Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Zákon o registru smluv: Velké očekávání, jež se zřejmě nenaplní

Slovensko

  9:33
„Hlavním motivem zákona o registru smluv je, že se s veřejnými prostředky má nakládat veřejně. Zní to skvěle, ale otázkou zůstává, co všechno lze považovat za veřejné prostředky,“ říká v rozhovoru Zdeněk Mandík, šéf právníků Svazu měst a obcí. Navíc je podle něho jeho podoba unikátní.

Zdeněk Mandík, šéf právníků Svazu měst a obcí foto:  Michal Šula, MAFRA

Zdeněk Mandík, šéf právníků Svazu měst a obcí, v rozhovoru mimo jiné říká: „Dnes nikdo netuší, jaký může mít registr smluv dopad, nikdo s ním nemá žádné zkušenosti. Argumentovat Slovenskem a jeho zkušenostmi se zveřejňováním smluv je úsměvné, tam totiž vypadá ta úprava úplně jinak. Netýká se takového množství podnikatelů, je výrazně užší. Je otázkou, zda by nebylo efektivnější u těchto podnikatelských subjektů klást důraz třeba na dozorčí rady a podobné mechanismy.“

LIDOVÉ NOVINY: V červenci se začne postupovat dle zákona o registru smluv. Jak hodnotíte nová pravidla?

MANDÍK: Zákon s sebou přináší příliš velké očekávání, které ale zřejmě nenaplní. Není totiž pravda, že by dnes nešlo sledovat třeba to, jak obec zachází se svým majetkem. Mnoho věcí musí zveřejňovat na jednání zastupitelstev, a to pod sankcí absolutní neplatnosti. Typicky jde o věci související s nemovitostmi.

Není pravda, že by dnes nešlo sledovat třeba to, jak obec zachází se svým majetkem. Mnoho věcí musí zveřejňovat na jednání zastupitelstev, a to pod sankcí absolutní neplatnosti.

Můžete také nahlížet do katastru nemovitostí, uveřejňované jsou i veřejné zakázky nad půl milionu korun. Kdo dnes navštěvuje profily zadavatelů a zkoumá tyto smlouvy? Hodně věcí si můžete vyžádat rovněž podle zákona o svobodném přístupu k informacím, zveřejňují se například i informace o poskytnutých dotacích. Celá diskuse by se tak mohla vést právě o zákonu o svobodném přístupu k informacím.

LIDOVÉ NOVINY: Z jakého důvodu?

MANDÍK: Jsem si vědom, že některé subjekty nevydávají informace, i když by měly, a člověk tak občas narazí na určitou bariéru. Diskutovat by se ale mělo spíše o tom, zda tento zákon nepodrobit revizi, a identifikovat jeho problematická místa. Tento předpis má totiž jen asi 20 paragrafů, ale vycházejí k němu více než tisícistránkové komentáře.

Nestačí si tedy přečíst zákon, abych věděl, jaká mám práva a povinnosti. Musím si k tomu nastudovat spoustu judikatury. Registr smluv ale bohužel právě na tento zákon odkazuje v tom, co se nemusí zveřejňovat. Všechny problémy zákona o svobodném přístupu k informacím se tak vtáhly i do zákona o registru smluv. Argumentovat tedy tím, že má jen deset paragrafů a je jednoduchý, vůbec není namístě.

LIDOVÉ NOVINY: Kde vidíte hlavní problémy?

Všechny problémy zákona o svobodném přístupu k informacím se vtáhly i do zákona o registru smluv. Argumentovat tedy tím, že má jen deset paragrafů a je jednoduchý, vůbec není namístě.

MANDÍK: Hlavním motivem zákona o registru smluv je, že se s veřejnými prostředky má nakládat veřejně. Zní to skvěle, ale otázkou zůstává, co všechno lze považovat za veřejné prostředky. Je to spíše věcí společenské a politické shody.

Zákon o svobodném přístupu k informacím a nyní i registr smluv však dopadá také na čistě podnikatelské subjekty, které nepobírají žádné dotace, ale jsou vlastněny státem nebo obcemi. Pohybují se na konkurenčním trhu. Obchodní tajemství má být sice i v registru chráněno, ale existují také obchodní strategie a podobné postupy. A to je problém.

