Lidovky.cz

Zaorálek kvůli amnestii zvažuje žalobu na Klause. Pomůže Zeman?

  18:05

Prezident Miloš Zeman i jeho nový kancléř Vratislav Mynář jsou odhodláni objasnit dění kolem amnestie vyhlášené Václavem Klausem.

foto: © ČESKÁ POZICE, Alessandro Canu, foto ReutersČeská pozice

Místopředseda ČSSD a Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek zvažuje žalobu na bývalého prezidenta republiky Václava Klause. Potvrdil to v rozhovoru s ČESKOU POZICÍ. Kancelář prezidenta republiky, která za hlavu státu tyto záležitosti vyřizuje, Zaorálkovi totiž opakovaně odmítla poskytnout informace týkající se přípravy amnestie. A to je dle politika v rozporu se zákonem o svobodném přístupu k informacím a v rozporu s článkem 17 Listiny základních práv a svobod, dle něhož jsou státní orgány a orgány území samosprávy povinny poskytovat informace o své činnosti.

Zaorálek se od ledna snaží zjistit, které osoby a orgány se podílely na přípravě textu rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii ze dne 1. ledna 2013. Zda jeho právník nakonec žalobu k Městskému soudu v Praze podá, se Zaorálek rozhodne nejpozději v první polovině příštího týdne. Aktuálně prý analyzuje všechny možnosti. Obává se totiž, že by se případné soudní řízení mohlo táhnout velmi dlouho. „Nevím, zda by nebylo lepší prezidentskou kancelář o informace požádat v příštích týdnech znovu. Nový prezident Zeman totiž již několikrát naznačil, že má zájem dění kolem amnestie objasnit,“ sdělil nám Zaorálek.

Tuto informaci ČESKÉ POZICI ostatně potvrdila i Zemanova mluvčí Hana Burianová: „Pan Zeman se bude amnestií zabývat a bude chtít vědět, kdo ji připravoval.“ Zeman již v minulosti v médiích prohlásil, že amnestii považuje za zločin a kritikou nešetří ani po nástupu do funkce. Nad novoročním pardonem se nově zvolený prezident rozohnil také během sjezdu Strany práv občanů – Zemanovci (SPOZ) ve Zlínském kraji. Mimo jiné zmínil, že amnestii a zejména její článek II pokládá za generální pardon neschopnosti soudců a státních zástupců.

Zeman amnestii a zejména její článek II pokládá za generální pardon neschopnosti soudců a státních zástupců  

Ptejte se znovu!

Úspěšnější v pátrání po tvůrcích amnestie by mohli být občané, kteří své žádosti poslali až v březnu, také proto, že Zeman v polovině měsíce jmenoval svým novým kancléřem předsedu SPOZ Vratislava Mynáře. Ten ČESKÉ POZICI sdělil, že je sice spousta důležitých záležitostí, kterým se aktuálně musí věnovat, ale jako novopečený kancléř má určitě zájem, aby se na otázky ohledně přípravy amnestie odpovědělo.

Podat žádost znovu, ač byla v minulosti kancléřem Václava Klause Jiřím Weiglem anebo jeho tajemníkem Ladislavem Jaklem zamítnuta, by dle experta na zákon o svobodném přístupu k informacím Oldřicha Kužílka neměl být problém. Protože by však prezidentská kancelář mohla totožnost žádost odmítnout s tím, že ji v minulosti již komentovala, doporučuje Kužílek žadatelům, aby své otázky pozměnili. „Třeba bych požadoval soupis veškeré dokumentace, která k amnestii existuje a v další žádosti již cílil na konkrétní dokumenty. Zajímavé by také bylo požádat o dokumentaci k předchozí amnestii a tu následně porovnat s dokumentací té aktuální,“ míní Kužílek.

Přednostní projednání nebude

Podobná detektivní práce by v příštích týdnech mohla čekat místopředsedu pirátské strany Jakuba Michálka. Student práv žalobu na Klause podal ze stejného důvodu jako Zaorálek prostřednictvím své advokátky Hany Marvanové již 13. února 2013.  

Michálek a Marvanová dokonce požádali Městský soud v Praze o takzvané přednostní projednání. Obávají se totiž, že pokud by soud rozhodoval o věci v pořadí, ve kterém žalobu dostal, byla by reálná možnost Michálka domoci se požadovaných informací prakticky zmařena. Informace jsou totiž dle Michálka úzce spojené s osobou povinného subjektu, jímž je Václav Klaus, jehož mandát skončil 7. března 2013.

Informace o rozhodnutí o amnestii musejí být jako oficiální dokumentace k dispozici jako součást spisového materiálu...

