Komerčnímu využívání vesmíru jsme čím dál blíž. Minulou středu v 8:43 ráno místního času odstartovala do kosmu raketa Falcon 9. Vylétla sice z Mysu Canaveral na Floridě, ale národní agentura NASA s ní neměla nic moc společného. Sokol 9, jenž přepsal dějiny, je projektem soukromé společnosti SpaceX, kterou vlastní Elon Musk, zakladatel platebního systému PayPal. Po třech hodinách v kosmu, kdy se podařilo několik vykládek na orbitu, se na zemi vrátil modul Dragon (Drak). Poprvé během šedesáti let dobývání vesmíru se podařilo privátní lodi opustit Zemi a také se na ni vrátit, jak vidno na videu.
Nechá si NASA a armáda líbit vstup byznysu do svého hájemství?Soukromníci jásají, fanoušků je dost. Ovšem státy (a jejich armádní špičky) mhouří oči – do jejich kdysi výlučného hájemství vlétl cizorodý prvek. Nikdo neví, co přinese. „Náhlé změny v povaze cestování do vesmíru postaví politiky před mnohá dilemata,“ řekl magazínu Wired expert Eric Sterner z Marshallova institutu. V únoru prezident USA Barack Obama ohlásil plány na „komercionalizaci vesmíru“; nikoliv náhodou v době, kdy se prodražoval provoz raketoplánů a daňoví poplatníci nechtěli spalovat dolary. Firmy jako SpaceX by se nyní mohly chopit příležitosti, aby dopravily nad Modrou planetu družice (ty už v komerci „jedou“ dlouho) nebo vybavení kosmonautům. Nechá si to NASA a armáda líbit?
Dalším vetřelcem je jiný miliardář. Výstřední šedesátník Richard Branson, který si už pořídil vlastní ostrov, mobilního operátora, aerolinky a nahrávací společnost, má také kolu i vodku s přízviskem Virgin. Nyní by chtěl profitovat z nového byznysu. Do dvou let chce spustit komerční turistické lety do vesmíru. Dle plánů poletí jeho loď SpaceShipTwo prvně v roce 2011; dvouapůlhodinový let, jenž stojí v přepočtu až 3,6 milionů korun, nabídne výletníkům šestiminutový stav beztíže ve výši 109 kilometrů a výhled na kulatou krásu.
V rozvoj vesmírné turistiky věří i stát Nové Mexiko, který do výstavby investoval vlastních 200 milionů dolarů. Futuristický návrh Spaceport America pochází z dílny renomovaných londýnských architektů Foster & Partners. Druhou základnu Virgin chystá ve švédské Kiruně. „Jde o druhou vlnu v kosmonautice. Z atrakce se díky nadšencům, kteří nesou velikánské riziko, stane další komerční trend – kosmická doprava. To je nevyhnutelné,“ uvedl loni Jan Kolář, ředitel České kosmické kanceláře. Na cesty pod hvězdy sází čím dále více firem, plánujících hlavně suborbitální turistiku: Space Adventures (v poradním sboru je i astronaut Buzz Aldrin), Starchaser, Blue Origin, Armadillo Aerospace, XCOR Aerospace, Rocketplane Enterprise...
A Bransonova premiérová flotila Virgin Galactic jim zřejmě otevírá hangárová vrata. Ne náhodou se má první turistický kosmoplán jmenovat VSS Enterprise. Jednak v odkazu na seriál Star Trek, ale v angličtině znamená tohle slovo nejen „odvahu“, ale také „podnikavost“. Zdá se, že oběma byznysovým drakům nechybí ani jedno.