Dnes nikdo netuší, jaký může mít registr smluv dopad, nikdo s ním nemá žádné zkušenosti. Argumentovat Slovenskem a jeho zkušenostmi se zveřejňováním smluv je úsměvné, tam totiž vypadá ta úprava úplně jinak. Netýká se takového množství podnikatelů, je výrazně užší. Je otázkou, zda by nebylo efektivnější u těchto podnikatelských subjektů klást důraz třeba na dozorčí rady a podobné mechanismy. Nikdo to dnes ale nedokáže říct, takovou úpravu totiž budeme mít jako první na celém světě.

LIDOVÉ NOVINY: Jak dopadne registr smluv na obce?

MANDÍK: Týká se v podstatě jen největších obcí, kterých je přes dvě stě, a jimi zřizovaných příspěvkových organizací a dalších právnických osob, ve kterých mají tyto obce majetkovou účast. Smlouvy tak vedle obecních firem budou zveřejňovat třeba i školy nebo muzea. Povinnost se týká smluv s hodnotou nad 50 tisíc korun, těch ale obce neuzavírají tolik.

Písemná smlouva sice nemusí být na papíře, může být i elektronicky, ale názory na to, zda musí být doplněna i elektronickým podpisem, se liší

Problematické je, že tyto smlouvy musejí být podle zákona o registru uzavírány písemně. V praxi se to ale často neděje. Ne že by byly jen ústní, ale například při odběru zboží nebo dodání zásob do školní jídelny se postupuje jednodušším způsobem. Podobně když koupíte třeba tři notebooky v nejlevnějším e-shopu. Písemná smlouva sice nemusí být na papíře, může být i elektronicky, ale názory na to, zda musí být doplněna i elektronickým podpisem, se liší. Celkově je to tedy problém.

Často se také mluví o takzvaných povinných subjektech, které musejí smlouvy zveřejňovat. Povinnost ale nedopadá jen na ty uvedené v zákoně, ale také na ty, s nimiž dané subjekty obchodují. Představme si situaci, kdy je určitá společnost vlastněna jinou firmou, která patří státu. Pak ani nemusíte přijít na to, že jde rovněž o státní společnost. Druhá strana se proto vůbec nemusí dozvědět, že obchoduje s povinným subjektem. Stačí, aby se smlouva nezveřejnila, a už to dostává podnikatele do nejistoty.

LIDOVÉ NOVINY: Co tedy přinese registr smluv?

MANDÍK: Žádné zemětřesení nenastane. Zákon se týká jen menšiny obcí. Pokud se smlouva nezveřejní, bude neplatná. Neznamená to však, že se nedalo plnit „jakoby“ podle ní. Pokud na to někdo přijde a bude se to vůbec řešit, obě plnění, když nebudou nepřiměřená, se patrně započtou proti sobě a vše se vyřeší.

LIDOVÉ NOVINY: Připravuje se rovněž rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Mohl by kontrolovat i obce. Co říkáte na tyto změny?

Žádné zemětřesení nenastane. Zákon se týká jen menšiny obcí. Pokud se smlouva nezveřejní, bude neplatná. Neznamená to však, že se nedalo plnit „jakoby“ podle ní.

MANDÍK: Vadí nám především multiplicita kontrol. Postupně došlo k asi šesti pokusům o rozšíření pravomocí NKÚ. Většinou ale narazily právě kvůli tomu, že kontrol není v obcích vůbec málo. Vykonává je kraj, audituje se. Kontroly dnes už kontrolují kontroly.

Současný návrh nejprve vycházel z kontroly zákonnosti, NKÚ by tedy kontroloval, zda obec postupovala podle zákona. Neřešil by ale už účelnost a hospodárnost nákladů. To by bylo rozumné, je ale zbytečné, aby stejnou kontrolu provádělo několik dalších subjektů. Už k tomuto návrhu ale chyběla jakákoliv analýza kontrol obcí.

