Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Zamlžený developer nad vydatným zdrojem vody v Praze na Smíchově

  10:13
Donedávna se za majitele vodního pokladu u smíchovského nádraží považoval dopravní podnik ve vlastnictví Prahy. Nyní však hrozí, že metropole nad ním ztratí kontrolu. Vlastnictví vrtů a přivaděče si nárokuje developer CWI Smíchov s neprůhlednou vlastnickou strukturou, který získal pozemky, pod nimiž se vodohospodářské dílo nachází.

Komu patří podzemní vodní dílo? foto: Lidové noviny

Podobný případ metropole nepamatuje. Když v osmdesátých letech budovala linku B pražského metra, na levém břehu Vltavy poblíž smíchovského nádraží narazila na vydatný zdroj vody. V hloubce několika desítek metrů vznikl důmyslný systém štol, šachet, přivaděčů a vrtů, kterými lze vodu vytáhnout na povrch a upravit na pitnou. V případě nouze by minimálně po deset dnů mohla napojit 600 tisíc Pražanů.

Donedávna se mělo za to, že majitelem vodního pokladu, o němž se informace vedly v tajném režimu a kvůli bezpečnosti o něm vědělo jen pár zasvěcených, je dopravní podnik ve vlastnictví Prahy. V uplynulých měsících se však situace znepřehlednila a hrozí, že metropole ztratí nad vodním zdrojem kontrolu. Vlastnictví vrtů a přivaděče si nárokuje developer CWI Smíchov s neprůhlednou vlastnickou strukturou. Firma totiž získala pozemky, pod kterými se vodohospodářské dílo nachází.

Lítá právní bitva

LN nyní zjistily, že do případu se již vložilo ministerstvo zemědělství. Úřad nařídil, aby dopravní podnik podal žalobu na určení vlastnictví vodní soustavy. Odhaduje se, že jen samotná podzemní stavba může mít hodnotu více než 1,5 miliardy korun. Spor o vlastnictví zdroje se rozjel v souvislosti se záměrem developera CWI Smíchov vybudovat na pozemcích byty a kanceláře. Aby se ale podzemní dílo nepoškodilo, vázne na nich stavební uzávěra.

Vedle toho, že se musí stanovit ochranné pásmo kolem vodního díla, je třeba určit, komu zdroj a podzemní stavba patří. Z materiálů, které mají LN k dispozici, to vypadá na lítou právní bitvu. Developer je přesvědčený, že jímací vrty, kterými lze vytáhnout vodu do metra či na povrch, jsou jeho.

Dopravní podnik a radnice disponují posudkem experta na vodohospodářské stavby Martina Jakoubka, který říká, že výstavba by mohla problémy způsobit. Developer je přesvědčený o opaku. Jisté je, že v prvním kole politici projekt stopli. Letos v září radou hlavního města neprošel návrh na výjimku ze stavební uzávěry. Developer tak v současnosti na pozemcích stavět nemůže. Svého záměru se ale nevzdává a návrh na sejmutí uzávěry přistane v příštích týdnech na stole nové radě hlavního města pod vedením primátora Zdeňka Hřiba (Piráti).

Vedle toho, že se musí stanovit ochranné pásmo kolem vodního díla, je třeba určit, komu zdroj a podzemní stavba patří. Z materiálů, které mají LN k dispozici, to vypadá na lítou právní bitvu. Developer je přesvědčený, že jímací vrty, kterými lze vytáhnout vodu do metra či na povrch, jsou jeho. Argumentuje tím, že když v roce 2015 kupoval pozemky od IDS Praha, jejich součástí bylo i podzemní vodní zařízení.