Soud však návrhu na přednostní projednání nevyhověl. Přesto jeho usnesení, které má ČESKÁ POZICE k dispozici, dává naději. Píše se v něm totiž, že samotný fakt, že skončí funkční období Václava Klause jako prezidenta republiky, neznamená, že by žalobci nemohly být požadované informace poskytnuty. 

„Informace o rozhodnutí o amnestii musejí být jako oficiální dokumentace k dispozici jako součást spisového materiálu, stejně jako je tomu v jiných případech rozhodnutí prezidenta republiky. To znamená, že i po nástupu jiné osoby do funkce prezidenta republiky musí existovat spisový materiál,“ píše se konkrétně v dokumentu, jenž je podepsaný předsedkyní senátu městského soudu Karlou Cháberovou.

To je však v rozporu s aktuálnějšími rozhodnutími Kanceláře prezidenta republiky ohledně infožádostí o amnestii (na Hrad je neposílali pouze Zaorálek a Michálek, ale rovněž řada neziskových organizací a zvídavých občanů), ve kterých Jiří Weigl mimo jiné píše, že povinný subjekt požadovanými dokumenty vůbec nedisponuje. Ať tak či onak, to, kdo amnestii spolu s bývalým prezidentem připravoval, se Michálek jen tak nedozví. „Městský soud Praha, pod který tato věc spadá, je nejpřetíženějším soudem u nás a žaloby tohoto typu zaberou přinejmenším rok. V tomto smyslu je právo na informace naprosto paralyzované,“ konstatuje Kužílek.

Potrestání Jakla?

Pachuť by dění, jež nastalo po vyhlášení amnestie, mohlo zanechat rovněž v ústech Klausova bývalého tajemníka Ladislava Jakla. Ten se sice žadatelům o informace na svém soukromém blogu dlouhodobě vysmíval, nakonec si ale svým chováním ještě před Velikonocemi vykoledoval předvolání k výslechu na Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). ČESKÉ POZICI to tento týden potvrdila mluvčí úřadu Hana Štěpánková s tím, že předvolání bylo posláno Kanceláři prezidenta republiky. Jakl si ho však nepřevzal a k jednání nedorazil. ÚOOÚ se o bývalého tajemníka zajímá proto, že prostřednictvím svých soukromých stránek o žadatelích zveřejnil informace, jež spadají pod zákon o ochraně osobních údajů. Nutno také podotknout, že Jakl s naší redakcí na dané téma několikrát odmítl komunikovat.

Autor stížnosti mohl nabýt dojmu, že s Jaklem byl rozvázán pracovní poměr kvůli jeho nevhodnému chování. Ale není tomu tak.

Nakonec tak sklidil kritiku i od svého kolegy Weigla. Ten totiž v reakci na stížnost na ředitele politického odboru Jakla, kterou Kanceláři prezidenta v této souvislosti koncem ledna poslal Jakub Michálek, konstatuje, že Jakl neměl zveřejnit podání, aniž by jakkoli technicky zakryl choulostivé údaje o žadateli. Weigl dále sděluje, že „pan Jakl byl odvolán ze své funkce a ze strany Kanceláře prezidenta republiky mu byla dána výpověď z pracovního poměru.“

Autor stížnosti tak mohl nabýt dojmu, že s Jaklem byl rozvázán pracovní poměr kvůli jeho nevhodnému chování. Koneckonců – jak se také objevilo v médiích – počátkem roku „perlil jak šampaňské“. Dle právního experta, který nechtěl být jmenován, by se mohlo u Jakla jednat dokonce o trestný čin, jelikož v tomto případě úřední osoba zneužila své pravomoci. „Z hlediska ochrany osobních údajů je to naprostá katastrofa,“ řekl nejmenovaný právník. Navíc Klausův tajemník rovněž stihl napsat, že místopředseda ČSSD Zaorálek je lhář, hulvát a trdlo.

Nakonec se však ukázalo, že se ze strany Kanceláře prezidenta republiky pravděpodobně pouze jednalo o pokus Michálka uchlácholit. Dle prezidentské mluvčí Burianové jde totiž o naprosto standardní postup pří výměně prezidenta. „Po odvolání ze své funkce dostal pan Jakl výpověď z pracovního poměru v souladu se zákoníkem práce,“ napsala Burianová ČESKÉ POZICI. Jakl si tak namísto toho, aby zpytoval svědomí, s největší pravděpodobností užívá tříměsíčního odstupného, které takovou výpověď standardně doprovází. V jeho případě se může jednat až o několik set tisíc korun.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.