Zavadilovo odcházení aneb Další kus koláče pro odbory

Jaroslav Zavadil opouští kvůli politice vedení ČMKOS, tedy organizace, která vše ovlivňuje, ale nikdo o ní nic neví.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČTKČeská pozice

Dlouholetý odborový předák Jaroslav Zavadil se loučí s pozicí předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Loučení to asi nebude příliš bolestné, Zavadil si beztak plánuje v odborářské budově na pražském Žižkově vytvořit svou poslaneckou kancelář. Tím se zřejmě splní odborový sen, aby byla centrála spolufinancována státním rozpočtem – lze čekat, že poslanecký příspěvek na kancelář bude končit v pokladně ČMKOS.

Zavadil je tak pokračovatelem dobré české tradice, co se kariérního postupu na levicové scéně týče. Tedy nejprve odborář, občas poradce nějakého sociálnědemokratického ministra či prezidenta (Zavadil je poradcem Zemanovým) a pak v barvách ČSSD usednout do některé z komor českého parlamentu (Milan Štěch, Zdeněk Škromach), případně rovnou parlamentu evropského (Richard Falbr).

Spolupráce je výhodná pro obě strany. Když je zrovna u vesla pravice, fungují odbory coby úderka v ulicích – pořádají demonstrace, na kterých zároveň představitelé ČSSD pořádají minikampaně pro příští volby. Když to vypadá, že ve volbách sociální demokraté skutečně uspějí, umístí na revanš nějakého předáka na kandidátku. Velký úspěch v tomto kontextu byl již zmíněný Milan Štěch, který to dotáhl na předsedu Senátu. Kdyby se Zavadil nyní stal nějakým funkcionářem sněmovny, dalo by se hovořit o „plíživé odborizaci“ české zákonodárné moci.

Politická strana ČMKOS

Odbory mají v Česku velký vliv na legislativu i exekutivu, a žádná omezení platná pro politické strany se na ně nevztahujíOdbory byly několikrát vyzvány bývalou vládní koalicí, aby si založily vlastní politickou stranu. Vzhledem k jejich spjatosti se sociální demokracií by šlo o nošení sov do Atén, ale jinak je to postřeh jdoucí správným směrem. Odbory mají v Česku opravdu velký vliv na legislativu i exekutivu, a žádná omezení platná pro politické strany se na ně nevztahují.

Typickým příkladem je financování. Kolem financování stran panuje řada pochybností, ale přece jen je zde jakási povinnost předkládat výroční zprávy a uvádět v nich podrobnosti o financování. K tomu se přidává velký tlak občanské společnosti, aby strany své účetnictví zveřejnňovaly na webových stránkách v podobě transparentních účtů.

Po odborech nikdo nic takového nežádá. Financovány by měly být z členských příspěvků členských odborových svazů. Výše těchto příspěvků se odvíjí od počtu členů jednotlivých členských organizací konfederace. Jakési kusé informace lze najít přímo na stránkách ČMKOS, ale jelikož nejaktuálnější datum, které je v textu možné nalézt, je rok 2007, může být početnost odborových organizací někde zcela jinde, než je uvedených 540 tisíc členů. Pokus o nalezení nějaké volně dostupné výroční zprávy, účetní uzávěrky nebo něčeho podobného ztroskotal.

Jinými slovy, o organizaci, která prokazatelně ovlivňuje legislativu, je schopná zastavit dopravu v zemi, její představitelé nezřídka končí ve vysoké politice a inkasuje desítky milionů z evropských fondů, nevíme prakticky nic. V případě subjektu, která nezřídka kritizuje korupci, netransparentnost veřejných zakázek a celkovou neefektivitu státních výdajů, je to přinejmenším zarážející. Pokud bude ČMKOS dále posilovat svůj vliv, bylo by na místě tuto skutečnost změnit.

Počet příspěvků: 3, poslední 21.11.2013 06:54 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.