Pokus o ni předložila vláda až letos, s půlročním zpožděním poté, co ji o to požádala Poslanecká sněmovna. Navíc ani nejde o analýzu, ale pouze o přehled zákonů, podle nichž se kontroluje. Skutečnou analýzu vytváří teprve nyní ministerstvo financí. K tomu ale přece mělo dojít hned na začátku. Ve sněmovně se navíc objevil komplexní pozměňovací návrh, podle kterého by šlo i o kontrolu účelnosti a hospodárnosti.

Chybí zákonná pojistka, aby například úřad nekritizoval, že obec dotuje lékaře pro několik pacientů nebo malotřídku, když by bylo účelnější a hospodárnější vozit pacienty či žáky někam jinam

Chybí tedy zákonná pojistka, aby například úřad nekritizoval, že obec dotuje lékaře pro několik pacientů nebo malotřídku, když by bylo účelnější a hospodárnější vozit pacienty či žáky někam jinam. Existuje přitom například závazná mezinárodní smlouva Evropská charta místní samosprávy, podle níž by si měli stanovit to, co je účelné a hospodárné, občané obce. Tedy když se jim líbí zámková dlažba, budou ji mít a těžko k nim může přijít nějaký chytrák z Prahy a poučovat je, že měli položit kočičí hlavy.

LIDOVÉ NOVINY: Obecněji, je současná legislativa z pohledu měst a obcí kvalitní? Nakolik jsou problematické neustálé změny zákonů?

MANDÍK: Enormní nárůst legislativy pociťuje každý. Časté změny nedopadají jen na města a obce, náročné jsou třeba i pro podnikatele. Vždyť současný zákon o veřejných zakázkách se za deset let účinnosti změnil více než 20krát. Lidé se pak musí proškolit, musíte změnit informační systémy. Stejně se pak ale častěji chybuje.

Změny se také schvalují na poslední chvíli. Hodně předpisů rovněž vzniká na základě poslaneckých iniciativ. Je otázkou, zda by takto měly vznikat zásadní legislativní návrhy. Důležité věci by měla připravovat spíše vláda a s dostatečným časovým předstihem. Na ministerstvech totiž působí legislativci, mají rozsáhlý odborný aparát, probíhá připomínkové řízení. A ještě před sněmovnou návrh schvaluje také legislativní rada a vláda. Dalším problémem je, že se dopady předpisů dostatečně a předem neanalyzují.

LIDOVÉ NOVINY: Co legislativně trápí obce a pořád se na to zapomíná?

Enormní nárůst legislativy pociťuje každý. Časté změny nedopadají jen na města a obce, náročné jsou třeba i pro podnikatele. Vždyť současný zákon o veřejných zakázkách se za deset let účinnosti změnil více než 20krát.

MANDÍK: Dlouhodobě se neřeší veřejné opatrovnictví. Pokud je člověk omezen na svéprávnosti, měl by dostat opatrovníka, který bude právně hájit jeho zájmy a podepisovat za něho například smlouvy. Když má člověk určité rodinné zázemí, opatrovníci se hledají z tohoto okruhu. Existují ale problematické případy, kdy se nikdo takový nenajde, zákonem je pak dána tato povinnost obci.

Podle Ústavního soudu jde o přenesenou působnost obce, stát by jí tedy měl na tyto služby poskytnout prostředky. Jde o agendu, která spadla na všechny obce bez ohledu na velikost. Vykonávají ji tedy i nejmenší obce, kde působí jen neuvolněný starosta. Ten pak musí s tímto člověkem jezdit třeba k lékaři. Mnohdy navíc nejde o zrovna pohodový typ lidí, jsou to bezdomovci, drogově závislí či alkoholici.

Netýká se to ale jen komunikace, ale právě nákladů, které obcím nikdo nehradí. Ministerstvo financí ale už přislíbilo uvolnění určitých prostředků. Potřebná je ovšem i změna legislativy a podrobnější vymezení opatrovnické agendy a její odlišení od sociální služby. Velkým tématem je rovněž sociální bydlení, u něhož také není vůbec zřejmé financování.

Autor:

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...