Vybereme si z pěti firem a basta! Takový je přístup Středočeského kraje k veřejným zakázkám na stavební práce. Region spravovaný sociálnědemokratickým hejtmanem Davidem Rathem je i přes značnou mediální kritiku v názorech konzistentní – losovačky nahradil výběrem finalistů dle hodnot kvalifikačních kritérií, na počtu účastníků tendrů se to ale neprojevilo.
Začátkem letošního roku ČESKÁ POZICE informovala, že nejaktivnějším hráčem, co se týče počtu vypsaných omezených výběrových řízení, v nichž finalisty určuje losovací zařízení, je právě Středočeský kraj. Redakce analyzovala statistiku veřejných zakázek Středočeského kraje od 1. prosince 2011 do 18. ledna 2012. Týkaly se stavebních prací a tvořily drtivou většinu zveřejněných tendrů. Z Informačního systému o veřejných zakázkách, který je dostupný na internetu, bylo patrné, že kraj ve sledovaném období vypsal jedenáct omezených výběrových řízení s losováním. Předpokládaná hodnota zakázek dosahovala 653,7 milionu korun.
I když kraj, jak tvrdí jeho vedení, při kontrolách v průběhu výběrových řízení nezjistil žádné pochybení či náznak neserióznosti, „vyhověl sílícím kritickým hlasům, že tento způsob (losování – pozn.red.) není nejvhodnější“. Rada kraje se proto rozhodla, že ve výběrových řízeních vypsaných po 1. lednu 2012 nebudou finalisté tendrů vybíráni losem. V tiskovém prohlášení je dovětek, že se tak stalo, i když je losování stále v souladu se zákonem. Ve skutečnosti ale konec losovaček nebyl tak úplně vstřícným krokem vedení kraje. Zasáhlo totiž ministerstvo financí, které rozhodlo, že losování v zakázkách, na které jsou poskytovány dotace, nebude tolerovat.
Jasné porušení zákona
ČESKÁ POZICE se chtěla přesvědčit, jak Středočeský kraj svůj slib plní. Výběrová řízení, v nichž o vítězi spolurozhodovala losovačka a která byla vypsána začátkem ledna, byla skutečně zrušena. A v informačním systému byl zveřejněn pokus číslo 2. Konkrétně jde o zakázky na rekonstrukci silnic u obcí Cerhenice, Sýkořice a Kbílek. Jejich celková hodnota se odhaduje bezmála na čtvrt miliardy korun a na financování se z 85 procent podílí Evropská unie.
Již v oznámení v internetové databázi musí být jasně stanoveno, jakým způsobem se bude okruh účastníků omezovatVýběrová řízení – informace o nich byly zveřejněny na internetu 16. března – byla opět vyhlášena jako omezená, stejný jako v lednu zůstal i počet finalistů – pět. O nich už nemá rozhodovat los, ale několik podivných kritérií. „Omezení počtu zájemců bude provedeno na základě splnění kritérií pro omezení počtu zájemců, které jsou stanoveny ve výzvě k podání žádosti o účast a k prokázání splnění kvalifikace,“ mohli si zájemci o zakázku přečíst v Informačním systému o veřejných zakázkách. Dle právníka, kterého ČESKÁ POZICE oslovila, jde o jasné porušení zákona, protože již v oznámení v internetové databázi musí být jasně a přesně stanoveno, jakým způsobem se bude okruh účastníků omezovat.
V úterý 20. března zaslala ČESKÁ POZICE mluvčí Středočeského kraje Beril Maschekové dotaz týkající se zmíněných tendrů – a sice proč kraj nenechá soutěžit všechny zájemce? Odpověď nedorazila. O stanovisko k soutěžím a k tomu, jakým způsobem jsou zveřejňovány informace o výběru finalistů, požádala redakce ministerstvo pro místní rozvoj a ministerstvo financí.
A začaly se dít věci. Ve středu 21. března byly v Informačním systému o veřejných zakázkách zveřejněny opravené verze u tří středočeských tendrů. Doplněny byly váhy jednotlivým kritériím, dle nichž budou soutěžící hodnoceni. Ze 70 procent se na konečném posouzení budou podílet technické kvalifikační předpoklady, ze 30 procent poměrové ukazatele finanční stability zájemce, tedy likvidita, zadluženost, rentabilita vlastního kapitálu a pohotovostní likvidita.
Můžeme spekulovat, zda jde jen o shodu náhod. Dle informací ČESKÉ POZICE se tak ale stalo až na upozornění z ministerstva financí.
Jde to i bez losovaček
Je tedy vše v pořádku? Jak se to vezme. Středočeský kraj postupuje naprosto dle dnes platného zákona. Ostatně neporušoval jej ani v době, kdy losoval. Kraj ve výběrových řízeních jednoduše nahradil losovačky zúžením počtu soutěžících na základě kritérií. Jak tato kritéria omezení nastavil a proč, to nemusí nikde zdůvodňovat. Ekonomové nám dají za pravdu, že například likvidita není objektivním kritériem finančního zdraví firmy a její hodnota je závislá na velikosti subjektu. Menší společnosti jsou schopny dosahovat zkreslených velkých hodnot likvidity a přitom mohou za půl roku zkrachovat.
