Lidovky.cz

Základní výzkum, ten se (prý) u nás má!

USA

  11:18

Chtějí-li být naši podnikatelé ve světě konkurenceschopní, musejí do výzkumu, vývoje a inovací investovat daleko více sami, píše Jiří Chýla.

foto: © Reuters, ČESKÁ POZICE, UrbČeská pozice

Podle Ing. Martina Podařila z Asociace výzkumných organizací (AVO) je podpora základního výzkumu v České republice druhá nejvyšší mezi zeměmi OECD. Kdyby tomu tak opravdu bylo, bylo by to fajn. Ve skutečnosti pan Podařil svým tvrzením jen prokázal, že nezná základní terminologii ve světě financování výzkumu a vývoje a také neví, které země jsou členy OECD.

V článku Podpora základního výzkumu je v ČR druhá nejvyšší mezi zeměmi OECD na serveru gate2biotech.cz Podařil tvrdí, že tento závěr plyne z nedávno zveřejněné souhrnné zprávy OECD s názvem Science Technology and Industry Scoreboard 2013, která pomáhá vládám jednotlivých zemí navrhovat účinnější a efektivnější politiku v oblasti podpory výzkumu a vývoje a sledovat pokroky směrem k vytyčeným cílům.

Za některé klíčové výstupy letošní zprávy OECD pan Podařil považuje následující:

  • Investice do inovací zůstávají prioritou pro všechny země OECD, přičemž Čína se již dostala na druhé místo za USA, před Japonsko, Německo a Koreu.
  • Mladé, dynamické firmy přispívají více k vytváření nových pracovních míst, než se původně odhadovalo.
  • Mobilita výzkumných pracovníků a spolupráce mezi institucemi se zvyšuje (Česko významně zaostává).
  • V České republice jsou vládní příspěvky na základní výzkum druhé nejvyšší ze všech zemí OECD (1. Rusko, 3. Slovensko, 4. Maďarsko).

Poslední tvrzení, jež stojí v názvu jeho článku, je na první pohled podezřelé, neboť nespecifikuje, jak jsou „vládní příspěvky na základní výzkum“ kvantitativně měřeny. Jde o velmi svéráznou interpretaci textu odstavce na straně 103 zmíněného dokumentu, jenž celý zní:

On average, units in the government and higher education sector perform more than three-quarters of all OECD basic research. The higher education sector’s contribution to basic research ranges from 80% in Denmark to approximately 20% in Korea, the United Kingdom and the Russian Federation. The government sector’s contribution to basic research is largest in the Russian Federation, followed by the Czech Republic, the Slovak Republic, Hungary and China.

Poslední věta citovaného odstavce, již se panu Podařilovi nepodařilo správně přeložit, ve skutečnosti říká něco dramaticky jiného:

Podíl vládního sektoru na výdajích na základní výzkum je největší v Rusku, sledovaném Českou republikou, Slovenskem, Maďarskem a Čínou.

Toto srovnání, v němž není žádná zmínka o OECD, se opírá o údaje v grafu na straně 103 (viz obrázek vpravo) citované zprávy OECD, kde jsou vyneseny podíly vládního, vysokoškolského a podnikatelského sektoru na výdajích na základní výzkum. Pan Podařil nepostřehl, že jde sice o zprávu OECD, ale ta se netýká jen členských zemí OECD, jichž je v současné době 34 a mezi něž ovšem nepatří Rusko. Svou neznalostí členů OECD nás tak ve své tabulce připravil o krásné první místo.

Podíly v grafu vypovídají výhradně o tom, ve kterém z těchto sektorů se provádí základní výzkum více a ve kterém méněJak je patrno, podíly v tomto grafu dávají u všech zemí dohromady sto procent a vypovídají výhradně o tom, ve kterém z těchto sektorů se provádí základní výzkum více a ve kterém méně. Připomínám, že vládní sektor je u nás tvořen ústavy Akademie věd, resortními veřejnými výzkumnými institucemi, státními příspěvkovými organizacemi (například Národní galerie, řada muzeí apod.) a organizačními složkami státu (ministerstva, Grantová agentura ČR, Technologická agentura ČR apod.).

