednotlivě ohodnotit 40 až 50 tisíc položek, každá by žádala znalecký posudek. V gesci ministerstva kultury, kam církve spadají, se tedy udělal ověřený soupis historického majetku náboženských společností, stanovil se vzorec pro ocenění nemovitostí a náhrada se spočetla jako to, co zbude, když se od celkové hodnoty původního církevního majetku odečte hodnota toho, co mohlo být vydáno.

Tak vznikla částka 59 miliard korun, která se navyšuje o inflaci. A k 54 miliardám, o něž má být náhrada předražená, před lety dospěli ekonomové sociálních demokratů tak, že použili tržní odhady v reálných cenách. Ani oni však neoceňovali každý jednotlivý pozemek. To dodnes neprovedl nikdo, pouze hnutí ANO a komunisté adoptovali starší sociálnědemokratický odhad.

Čtyři posudky

Otázkou legitimní výše náhrad už se Ústavní soud zabýval, v roce 2013. Tehdy ČSSD žádala, aby zákon o majetkovém vyrovnání přestal, respektive ani nezačal účinkovat. Závěrečný výrok v této části verdiktu zněl, že ani brněnští strážci ústavnosti se nemohou pídit po ocenění každého pozemku, ale že při použitém výpočtu nevidí „libovůli či omyl zákonodárce“, naopak zmínili rozumnou a přiměřenou vazbu na historické údaje.

Čtyři posudky se neshodují v otázce, jestli dodatečná daň test Ústavním soudem ustojí. Mimo všechny další sporné body se musí rozlousknout i to, jde-li o náhradu, nebo příjem. Rozdíl je zásadní. První se nedaní, druhé ano.

Protože to ČSSD slíbila voličům před volbami, nechala si v minulé éře premiéra Bohuslava Sobotky zpracovat analýzy, je-li možné zrušit církevní restituce nebo do nich nějak zasáhnout, aniž by to Ústavní soud smetl. Odpovědí bylo ne, pročež se i hodilo, že lidovci coby součást tehdejší koalice nepřipustili, aby se otázka vůbec otvírala. Dodatečné nasazení daně z příjmu na dosud nevyplacené náhrady – co už stát církvím poslal na účty, to by se zpětně nedanilo – vychází jako jediná hypotetická cesta, jak kus peněz urvat zpátky.

Jak upozornily i analýzy ústavních právníků, které si objednal sněmovní výbor, neexistuje věčný nárok na daňovou výjimku a zvolená sazba je přiměřená, protože je běžná. Existuje i precedens v dodatečném zdanění solární energie, kterým se zákonodárci vypořádali s tím, že u bonusů zapomněli na celkový strop nebo omezení instalovaného výkonu. Také šlo o zásah do předvídatelného a očekávaného vývoje, ale sazba pro solárníky platí.

Jenže proti tomu stojí uvedené smlouvy, jimiž stát a náboženské společnosti ujednání stvrdily, a kde se výslovně uvádí nárok na daňová pravidla roku 2013. Ničím takovým majitelé fotovoltaik nedisponovali. Čtyři posudky se neshodují v otázce, jestli dodatečná daň test Ústavním soudem ustojí. Mimo všechny další sporné body se musí rozlousknout i to, jde-li o náhradu, nebo příjem. Rozdíl je zásadní. První se nedaní, druhé ano. Ještě bude ale trvat, než se v Brně dají do práce – je takřka jisté, že Senát předlohu odmítne.

Návrat původním majitelům

  • Odluka státu a církve spočívá ve třech typech vypořádání.
  • Jedna část je státní příspěvek na mzdy duchovních, který každoročně klesá, až v roce 2030 ustane.
  • Druhá jsou náhrady za nevydaný majetek.
  • Třetí, nejobsáhlejší, jsou navrácené nemovitosti či umělecké předměty celkem v hodnotě 75 miliard.

FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika
FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika

Monika Pavlíčková (35 let) je maminkou dvou dcer, sedmileté Terezy a čtyřleté Laury, a zároveň také manažerkou obchodního týmu společnosti ABF,...