Obrovským problémem u výběru finalistů na základě kritérií je nemožnost něco namítat a bránit se. Nechtění zájemci se oznámením hodnotící komise dozví, že skončili za magickým místem číslo pět a jejich cenová nabídka nikoho nezajímá. Zjistit pravdivost údajů, ze kterých zadavatel zakázky a jeho hodnotící komise pořadí vypočítali, není možné. Všimněme si podobné bezmoci se něčeho domoci s losovačkami.
„Ministerstvo pro místní rozvoj s politováním sleduje, jak zadavatelé na poslední chvíli využívají možnosti, které jim dává dosud platná právní úprava. Pokud totiž zadavatelé zahájí zadávací řízení do 1. dubna, dokončí jej podle právní úpravy platné ke dni zahájení zadávacího řízení, tedy se všemi možnostmi staré úpravy,“ říká mluvčí úřadu Jana Jabůrková.
Kvalifikační kritéria jsou pravděpodobně nejvýznamnějším nástrojem, který korupci ve veřejných zakázkách umožňujeDodává, že po tomto datu nebude možné omezovat počet zájemců v užším řízení losováním, ale ani na základě posuzování kvalifikace. „Tuto hysterii některých zadavatelů zadat stůj co stůj podle staré právní úpravy lze chápat jako potvrzení účinnosti protikorupčních opatření, která transparentní novela přináší,“ domnívá se Jabůrková.
Zatímco losovačky si „vysloužily“ mediální pozornost poté, co protikorupční policie zabavila čtyři losovací zařízení, a znalec prokázal, že jejich software byl upraven a mohl generovat předem vybraná čísla vítězů, eliminace soutěžících na základě kritérií byla stranou pozornosti. Přitom na nekalé praktiky, které umožňuje tato metoda, upozorňovala již dříve Národní ekonomická rada vlády.
Vládní poradci tvrdí, že místo složité sítě předpokladů by mělo ve výběrových řízeních stačit splnění pouhých dvou podmínek. „Za prvé čestné prohlášení, že zájemce je schopen projekt provést. Za druhé zájemce musí prokázat, že za posledních pět let úspěšně uskutečnil charakterově podobný, byť rozsahem i menší projekt,“ navrhoval NERV. Jeho členové připouštějí, že kvalifikační kritéria jsou pravděpodobně nejvýznamnějším nástrojem, který korupci ve veřejných zakázkách umožňuje.
Chytré hlavy
Je to paradox. Kvalifikační měřítka by teoreticky měla zadavateli tendru zaručit, že uchazeči jsou schopni zakázku provést, a to po technické i finanční stránce. Mají například vyloučit, aby zvítězil účastník, který se nalézá těsně před bankrotem. Jenže vynalézavé české hlavy zneužívají kritéria k eliminaci konkurence a šití zakázek na míru.
NERV je přesvědčen, že v Česku je metoda užších výběrových řízení naprosto kontraproduktivní. „Smysluplné je to pouze v zemích, kde zadavatelé dostávají v průměru deset a více nabídek. Při takovýchto počtech nabízejících již nelze očekávat pozitivní dopady existence konkurenčního efektu, a je tak možné ušetřit transakční náklady,“ píše NERV v doporučení proti korupci.
Kvalifikační kritéria mnohdy popírají logiku. Jedním z hodnocených měřítek bývá například ukazatel likvidity, tedy poměr mezi oběžnými aktivy a krátkodobými závazky. U velkého stavebního konglomerátu, který by dle výsledků auditoři ohodnotili jako zdravou firmu, dosahují oběžná aktiva miliardy korun a krátkodobé závazky půl miliardy. Ukazatel likvidity se v takovém případě rovná dvěma.
Tentýž indikátor u fiktivní firmy s oběžnými aktivy ve výši jedné stokoruny a krátkodobými závazky dvě koruny bude mít hodnotu rovnou 50. V soutěži, kde bude jedním z kvalifikačních kritérií ukazatel likvidity, dostane stavební konglomerát dva body, zatímco společnost se směšným majetkem ocení organizátoři padesáti body.
Co po aprílu?
Ale zpět ke Středočeskému kraji. I když změnil metodu výběru finalistů veřejných zakázek, jejich počet zůstal zachován na pěti. Přitom losování nebylo kritizováno jen proto, že při něm mohlo docházet k manipulacím, ale také kvůli omezení soutěže. A totéž platí o zužování počtu soutěžících na základě kvalifikačních kritérií. Zadavatel tendru se připravuje o benefit z konkurenčního boje v podobě nižší ceny. To ostatně dokládají i statistická data, která již dříve ČESKÁ POZICE zveřejnila.
V článku o losovačkách ve Středočeském kraji, který na stránkách ČESKÉ POZICE vyšel koncem ledna, byla rada určená pro hejtmana Ratha: méně losovat a více soutěžit! Kraj už nelosuje, ale do soutěže pustí stejně jen pět firem. Můžeme jen spekulovat, co si u Ratha vymyslí po aprílu.