Součást ochranného systému metra

„Vlastníkem jímacích vrtů je vlastník pozemků, společnost CWI Smíchov, a to v přímém důsledku nabytí předmětných pozemků se všemi jejich součástmi a příslušenstvím od firmy IDS Praha,“ stojí v dopise firmy úředníkům magistrátu z letošního dubna. Jeho autorem je advokát Josef Březina, který developera zastupuje. Ve svém tvrzení se odkazuje na dění v polovině devadesátých let. V roce 1994 pražský dopravní podnik založil dceřinou firmu Inženýring dopravních staveb (pozdější IDS Praha, kterou podnik v letech 2002 až 2007 postupně prodal).

Dopravní podnik nechal vodní dílo vybudovat v rámci stavby ochranného systému trasy III. B metra a doposud mu slouží jako zdroj vody. Objekty tvořící vodní dílo byly uvedeny do provozu společně s traťovým úsekem metra, jsou součástí ochranného systému metra a jsou od počátku vlastněné a užívané dopravním podnikem.

Podle advokáta Březiny tehdy DP své „dceři“ předal i pozemky, pod nimiž se nachází vodní dílo. Tuto skutečnost má stvrzovat kolaudace z roku 1995, která byla vydána společnosti IDS. „Už z tohoto důvodu, že obě relevantní rozhodnutí – tedy kolaudační i povolení k nakládání s podzemními vodami – jsou vystavena pro IDS, je jednoznačné, že dotčené správní orgány s IDS bez jakýchkoliv pochyb jednaly jako s vlastníkem vodního díla,“ stojí v dopise právníka Březiny, který mají LN k dispozici.

Na Březinův dokument o dva týdny později zareagovalo vedení dopravního podniku, které s názorem developera na vlastnictví nesouhlasí. Tvrdí, že soustava patří městské společnosti. „Dopravní podnik nechal vodní dílo vybudovat v rámci stavby ochranného systému trasy III. B metra a doposud mu slouží jako zdroj vody. Objekty tvořící vodní dílo byly uvedeny do provozu společně s traťovým úsekem metra, jsou součástí ochranného systému metra a jsou od počátku vlastněné a užívané dopravním podnikem,“ stojí v dopise generálního ředitele podniku Martina Gillara z konce dubna 2018.

Spor o vlastníka

Nic na tom podle něho nemění ani fakt, že kolaudaci vodního díla v roce 1995 zařizovala jeho dceřiná společnost IDS. „Dopravní podnik, originální vlastník vodního díla, nikdy nepřevedl své vlastnické právo k vodnímu dílu na jinou osobu a k jeho zcizení nemohlo dojít ani v důsledku převodu pozemků v lokalitě katastrálního území Smíchov, jelikož vodní dílo není součástí žádného pozemku,“ dodal Gillar v dokumentu, který na konci dubna obdržel tehdejší náměstek primátora pro dopravu Petr Dolínek (ČSSD).

Z kolaudačního rozhodnutí vyplývá, že magistrátní odbor majetku, který kolaudaci posvětil, považoval za provozovatele vodního díla dopravní podnik. Z dokladů předložených dopravním podnikem a CWI Smíchov však nelze jednoznačně a spolehlivě určit vlastníka vodního díla

LN mají k dispozici i kolaudační rozhodnutí. Vyplývá z něj, že magistrátní odbor majetku, který kolaudaci posvětil, považoval za provozovatele vodního díla dopravní podnik. „Provozovatelem a správcem předmětného vodohospodářského díla bude Dopravní podnik hl. m. Prahy, Dopravní podnik metro,“ stojí v kolaudačním dokumentu z roku 1995. Magistrát hlavního města se v tomto sporu nedokázal rozhodnout. „Z dokladů předložených dopravním podnikem a CWI Smíchov nelze jednoznačně a spolehlivě určit vlastníka vodního díla,“ sdělil LN mluvčí úřadu Tadeáš Provazník.

