Zákaz smlouvy s temelínským vítězem: Zavání to šikanou?

Nekonečné tahanice s francouzskou Arevou se čekaly, ale předběžné opatření Krajského soudu v Brně překvapuje.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, Alessandro CanuČeská pozice

Kdo by očekával od francouzské Arevy, že pokorně uzná svou porážku v temelínském tendru a přestane Čechům házet klacky pod nohy? Od počátku – tedy od vyřazení z výběrového řízení –, bylo jasné, že Francouzi využijí každou příležitost k soudnímu sporu se společností ČEZ a případně i ke sporu s Českou republikou v evropských institucích. A to v situaci, kdy už je dnes všem jasné, že reaktory EPR od Arevy nemohou být pro Česko řešením. Ukazuje to mimo jiné pro Česko nepředstavitelná cena, kterou za dva tyto (byť poměrně velké) bloky podle nejnovějších zpráv zaplatí Britové v elektrárně Hinkley Point – v přepočtu skoro 500 miliard korun. O kolik by asi mohli Francouzi v Temelíně slevit?

Navzdory tomu předběžné opatření Krajského soudu v Brně, které zatím společnosti ČEZ znemožňuje uzavřít smlouvu s vítězem temelínského tendru, překvapuje. A na místě je otázka, zda to celé nezavání zbytečnou šikanou. Předběžné opatření už totiž dříve vyhlásil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který ale nakonec oprávněnost vyřazení Arevy potvrdil. Je opravdu nutné, aby byl po verdiktu ÚOHS dále ohrožován další průběh temelínského tendru, když soud na druhé straně zdůrazňuje, že předběžné opatření vůbec nijak nepředjímá rozhodnutí ohledně toho, zda bylo vyloučení Francouzů oprávněné?

Kdyby byl dnes ještě premiérem Petr Nečas, který silně trval na dokončení tendru do konce roku, dostaly by se ČEZ i český stát do velkých problémůKdyby byl dnes ještě premiérem Petr Nečas, který silně trval na dokončení tendru do konce letošního roku, dostaly by se ČEZ i český stát do velkých problémů. Situace je jiná, protože ČEZ se už dříve sám rozhodl temelínský výběr prodloužit. Svým způsobem mu dokonce může předběžné opatření vyhovovat, protože největší česká firma čelila opakovanému tlaku jednoho z uchazečů – americko-japonského Westinghouse, aby temelínského vítěze vybrala už na přelomu tohoto a příštího roku v souladu s původním harmonogramem. Teď má další argument, proč to neudělat.

Přesto nelze nad vším mávnout rukou s tím, že společnosti ČEZ to teď může být vcelku jedno. Nemůže, předběžné opatření přece jen znamená komplikaci a čas ukáže, jak velká tato komplikace bude. Westinghouse ani další uchazeč – česko-ruské konsorcium MIR.1200 Rosatomu s plzeňskou Škodou JS – teď nebudou mít důvod se nějak zvlášť předhánět ve vylepšování svých nabídek. Nekonečné tahanice s Arevou poslouží jako ještě silnější argument odpůrcům temelínské dostavby z řad lobbistů a zastánců jiných energetických zdrojů – obnovitelných, uhelných či plynových. Samozřejmě záleží i na Krajském soudu v Brně – pokud rozhodne o meritu věci během několika měsíců, bude to z hlediska temelínského tendru jistě lepší, než když se soud potáhne kdovíjak dlouho.

Francouzi na koni

Francouzi každopádně mohou být spokojeni s tím, že poslední dny jim přinesly dvě příznivé zprávy – kromě rozhodnutí o temelínském předběžném opatření především potvrzení oné zmíněné zakázky ve Velké Británii. S Londýnem se o perspektivách elektrárny Hinkley Point dohadovala sesterská společnost Electricité de France (EdF), kterou stejně jako Arevu většinově ovládá francouzský stát. Areva nejenom dodá reaktory EPR, ale také vstoupí do konsorcia s EdF a čínskými společnostmi jako finanční partner.

Ve skutečnosti se ukázalo, že Francouzi dokázali dostat Brity „do úzkých“ ještě více než ČechyVe skutečnosti se ukázalo, že Francouzi dokázali dostat Brity „do úzkých“ ještě více než Čechy. Londýn společnosti EdF přislíbil vysokou garantovanou výkupní cenu elektřiny z budoucích bloků Hinkley Point ve výši 92,5 liber za megawatthodinu po dobu 35 let. Ani takové ujednání není v českých podmínkách vůbec přijatelné. A proč na ně přistoupili Britové? Jejich energetika se kvůli minulým chybám dostala do velkých problémů – během deseti let budou muset nahradit 20 procent svých stárnoucích jaderných a uhelných zdrojů. Dodavatelů kromě EdF není mnoho a buď zatím nemají britskou licenci, nebo nesehnali finančního partnera.

Tady se ukazuje, jak je důležité mít ve výrobě elektřiny rezervu. Často kritizovaná skutečnost, že Česko zatím více elektřiny vyrábí, než spotřebovává, je z tohoto hlediska jednoznačně výhodou. (Kromě toho, že přináší ekonomické zisky z exportu.) A také platí, že by se Češi měli vyvarovat toho, aby se dostali do stejné situace jako Britové. Jak ukazuje Areva, na žádnou velkou vstřícnost zahraničních partnerů sázet nemůžeme.