O skutečné výši výdajů na základní výzkum vyjádřené v eurech, procentech HDP nebo jako podíl výdajů na základní výzkum na celkových výdajích na výzkum a vývoj však tyto podíly nevypovídají naprosto, ale naprosto nic. A nevypovídají nic ani o tom, kdo tyto výdaje financuje (výdaje vysokoškolského i vládního sektoru jsou u nás praktický celé financovány ze státního rozpočtu a prostředků z Bruselu).

Zmatení (nejen) čtenářů

Pan Podařil zjevně nechápe smysl pojmu government sector’s contribution a zaměňuje ho za „vládní příspěvek“ – a mate tím nejen čtenáře, ale zmátl i prezidenta AVO Libora Krause, jenž, jak je uvedeno v článku, k výsledkům zprávy OECD ve zjevné narážce na výše uvedený nepodařený překlad pana Podařila dodal:

Otevřeme oči, podívejme se na politiky výzkumu a vývoje v zemích, které jsou ve výzkumu a inovacích úspěšné, a aplikujme je i u nás. Jen tak můžeme být ve světě konkurenceschopní.

Pan prezident má svatou pravdu, je třeba se podívat, jak výzkum a inovace dělají „v zemích, které jsou ve výzkumu a inovacích úspěšné“, a aplikovat to i u nás. Je ovšem třeba se dívat pozorně, nespoléhat na podezřelé překlady a zaměřit se na čísla skutečně relevantní pro posouzení výše podpory základního výzkumu u nás.

Například na graf na straně 101 (viz obrázek vlevo dole) téže zprávy OECD, jenž zachycuje podíl výdajů na základní výzkum vyjádřený jako procento celkových výdajů na výzkum a vývoj pro 28 zemí, které tento údaj sledují.

Při této smysluplné a běžně používané míře podpory základního výzkumu je Česká republika se svými zhruba 25 procenty na 6. až 7. místě s nižším podílem, než mají vědecky a technologicky vyspělé země, jako je Francie a Švýcarsko, stejným jako Itálie a Nový Zéland a jen o málo vyšším než USA. Na tento graf ve zprávě OECD měl pan Podařil ve svém článku upozornit.

A pokud jde o ty investice do inovací, zpráva OECD tím nemyslí výši podpory inovací z veřejných prostředků, ale primárně výši investic do inovací hrazené samotnými podniky. A zde zaostáváme nejvíc.

Stačí se podívat do nejnovějšího materiálu Českého statistického úřadu, jenž obsahuje na listu Mezinárodní srovnání mimo jiné i srovnání výdajů na výzkum, vývoj a inovace u nás a v několika technologicky vyspělých a nám blízkých zemích, jako je Rakousko, Německo, Finsko a Dánsko.

  • Zatímco náš podnikatelský sektor vydal v roce 2011 na výzkum, vývoj a inovace 0,62 procenta HDP, průměr zemí EU činil 1,08 procenta, v Rakousku 1,25, Německu 1,84, Dánsku 1,86 a Finsku 2,53 procenta. Tedy dva- až čtyřikrát více.
  • Ve srovnání s podnikatelským sektorem si stát nevede špatně: v témže roce vydal na výzkum, vývoj a inovace 0,68 procenta HDP, což odpovídá téměř přesně průměru EU, Německo i Dánsko 0,85 a Finsko 0,95 procenta HDP.
  • A naopak, zatímco u nás z domácích veřejných zdrojů (tj. státního rozpočtu) vydaných na výzkum a vývoj jde plných 20,8 procenta do podnikatelského sektoru, je průměr EU 12,3 procenta, v Německu 9,8, Dánsku 6,3 a Finsku 8 procent.

Je tedy zjevné, že chtějí-li být naši podnikatelé ve světě konkurenceschopní, musejí do výzkumu, vývoje a inovací investovat daleko více sami. Jinak to nepůjde.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.