Spor se podle všeho dostane k soudu. „Na základě příkazu nadřízeného správního orgánu, tj. ministerstva zemědělství, odešle pražský magistrát v těchto dnech dopravnímu podniku výzvu k podání žaloby o určení vlastnictví vodního díla,“ dodal. Když se 13. prosince 2017 sešla na radnici pracovní skupina k řešení situace, na jednání dorazil i soudní znalec Jakoubek. „Tato stavba má obrovskou hodnotu, odhadem 1,5 miliardy korun. Její realizace by se v dnešní době velmi těžko prosazovala. Při stavbě tohoto díla bylo nutné překonat mimořádně složité inženýrskogeologické podmínky,“ uvedl na jednání Jakoubek.

Rozhodnutí v nedohlednu

Specialista na vodohospodářské stavby přítomné varoval, že nová výstavba by mohla vodní dílo narušit. „V prostoru jímací části, kde je plánován developerský záměr, muselo být v průběhu stavby prováděno rozsáhlé snižování hladiny podzemní vody až na úroveň skalního podloží proto, aby ražené části mohly být vůbec provedeny. Z toho vyplývá, že určitě existují další části tohoto vodního díla, které jsou dnes zaslepené a na které by se v případě stavby narazilo,“ dodal Jakoubek.

Rada hlavního města pod vedením bývalé primátorky Adriany Krnáčové (ANO) návrh na odejmutí stavební uzávěry letos v září těsným poměrem hlasů neschválila. Radnice zatím neví, kdy se problematika výstavby CWI Smíchov dostane radním znovu na stůl.

Developer proti takovému názoru protestuje. „Náš návrh stavby je zcela v souladu s podmínkami ochranných pásem a jeho realizace nemůže ohrozit tento vodní zdroj. To ostatně potvrdil Český hydrometeorologický ústav ve svém vyjádření,“ tvrdí zástupce CWI Smíchov Březina. Rada hlavního města pod vedením bývalé primátorky Adriany Krnáčové (ANO) návrh na odejmutí stavební uzávěry letos v září těsným poměrem hlasů neschválila. Radnice zatím neví, kdy se problematika výstavby CWI Smíchov dostane radním znovu na stůl.

Londýnská mlha nad pražskou vodou

Jedete z Prahy po Strakonické a za sebou necháváte smíchovské nádraží. Po pravé ruce míjíte neutěšený areál, u kterého by jen málokoho napadlo, že se v příštích týdnech a měsících stane pravděpodobně hřištěm utkání o miliardy korun. V areálu chce developer CWI Smíchov postavit několik budov pro byty a kanceláře. Komplex má však vzniknout na pozemcích, pod kterými se nachází utajované vodní dílo vybudované v osmdesátých letech při stavbě metra. Jde o cenný zdroj vody, kterou lze v nedaleké úpravně upravit na pitnou.

Zásoby jsou takové, že po dobu minimálně deseti dnů by mohly napojit 600 tisíc Pražanů. Vodní dílo se nachází v podzemí. Donedávna o něm vědělo jen několik zasvěcených osob. Vzhledem k tomu, že od osmdesátých let tuto stavbu nikdo příliš neřešil, není jasné, komu dnes vodní dílo patří. Za své ho díky vlastnictví pozemků považuje jak developer, tak dopravní podnik, který důmyslný podzemní systém v odhadované hodnotě 1,5 miliardy korun postavil. Ministerstvo zemědělství pražským úřadům nařídilo, aby otázku rozřešil soud.

Rozmazaná majetková struktura

Není však jasné, s kým se Praha v daném sporu utká. Majetková struktura společnosti CWI Smíchov je rozmazaná. Podle údajů v obchodním rejstříku má developer tři spolumajitele. Polovinu akcií vlastní pražská společnost Galleta, kterou ovládá právník Josef Březina. Ten za developera i hovoří. Pět procent akcií drží podnikatel Karel Kopp a zbylý 45procentní balík vlastní neprůhledná londýnská firma City West Investors Ltd. Jednatelem společnosti je podnikatel Radek Menšík. Zástupce CWI Smíchov Březina tvrdí, že rozhodujícím vlastníkem firmy je právě jednatel Menšík.

