Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Zátah na německé think-tanky v Rusku. Mstí se Putin za Kypr?

Evropa

  22:04

Ruské úřady provedly razii v pobočkách nadací Konrada Adenauera i Friedricha Eberta. Smráká se nad osou Berlín-Moskva kvůli neshodě o Kypru?

foto: © ReutersČeská pozice

Když Kreml loni uzákonil, že se neziskové organizace se zahraničními donátory musejí veřejně označovat za „cizí agenty,“ mělo se za to, že si bere na mušku jen „podvratné“ lidskoprávní organizace podporované zpoza Atlantiku. Nedávná razie ve dvou tisícovkách kanceláří však zahrnula i pobočky nadací napojených na největší vládní a opoziční stranu v Německu, jež si na dobrých vztazích s Kremlem zakládá.

Zákon, ztěžující neziskovým organizacím v Rusku život, byl přijat v červenci 2012 – dva měsíce po inauguraci prezidenta Vladimira Putina. V předcházejícím půlroce zažila země největší vlnu protestů od rozpadu Sovětského svazu, kterou vyvolalo důvodné podezření z falšování parlamentních voleb ve prospěch vládní strany Jednotné Rusko v prosinci 2011. Kreml občanskou nespokojenost líčil jako výsledek manipulace Západem financovaných nevládních organizací, které na neregulérnost voleb upozorňovaly.

Aby se v Rusku neopakoval „oranžový scénář“ z Ukrajiny roku 2004, měly být „politicky činné“ neziskovky, které se těší podpoře ze zahraničí, od příště stigmatizovány veřejným označením „cizí agenti“. Slovní spojení záměrně evokuje éru stalinismu, kdy lidé „odhalení“ jako „cizí agenti“ končili v nejlepším případě v gulagu. Souběžně byla ruskými legislativci rozšířená právní definice vlastizrady o „poskytování finanční, technické, poradní či jiné asistence cizímu státu či mezinárodní organizaci“.

Bič na Američany

Proti novému zákonu o neziskových organizacích se za hranicemi nejhlasitěji ozval Washington, na jehož ruské chráněnce měl ostatně zákonodárce především políčeno. „Hluboké znepokojení“ americké diplomacie Moskva odmítla jako „hrubé vměšování“.

Změna ve vymáhání nové právní úpravy o „cizích agentech“ nastala po projevu prezidenta Putina k bezpečnostním složkám letos v únoruV nemilosti Kremlu se v prvním sledu ocitla zejména organizace Golos, která se zabývá monitorováním voleb a činila se při zveřejňování nepravostí, jež po volbách do Státní dumy vyhnaly Rusy do ulic v nebývalém počtu. Jejím významným donorem byla vládní Agentura USA pro mezinárodní rozvoj (USAID), jejíž zastoupení v Rusku kremelské úřady loni v září po 20 letech činnosti zavřely.

Další na mušce se ocitly mezinárodně financované neziskovky shromažďující informace o korupci, ale vymáhání nové právní úpravy o „cizích agentech“ se zprvu příliš neposouvalo. Změna nastala po projevu prezidenta Putina k bezpečnostním složkám v polovině letošního února. „Jakýkoli přímý, či nepřímý zásah do našich vnitřních věcí je nepřijatelný,“ upozornil uniformované posluchače bývalý důstojník sovětské rozvědky. Ruskou tajnou službu (FSB) pak vyzval, aby zostřila dohled nad skupinami, které „vyvíjejí na Rusko nátlak“.

Prokuratura následně nařídila po celé zemi prověřit politicky, sociálně či nábožensky činné neziskovky pro porušení zákona o extremismu. Razie, které se v několika uplynulých týdnech uskutečnily ve dvou tisícovkách kanceláří dotčených organizací, však byly pojaty mnohem šířeji. V závěsu za prokurátory docházejí i daňoví inspektoři, protipožární ochrana a hygienici.

