Lidovky.cz

Zakladatel Wikipedie: Politici internetu často nerozumí

  9:15
Podle zakladatele Wikipedie Jimmyho Walese straní internet svobodě slova. Současně však v rozhovoru varuje před nepředvídatelností pokročilých technologií: „Znepokojuje mě cenzura a omezování svobody slova na internetu.“

Internet. foto: Montáž ISIFA, Richard CortésČeská pozice

Otec slavné encyklopedie nosí neustále v hlavě obavy. Jimmy Wales je totiž jednou z nejvýraznějších postav hájících svobodu internetu i slova, tedy věci, které v každodenním životě trápí málokoho. Jenže on na ně myslí téměř neustále, i proto je zastáncem toho, že bychom měli začít všichni rychle vše šifrovat. V době, kdy mobilní služby mění tvář světového internetu, je podle něj o jeho svobodu zapotřebí bojovat ještě mnohem více.

LN: Jaké jsou podle vás v současnosti největší hrozby pro svobodu internetu?

WALES: Oblast, která ve mně budí znepokojení, je cenzura a svoboda slova. To jsou témata velmi blízká mému srdci. Myslím si, že jsme v současnosti kdesi na rozcestí a věci se mohou na řadě míst vydat kterýmkoli směrem. Ohromující podstatou internetu je, že straní svobodě slova. Jak se však zlepšuje technika, tak se například řešení jako čínský systém cenzury stávají inteligentnějšími a sofistikovanějšími. To neznamená, že by ve svém útlaku přitvrzovaly, jen jsou přesnější. Tato přesnost může mít pro svobodu slova dobré i špatné důsledky.

Hrozeb je ale víc, mnohé často přichází od zákonodárců. A to i v zemích, které mají dobrou pozici z hlediska svobody slova. Zákonodárci jsou často vedeni dobrými úmysly, jenže tato dobře myšlená legislativa či jiná iniciativa je mnohdy postavena na neinformovaných základech. Politici často jednoduše nerozumí tomu, jak internet funguje. Takto vzniklá legislativa může být pro otevřený internet katastrofou.

LN: Kdo by měl bránit internet proti takovým tlakům?

Většina velkých firem bohužel nemá motivaci pro to, aby za svobodu internetu bojovala. Možná občas podpoří nějaké iniciativy, které souvisí s jejich obchodními zájmy, ale to je vše.

WALES: K tomu je potřeba široká koalice, musí se spojit lidé z projektů jako Wikipedie, která může v případě potřeby třeba i stávkovat a stěžovat si tak na něco, vyžaduje to různé skupiny občanské společnosti, lidi, které zajímá demokracie a svoboda projevu, roli by v tom měly hrát i internetové společnosti. Některé to dělají, některé ne, například Google má v tomto ohledu docela dobrou historii, protože svoboda projevu a svoboda internetu vyhovuje jeho obchodním záměrům, takže se veze na této vlně.

Většina velkých firem ale bohužel nemá motivaci pro to, aby za svobodu internetu bojovala. Možná občas podpoří nějaké iniciativy, které souvisí s jejich obchodními zájmy, ale to je vše. Je to také otázka pro voliče. Pokud si voliči uvědomí potřebu svobody internetu a budou na politiky tlačit, situace bude lepší. Politici se ale také musí v této oblasti vzdělávat, protože když se snažíte regulovat něco, o čem nevíte, jak to funguje, je to špatně.

LN: Hodně se mluví o internetové bezpečnosti, jak by měla vypadat?

WALES: Jsem velkým zastáncem šifrování. Měli bychom co nejrychleji přejít k tomu, že budeme mít vše šifrováno. Když se například přihlašujete do banky, jde o citlivá data, která by měla být šifrována, totéž platí pro e-maily a různé zprávy. Ale mělo by to platit i pro to, co nakupujete na Amazonu, co si prohlížíte na Wikipedii a podobně, nikdo by neměl mít šanci „odposlechnout“, co na takových stránkách děláte. Debatu na toto téma urychlila odhalení Edwarda Snowdena. Lidé rozumí tomu, že vysílat citlivé informace otevřeným způsobem je špatný nápad.

