Jaká si myslíte, že je nejpočetnější skupina zahraničních pracovníků v Rakousku? Turci? Lidé z bývalé Jugoslávie? Omyl, jsou to bezkonkurenčně občané sousedního Německa. Za uplynulých deset let se jejich počet v alpské republice zdvojnásobil. A vytrvale přibývá také německých studentů na rakouských vysokých školách. Proč tomu tak je? A mají z toho Rakušané radost?
Co říká statistika?
Podle oficiálních propočtů žije v současné době v Rakousku asi 158 tisíc německých občanů a celkem skoro 230 tisíc osob německého původu. Z nich se nejvíce usadilo ve Vídni (asi 22 procent) a v Tyrolsku (17 procent), nejméně ve východní spolkové zemi Burgenlandsko. Něco málo přes polovinu zde usídlených německých občanů v Rakousku aktivně pracuje (asi 86,5 tisíce).
V průměru jsou tito Němci lépe vzdělaní než místní, skoro polovina z nich má maturitou ukončené středoškolské vzdělání a dobrá čtvrtina se může chlubit vysokoškolským diplomem. Relativně málokdy žádají o změnu občanství a často v zemi pobývají jen na přechodnou dobu. Na rakouských vysokých školách je momentálně zapsáno asi 30 tisíc Němců.
Němci Rakousko milují. A Vídeň obzvlášť.
Proč takové množství Němců opouští nejsilnější evropskou ekonomiku, která navíc v posledních letech zažívá hospodářsky úspěšné období? Tülay Tuncelová z Vídeňské hospodářské agentury (WAW) soudí, že Němci přicházejí do Rakouska, respektive do jeho metropole, zejména kvůli vysoké kvalitě života a pracovním možnostem. Ty se v zemi výrazně otevřely zejména poté, co se Evropská unie před bezmála deseti lety rozšířila směrem na východ.
Rakousko, které za studené války leželo na periferii, se díky tomu posunulo do středu dění a v současné době zde má mnoho velkých firem svá zastoupení pro východoevropský region. K tomu se přidávají schopnosti řady místních inovativních menších a středních podniků, které se dokázaly samostatně prosadit na světovém trhu.
Optimisticky naladění němečtí manažeři, které v září letošního roku zpovídal deník Die Presse, navíc tvrdí, že Rakousko se díky pozvolnému pronikání nového myšlení začíná zbavovat svých tradičních hendikepů – rozšířeného klientelismu a korupce. Země se tím stává konkurenceschopnější a neméně ji pomáhá fakt, že se místní dovedou relativně dobře pohybovat v prostředí cizích kultur a na zahraničních trzích. Ne nadarmo byla Vídeň dlouhá staletí etnicky pestrým městem, jakýmsi tavícím kotlíkem habsburské monarchie, kde se stýkaly a potýkaly různé národní identity, a později povýšila na významné centrum mezinárodní diplomacie.Němci přicházejí do Rakouska zejména kvůli vysoké kvalitě života a pracovním možnostem, jež se výrazně otevřely zejména poté, co se EU rozšířila směrem na východ
K tomu se přidává fakt, že Němci mají sklon vnímat Rakousko jako méně svázané a striktní než svou původní vlast. „Obecně jsou Rakušané o něco uvolněnější. Jsou přece jen jižnější a východnější,“ shrnuje tento pocit pro ČESKOU POZICI Anja Staszewská z vídeňské pobočky reklamní agetury DDB. A upřesňuje: „Mám na Rakušanech ráda to, že nakonec přece jen všechno nějak jde. I když to zpočátku jako možné nevypadá nebo to všichni považují za obtížné.“ Rakušané si podle ní také dokážou život více užít než Němci. „Dobré jídlo a dobrá vína zde mají větší důležitost a v pátek se ve většině kanceláří končí s prací brzy odpoledne, aby mohl člověk o víkendu něco příjemného podniknout,“ dodává Anja.
Povolání, které vykonává, je pro Němce ve Vídni celkem typické. Řada jejích krajanů pracuje v oblasti reklamy, PR, v marketingu, ale také v bankách, pojišťovacích společnostech a ve finančně-poradenských firmách. Na různých postech, zejména v turisticky atraktivních regionech, působí Němci také v pohostinství a hoteliérství – ti méně vzdělaní nebo ještě studující jako kuchaři a číšníci, ti kvalifikovanější jako řídící pracovníci.
Rakousko a zejména Vídeň jsou pak velmi atraktivní i pro mladé německé architekty a umělce, kteří se uplatňují v místních divadlech, televizi i ve filmové branži. „Mnoho Němců říká, že má Vídeň ještě mnohem větší potenciál pro nové myšlenky než Berlín nebo Hamburk. I s ohledem na možnost založení podniku a samostatné existence,“ zdůraznil ČESKÉ POZICI Jockel Weichert, jednatel komunikační agentury BuzzDriver a zástupce sítě Piefke Connection, největší organizce svého druhu, která sdružuje skoro 3300 v Rakousku žijících Němců.
K tomu se přidává nepopiratelná výhoda v podobě nulové jazykové bariéry mezi oběma národy, skvělé zázemí a nepochybná malebnost alpské země.
Záplava německých studentů
Takže idyla pro všechny, díky níž Rakousko získává kvalifikované pracovní síly a Němci příjemné alternativní místo k životu? Ne tak docela. Pokud pomineme vzájemné stereotypy, dle kterých jsou Němci namyšlení a arogantní pedanti a Rakušané dobrosrdeční a poživační lenoši, to dře i v jiných oblastech. Někteří místní si tradičně stěžují, že jim přistěhovalci obsazují dobré pracovní posty.Každý pátý vysokoškolák v Rakousku dnes pochází ze zahraničí; z Německa jich je 40 procent a v některých oborech prý až 80 procent
Hlavní problém spočívá ale v oblasti vysokého školství, kde se kvůli náhlému zájmu stejnojazyčných zahraničních studentů vžil málo lichotivý pojem německá záplava. Rakouské univerzity – vedle Vídně například i ve městech, jako je Innsbruck nebo Štýrský Hradec – mají pro Němce tu velkou výhodu, že neuplatňují stejně striktní kritéria pro přijetí jako jejich domácí vysoké školy. Mnohem snáze se zde lze zapsat například na psychologii nebo medicínu, obory pro které v Německu platí přísná početní omezení (numerus clausus) a studovat v nich mohou jen žáci, kteří dosáhli skutečně vynikajících výsledků u maturity.
Ani rakouské vzdělávací ústavy však nejsou nafukovací a státní příspěvky neomezené. Není divu, že si místní mladí stěžují, že jim místa placená z jejich daní zabírají cizinci. Každý pátý vysokoškolský student v Rakousku dnes pochází ze zahraničí a jejich celkový počet vzrostl za uplynulé desetiletí dvojnásobně. Z Německa přišlo celých 40 procent, v některých oborech údajně až 80 procent.
Rakušané se snaží bránit zavedením kvót pro domácí ve vybraných studijních programech, což se zase nelíbí Bruselu, který není ochotný podobná omezení volného pohybu studentů dlouhodobě tolerovat. Hovořilo se i o finanční kompenzaci za studia německého dorostu v Rakousku, berlínský kabinet však návrh pochopitelně zamítl. Dalším nápadem je zavést vysoké školné a současně rozdat stipendia výlučně rakouským studentům. Zda bude zrovna tento nebo nějaký jiný plán uveden do praxe, je zatím ve hvězdách.