„Majoritním vlastníkem celé skupiny CWI i CWI Smíchov je Radek Menšík,“ uvádí právník Březina. Obchodní rejstřík však nic takového neukazuje. Na dotaz, kdo stojí za londýnskou City West Investors Ltd., Březina neodpověděl. K tomu LN v pražských kuloárech narazily na informaci, že za developerem – například skrze neprůhlednou londýnskou skořápku – může stát bývalý generální ředitel ČEZ Martin Roman. Právník Březina potvrdil, že vlivný manažer a podnikatel s developerem spolupracuje.

„Pan Roman je dlouhodobým partnerem na několika realitních projektech skupiny CWI, avšak v současnosti se na projektu CWI Smíchov nepodílí,“ dodal Březina. Roman na dotazy LN neodpověděl. Kolem akcionářské struktury se tedy vznáší mnoho otazníků, na něž by odpovědi měli znát především pražští politici. Rada hlavního města totiž bude rozhodovat o tom, zda z pozemků CWI Smíchov sejme stavební uzávěru – bez toho nemůže developer kopnout do země. Minulá rada hlavního města v září návrh neschválila, nová koalice však znovu případ vrátí na stůl.

Kdo ovládá developera

LN tedy zajímalo, jakým způsobem se politická reprezentace k otázce akcionářské struktury a koncových majitelů CWI Smíchov postaví, respektive zda budou usilovat o zjištění, komu všemu firma patří. Dotaz obdržel primátor metropole Zdeněk Hřib (Piráti) i jeho první náměstek Petr Hlaváček (Spojené síly pro Prahu), který má návrh na výjimku ze stavební uzávěry předkládat. Ani jeden však na otázky neodpověděl. Pozemky s vodním zdrojem se nacházejí na území městské části Praha 5.

Její místostarosta Martin Slabý (ANO) projekt CWI Smíchov na základě obavy, aby při výstavbě komplexu nebylo poškozeno podzemní bohatství, kritizuje. Hlavou mu vrtá i to, kdo tohoto developera ve skutečnosti ovládá. „Určitě budeme chtít znát odpověď na otázku, kdo za tím stojí,“ řekl LN Slabý. Martin Roman řídil ČEZ v letech 2004 až 2011. Stal se jedním z nejvlivnějších manažerů a podnikatelů. Po odchodu z energetického giganta se vedle investic do vzdělání (například školy značky PORG) zaměřil i na podnikání v developerství.

Jeho partnerem se stala skupina Urban Developers and Investors (UDI), kterou vlastní zmiňovaný jednatel a údajný majoritní vlastní CWI Smíchov Radek Menšík. Například Deník letos v říjnu informoval, že Menšík s Romanem dokončili rezidenční komplex U starého mlýna v pražské Uhříněvsi. Před sedmi lety Roman spolu s manželkou a skupinou UDI investovali peníze do obchodního centra na pražském sídlišti Lužiny. Další Romanovou stopou ve společnosti CWI Smíchov je podnikatel Karel Kopp, který v ní vlastní pět procent akcií.

Stopa Martina Romana

Kopp na přelomu milénia předsedal dozorčí radě Komerční banky. Ještě předtím však působil ve vedení společnosti Janka Radotín, kam si v devadesátých letech přivedl mladého a nadějného manažera – jistého Martina Romana. V uplynulých letech se Roman stal terčem kritiky zejména za působení v čele Škody Holding na počátku milénia. Rozprodej strojírenského impéria začal v roce 2002, kdy byl Roman jejím generálním ředitelem. Prodej společnosti probíhal tak, že nejprve od státu 48procentní podíl ve Škodě Holding koupila za 350 milionů nizozemská společnost Appian Machinery.