LN: Jak to vyvážíte s faktem, že společnosti, internetové stránky a služby chtějí vědět o uživateli co nejvíce?

WALES: Když používám Facebook, ví Facebook vše o tom, co tam dělám, a myslím si, že je to férový přístup. Je to součást dohody, kterou jsem jako uživatel s Facebookem uzavřel. Jestliže ale někdo třetí odposlouchává mé připojení k němu, to už není součástí dohody a to by se dít nemělo.

Podobně i to, co děláte na Wikipedii, je soukromá informace, není určena pro inzerenty, pro poskytovatele připojení, pro vaši vládu. Jde o vaše právo na to, číst v soukromí. Jsem tedy zastáncem toho, že bychom se měli rychle přesunout k šifrování téměř všeho. Bez zadních vrátek.

LN: Jaké jsou největší současné inovace na internetu, kam internet směřuje?

Když používám Facebook, ví Facebook vše o tom, co tam dělám, a myslím si, že je to férový přístup. Je to součást dohody.

WALES: Určitě bych se díval směrem k mobilním službám a ke službám souvisejícím s lokalizací uživatele. Chtěl bych připomenout, že veškerá technologie, která byla zapotřebí pro vytvoření Wikipedie, existovala už šest let předtím, než byla založena. Webservery, prohlížeče, databáze, dokonce i koncept wiki, tedy stránek, které můžete editovat, byl vytvořen už v roce 1995. A Wikipedii jsem zakládal v roce 2001.

Když se dnes díváme do mobilního světa, také tu máme obrovské množství ingrediencí. Něco velkého a úžasného, co je využije, zatím čeká na svůj vznik. Není to proto, že by potřebné technologie neexistovaly, ale protože na to zatím společnost nepřišla. V případě zařízení, která přináší svět ke konečkům našich prstů, máme ještě hodně co vymýšlet. Lidé vynaleznou ještě hodně zajímavých věcí, někdo přijde s něčím zásadním.

LN: Změní mobilní zařízení tvář internetových služeb?

WALES: Ano, změní. Některé služby se přizpůsobují potřebám mobilního světa a jiné jsou šité přímo tomuto prostředí na míru. Jsou tu věci jako Uber, taková služba v době stolních počítačů nikdy neexistovala, protože tehdy nedávala absolutně smysl. Neexistovala v době klasických telefonů, protože neměly GPS a další potřebné funkce. To je jeden případ, který dává dohromady všechny současné možnosti, aby vytvořil zcela nový typ služby. Tyto změny budou pokračovat a bude jich hodně.

LN: Jak se mění tradiční služby, jako například Wikipedie?

WALES: Wikipedie během let hodně zapracovala na svém mobilním prostředí. Vychází to i z toho, že lidé, kteří přispívají z mobilních zařízení, přispívají jinak než ti z počítačů. Na mobilu nebude uživatel vytvářet dlouhé články. Místo toho může například chtít na Wikipedii nahrát fotku, kterou právě pořídil. Tomu je uzpůsobeno mobilní rozhraní. Když jsem v minulosti někoho vyfotografoval, šel jsem pak domů fotku stáhnout a nahrát na Wikipedii? Možná ani ne. Ale když mám tu možnost, mám tu v aplikaci jedno tlačítko, tak fotku nahraji spíš. Zařízení s takovými funkcemi jednoduše mění to, co jste schopni udělat.

LN: Může ještě dnes, v době snahy o monetizaci jakékoli myšlenky, vzniknout podobný neziskový projekt jako Wikipedie?

Veškerá technologie, která byla zapotřebí pro vytvoření Wikipedie, existovala už šest let předtím, než byla založena.

WALES: Ano, myslím si, že to možné je. Už třeba jen proto, že Wikipedie sama o sobě se zrodila v době internetového boomu a přežila následnou internetovou bublinu. Dnes je start řady projektů mnohem snazší než dříve. Když jsem Wikipedii zakládal, došlo na moment, kdy jsem potřeboval osm serverů a musel jsem pro to získat peníze, vytvořili jsme naši první sbírku a sháněli na provoz asi 30 tisíc dolarů.