Například v ústředí nejstarší a nejslovutnější lidskoprávní organizace Memorial, jež monitoruje podmínky v ruských věznicích či případy „zmizení“ osob na severním Kavkaze, a nově uvedla i představení o Pražském jaru 1968, se v munilých týdnech odehrály už tři hloubkové kontroly. Pracovníci neziskovky při nich museli předložit celkem 600 dokumentů a osvědčení.

Terčem razie se stali i další zřejmí adepti, například moskevské pobočky světoznámých lidskoprávních organizací Amnesty International a Human Rights Watch či protikorupční Transparency International. Zásahová jednotka úředníků a inspektorů se však překvapivě snesla i na římskokatolickou farnost v Rostově na Donu. Úředníci od neziskovek náhle požadovali například lékařské potvrzení, že jejich zaměstnanci netrpí tuberkulózou.

Jménem zákona

Šikanu tentokrát odsoudila i německá diplomacie, která jinak v rámci Evropské unie zpravidla mírní kritiku Putinova režimu. „Jsme velice znepokojeni zásahem proti občanské společnosti a neziskovým organizacím v Rusku,“ uvedl minulý týden mluvčí německého ministerstva zahraničí Andreas Peschke. Jak ale upozornil mnichovský deník Süddeutsche Zeitung, prohlášení zcela zamlčovalo, že tou dobou se už konaly razie i v kancelářích nadace Konrada Adenauera (Konrad-Adenauer-Stiftung, KAS) i nadace Friedricha Eberta (Friedrich-Ebert-Stiftung, FES).

Německá ústředí nadací razii zprvu veřejně nekomentovala, aby nepoškodila dosud bezproblémové vztahy s ruskými úřadyNa rozdíl od okázale nadstranických lidskoprávních neziskovek, které jsou vůči zvůli kremelských úředníků prakticky bezbranné, jde o nadace financované přímo z německého rozpočtu a otevřeně napojené na dvě největší německé politické strany: vládní křesťanské demokraty (CDU) v případě KAS, respektive opoziční sociální demokraty (SPD) v případě FES.

Ani jedna z nadací se v Rusku nevěnuje zjevně „podvratné“ činnosti. Pořádají například besedy o evropsko-ruské energetické spolupráci a organizují studijní výměny. Jejich německá ústředí proto razii zprvu veřejně nekomentovala, aby nepoškodila dosud bezproblémové vztahy s ruskými úřady.

Poté, co list Süddeutsche Zeitung jako první informoval o „skandálním“ zahrnutí oficiálních německých stranických nadací do probíhajících razií, se však o události v Rusku začala zajímat i ostatní německá média a záležitost už nešlo nadále tutlat. Brzy vyšlo najevo, že v petrohradské kanceláři KAS zabavili úředníci bez soudního příkazu čtyři počítače – údajně za účelem zkontrolování softwarových licencí. V moskevské kanceláři FES pak úředníci několik hodin procházeli dokumenty. Pod záminkou potírání cizí špionáže byla prý prohledána i moskevská pobočka nadace Heinricha Bölla, jež je napojena na německé opoziční Zelené.

Opožděná reakce Berlína

Podle zasvěcených pozorovatelů nebyly razie namířeny přímo proti německým nadacím. Ruské úřady se však zajímaly o jejich kontakty s ruskými neziskovkami, konkrétně jestli jim neposkytují finanční podporu, vysvětlil německému veřejnoprávnímu rozhlasu Deutsche Welle bývalý šéf moskevské pobočky FES Peter Schultz.

Řečeno jinak, razie měly v moskevských a petrohradských pobočkách KAS a FES poškodit základní důvěru, s níž se ruská nezisková sféra mohla na německé nadace dosud obracet. „Cílem celé akce je zastrašit obhájce lidských práv v Rusku,“ míní německý poslanec za Zelené Volker Beck.