Ta později za 450 milionů dokoupila i zbytek firmy v konkurzu. Od té doby holding prodal dvě dceřiné společnosti. Škodu JS získala ruská firma OMZ a Škodu Power v roce 2009 za více než jedenáct miliard jihokorejský Doosan. V roce 2011 MF Dnes přinesla informaci, že Roman se – podle desítek tehdy získaných dokumentů – choval nejen jako manažer, ale i jako majitel Škodovky. Problém byl, že ve stejné době Škodovka dostávala zakázky jak od ČEZ, který Roman řídil, tak od Českých drah, v jejichž dozorčí radě Roman působil rovněž.

Dnes Roman mimo jiné investuje do startupů, umění, školství a peníze dává na charitu. Žije v Londýně a studuje na univerzitě v Cambridgi. Nad výstavbou komplexu CWI Smíchov se úředníci a politici scházejí se zástupci investora od roku 2017. Z interních materiálů, které mají LN k dispozici a jež popisují průběh schůzí, vyplývá, že vyřešit se nyní musí několik problematických bodů.

První nejasností je, komu podzemní zařízení patří. Druhá otázka se týká toho, jakým způsobem vodní zdroj ochránit, respektive jak přísně nastavit ochranné pásmo, tak aby nedošlo k poškození vodního pokladu. Developer letos v červenci pražským radním navrhl trojstrannou dohodu, z níž ale sešlo.

Komu patří podzemní vodní dílo

  • Pozemky vlastněné developerskou společností CWI Smíchov se nacházejí na pražském Smíchově, poblíž nádraží a ostrova Císařská louka. Na místě má vzniknout vícefunkční centrum. Projekt má být součástí revitalizace a rozšíření Nádražní ulice. K dispozici má být 451 bytů a k tomu 23 230 metrů čtverečných pro kanceláře.
  • Pod pozemky se nachází rozsáhlé vodní dílo, sloužící k jímání vody, její akumulaci a zásobování některých stanic metra na lince B.
  • Vedle soustavy jímacích vrtů a dvou štol je přivaděč o délce 1,2 kilometru, který gravitačně odvádí vodu do metra. Plní funkci vodojemu. Čerpací šachta se nachází v hloubce 88 metrů.
  • Vodu lze upravit na pitnou. V případě nouze může zásobovat minimálně po dobu deseti dnů 600 tisíc obyvatel.
  • Vzhledem k bezpečnostnímu významu jde o utajené vodní dílo, které není ani zakresleno v katastru. Vzniklo v osmdesátých letech při výstavbě metra B.
  • Kolaudace se uskutečnila v roce 1995. Odbor výstavby pražského magistrátu povolil dceřiné firmě dopravního podniku – společnosti Inženýring dopravních staveb (IDS) – užívání dané stavby.
  • V kolaudačním dokumentu je jako provozovatel a správce vodohospodářského díla uveden pražský dopravní podnik.
  • V letech 2002 až 2007 dopravní podnik postupně prodal firmu IDS. Získala ji společnost Kvatris podnikatele Bohumila Kvasničky. Firmu přejmenoval na IDS Praha.
  • V roce 2015 od IDS Praha kupuje developer CWI Smíchov několik pozemků na Smíchově. Zjišťuje, že se pod půdou nachází vodní dílo.
  • Podzemní soustavu si od té doby nárokuje jak pražský dopravní podnik, tak developer. Případ s nejvyšší pravděpodobností zamíří k soudu.

Neprůhledný developer

  • Z obchodního rejstříku není jasné, komu všemu firma CWI Smíchov patří. Polovinu akcií vlastní pražská společnost Galleta právníka Josefa Březiny, jež vystupuje za developera.
  • Pět procent drží podnikatel Karel Kopp a zbylý 45procentní balík vlastní neprůhledná londýnská firma City West Investors Ltd.
  • LN zjistily, že minimálně na úrovni spolupráce je s CWI Smíchov spojený bývalý šéf ČEZ Martin Roman (na snímku), který žije v Londýně a studuje na Cambridgi.