Zákon za pokles veřejných zakázek nemůže, tvrdí ministerstvo

MMR poslalo do připomínkového řízení technickou novelu zákona o veřejných zakázkách. Ti, co požadují radikální změny, budou zklamáni.

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) poslalo tento týden do připomínkového řízení technickou novelu zákona o veřejných zakázkách. Ti, co volali po razantnější změně, budou zklamáni. „Do technické novely byly zařazeny pouze nejzásadnější body, které podle MMR nepočkají do doby, kdy se bude dělat hlubší revize zákona o veřejných zakázkách,“ doplnil náměstek ministra pro místní rozvoj Jan Sixta. Nový zákon o veřejných zakázkách by měl začít platit od roku 2015.

ČESKÁ POZICE již o obsahu technické novely informovala. Sixta konstatoval, že v rámci připomínkového řízení bude MMR odmítat zařazení dalších bodů, aby novela měla větší šanci na schválení. Jenže velkou neznámou zatím zůstává, co všechno budou chtít do normy zapracovat poslanci.

K těm nejradikálnějším patřili sociální demokraté. Již dříve se nechal slyšet Michal Hašek, že „novela (platná od 1. dubna loňského roku – pozn.red.) zákona o veřejných zakázkách přinesla negativní dopady z hlediska HDP a zaměstnanosti, zejména pak v některých oborech, jako je například stavebnictví.“

Jak již dříve ČESKÁ POZICE uvedla, k zastáncům změn zákona o veřejných zakázkách patří také ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba, který společně s občanským sdružením Komora administrátorů veřejných zakázek (KAVZ) založil projekt Fórum veřejné zakázky kvalitně. Ve společném prohlášení z poloviny února konstatují, že pokles počtu veřejných zakázek i jejich hodnoty je výsledkem novely zákona o veřejných zakázkách.

Aktuálně platná novela zákona o veřejných zakázkách nezpůsobila jejich pokles. Propad je důsledkem stavu ekonomiky.

„Hodnota nově vypsaných zakázek od počátku dubna 2012 až do konce uplynulého roku se výrazně propadla. Je třeba tuto situaci a problémy se zadáváním zakázek co nejdříve napravit a změnit platnou úpravu tak, aby podporovala růst. Nelze připustit, aby se dále prohlubovala recese české ekonomiky,“ komentoval situaci koncem února ministr Kuba.

Pokud ale posoudíme stav prostřednictvím údajů, které zveřejnilo ministerstvo pro místní rozvoj, pod které spadá oblast veřejných zakázek, realita roku 2012 v porovnání s rokem předchozím není až tak černá. Objem peněz určených na veřejné investování dosáhl vrcholu v roce 2010 a od té doby klesá. Dle tohoto ukazatele jsou roky 2011 a 2012 srovnatelné. Lze tedy tvrdit, že aktuálně platná novela zákona o veřejných zakázkách nezpůsobila jejich pokles. Propad je důsledkem stavu ekonomiky.

Co říká statistika MMR

Dle údajů MMR došlo v loňském roce k celkovému nárůstu jak počtu zadaných veřejných zakázek, a to o 34 procent, tak jejich předpokládané hodnoty – o 17 procent. Pokud porovnáme křivky sledující zadání zakázek v jednotlivých měsících roku 2011 a 2012, nenajdeme žádné podstatné rozdíly.

Co se týká počtu zahájených veřejných zakázek, narostl jejich počet v roce 2012 o téměř 12 procent, předpokládaná hodnota se zvýšila o devět procent. Sledujeme-li křivky zaznamenávající počty zahájených veřejných zakázek v jednotlivých měsících, došlo k výraznému nárůstu během loňského března. Což je naprosto pochopitelné. Zadavatelé se snažili na poslední chvíli využít možnosti vypsat zakázky dle starých pravidel. Někteří si chtěli na poslední chvíli užít losovačky, které současná právní úprava neumožňuje, jiní měli z nových regulí obavy, proto se zakázkami pospíchali.

80 procent zadavatelů se obává, že budou napadeni pro netransparentnost zadávacího řízení

Nikdo netvrdí, že současná podoba zákona o veřejných zakázkách je dokonalá. Ani ti nejhlasitější kritici poslední novely ale nezastírají, že se zvýšila transparentnost nakládání s veřejnými prostředky. A v čem je tedy zásadní problém? Možné vysvětlení nabízí Tomáš Langr, ředitel společnosti Otidea: „Zadavatelé se bojí. Problém zjevně není zákon, ale stávající praxe a politicko-společenský tlak. To potvrdil i náš nedávný průzkum mezi 450 zadavateli, kdy se 80 procent z nich obává, že budou napadeni pro netransparentnost zadávacího řízení.“ 

Jak vyplývá z průzkumu firmy Otidea, 90 procent hodnotících komisí akceptuje nabídky s mimořádně nízkou cenou. Ve 20 procentech případů je to proto, že se obávají odvolání z důvodů nepřijetí ceny, v 60 procentech případů sice formálně žádají zdůvodnění této ceny, ale pak výsledek potvrdí. A téměř 10 procent hodnotitelů dokonce na mimořádně nízkou cenu vůbec nereaguje a nabídku rovnou přijme. Pouze 10 procent hodnotících komisí si tedy dovolí nabídku vyřadit z toho důvodu, že dodavatel není schopen objektivně vysvětlit svou mimořádně nízkou nabídkovou cenu.

Počet příspěvků: 1, poslední 3.5.2013 01:59 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.