Razie měly poškodit základní důvěru, s níž se ruská nezisková sféra mohl na německé nadace dosud obracetNěmecký ministr zahraničí Guido Westerwelle, jehož nadace liberální strany FDP se razie nedotkly, si pod mediálním tlakem předvolal „dvojku“ ruské ambasády v Berlíně Olega Krasnitzkého. Protokolárně šlo o jasné vyjádření protestu, aniž by byl ruský velvyslanec formálně předvolán na ministerstvo. „Bránění v aktivitě německých nadací by mohlo trvale poškodit bilaterální vztahy. Ruské straně jsme to dali jasně najevo,“ sdělil týdeníku Der Spiegel nejmenovaný německý diplomat.

Zelený poslanec Beck, který v Německu před několika lety rozpoutal debatu o vztazích k Rusku, když byl zraněn a zatčen na moskevské demonstraci za práva homosexuálů, však navrhuje ráznější reakci. „Požadujeme okamžité přehodnocení vízových privilegií pro ruské vládní úředníky,“ sdělil stanici Deutsche Welle. Berlín přednedávnem prosadil v Bruselu úlitbu Kremlu, který se v rámci jednání o zrušení vízové povinnosti dožadoval, aby EU přednostně umožnila bezvízový styk držitelům ruských vládních pasů.

Podobná německá vstřícnost vůči Rusku bývala typická. Dvoustranné vztahy Moskvy a Berlíny jsou však nyní napjaté kvůli kategoricky rozdílným pohledům na způsob zažehnání bankovního krachu na Kypru. Německo coby hlavní ručitel eurozóny podmínilo záchranný balíček pro Kypr konfiskatorním zdaněním zámožných – převážně ruských – střadatelů. Předpokládá se, že kvůli tomu přijdou o miliony eur i lidé napojení na kremelskou elitu.

Schröderova trafika

Pozorným analytikům rusko-německých vztahů neuniklo, že tvrdost razií v kancelářích německých nadací byla politicky důmyslně odstupňovaná. Zatímco pracovníkům nadace KAS napojené na stranu CDU kancléřky Angely Merkelové zkonfiskovali ruští úředníci počítače a petrohradský prokurátor si je předvolal k podání vysvětlení, pracovníky nadace FES napojené na stranu SPD jejího předchůdce Gerharda Schrödera úředníci pouze požádali o nahlédnutí do dokumentace. Představitelé FES ostatně razii popsali jako rutinní kontrolu.

Schröder coby kancléř dojednal s ruským Gazpromem výstavbu podmořského plynovodu Nord Stream z Ruska do Německa a ihned po odchodu z funkce se stal předsedou představenstva spravujícího konsorcia. Schröderovým pokračovatelem v prosazování proruského kurzu německé zahraniční politiky byl i jeho nástupce v čele SPD Frank-Walter Steinmeier. Také kandidát SPD na kancléře v letošních volbách Peer Steinbrück doporučuje vůči Rusku smířlivost. Rozdílné názory s Kremlem doporučuje řešit za zavřenými dveřmi.

V německo-ruských vztazích má zkrátka zisková sféra nad neziskovou navrchZatímco sociálnědemokratická nadace vyvázla z razie v Rusku celkem snadno, v petrohradské kanceláři jejich křesťanskodemokratických protějšků se během jediného týdne odehrál další zásah. „Dnešní ranní vpád je alarmující a zcela nepřijatelný,“ uvedl v následném prohlášení šéf nadace KAS a bývalý předseda Evropského parlamentu Hans-Gert Pötttering (CDU). „Takové narušování naší práce může naše vztahy s Ruskem zatížit,“ varoval.

Shodou okolností míří ruský prezident 8. dubna do Německa na zahájení hannoverského veletrhu, kde se má setkat s kancléřkou Merkelovou. „Předpokládám, že během Putinovy návštěvy na tyto věci přijde řeč,“ předpověděl pro stanici Deutsche Welle šéf zahraničního výboru německého Bundestagu Ruprecht Polenz (CDU). Konverzaci však bude nepochybně vévodit spíše rostoucí objem vzájemné obchodní výměny, který loni dosáhl rekordních 80 miliard eur. V německo-ruských vztazích má zkrátka zisková sféra nad neziskovou navrch.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!