Dnes bychom tolik peněz nepotřebovali, a to díky cloudovým službám. Zprovoznit dnes osm serverů třeba u Amazonu nebo jiného poskytovatele cloudových řešení je mnohem levnější, jednodušší než tehdy, lidé s dobrým nápadem tak mohou dnes snáze začít v malém měřítku. Jen samotné umístění jednoho serveru do datového centra vyžadovalo tehdy znalosti a investici v řádu několika tisíc dolarů, dnes když chcete jeden server, jdete prostě na stránky poskytovatele služeb a jeden si vytvoříte a platíte v podstatě několik centů za hodinu provozu.

Jsou tu samozřejmě další překážky, ale nemyslím si, že by éra vzniku inovativních neziskových projektů byla za námi. Navíc se mohou objevit z nejrůznějších koutů světa.

LN: Jste tváří svobodného internetu, ale sám jste před časem vstoupil do regulovaného prostředí mobilních služeb. Co vás k tomu vedlo?

WALES: Často radím malým společnostem a byl jsem v minulosti v představenstvu řady projektů. S autory projektu The People’s Operator jsem se setkával společensky již dříve, takže jsme o jejich nápadu začali diskutovat při našich setkáních a sem tam jsem jim dával nějaké rady.

Postupně mě začal projekt víc a víc zajímat, a tak jsem do společnosti vstoupil jako člen představenstva. Postupně jsem se svou prací zapojoval více a momentálně pro projekt pracuji v podstatě na plný úvazek. A docela si to užívám.

LN: Vidíte nějaké společné znaky mezi tím, provozovat virtuálního operátora, a mezi provozováním encyklopedie Wikipedie?

Ačkoli Wikipedie patří mezi nejpopulárnější internetové stránky na světě, nikdy jsme neutratili žádné peníze za reklamu.

WALES: Tyto věci jsou svým způsobem příbuzné obory. Určitě alespoň v případě toho, jak to děláme my. Snažíme se měnit způsob, jakým jsou mobilní služby prodávány. Neklademe důraz na televizní reklamy ani další reklamní činnost, nemáme velký marketingový rozpočet ani kamenné obchody. Fungujeme online, spoléháme na virální marketing a na osobní doporučení. To je s Wikipedií hodně společné, ačkoli patří mezi nejpopulárnější internetové stránky na světě, nikdy jsme neutratili žádné peníze za reklamu.

LN: Co si myslíte o FUP pravidlech mobilních operátorů? Budete v tomto ohledu jiní?

WALES: Ano, zkoušíme být. Snažíme se limity nastavit velmi transparentně. Musíme je mít především proto, že jsme virtuální operátor a fungujeme v síti místního partnera. Ve Spojených státech nakupujeme data a minuty velkoobchodně, a jak nastavíme naše balíčky a tarify, je zcela na nás. Uživatele tedy nemusíme nijak zásadně omezovat, já jsem proti takovému omezování, na druhou stranu by měl vždy uživatel zaplatit svou spotřebu. Když chce víc dat, tak mu je prodáme, a to za férovou cenu.

Ve Velké Británii jsme trochu omezeni, protože tam kupujeme už přednastavené balíčky, a když je uživatelé vyčerpají, tak s tím nemůžeme nic moc dělat. Ale doufáme, že se nám podaří vyjednat nové podmínky. Rádi bychom se také rozšířili do dalších zemí, zajímá nás především celá Evropa.

Jimmy Wales

Soustředěný a ostražitý spoluzakladatel největší online encyklopedie Wikipedie už pro své „dítě“ nepracuje, ale je s ním stále svým způsobem svázán. Je čestným předsedou Wikimedia Foundation, nadace, která zajišťuje financování encyklopedie. Nadále stojí i v čele organizace Wikia, která poskytuje prostor pro prezentaci stránek typu wiki. Webová celebrita se krom toho v poslední době věnuje například i rozvoji virtuálního mobilního operátora.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.