Mezinárodní soudní dvůr v Haagu uznal 31. března podání Austrálie vůči Japonsku a vyzval ho, aby okamžitě zastavilo jak vlastní lov velryb, tak vydávání kontroverzních povolenek k lovu kytovců „pro vědecké účely“. Vyjádření soudu překvapuje. Očekával se spíše nejednoznačný verdikt, který budou obě strany moci označovat za své vítězství. Japonsko se nazdory tomu chystá verdikt plně respektovat. Nad „velrybím sporem“ se v širších souvislostech zamýšlí Ondřej Hýbl.
Komerční lov velryb je zakázán mezinárodní úmluvou o omezení lovu kytovců již od roku 1986. Dokument však nevylučuje lov velryb pro vědecké účely. Velrybí maso a další části těl kytovců, které zbudou jako „vedlejší produkt výzkumu“, navíc tato dohoda umožňuje následně odprodat k dalšímu zpracování. Stanovení množství lovených kusů a vydávání povolenek k tomuto vědeckému lovu spadá do kompetence vlád signatářských zemí.
A právě této situace po léta využívali japonští velrybáři. K veliké nelibosti zejména Austrálie, Nového Zélandu, ale také ekologických organizací od roku 1986 ulovili v mezinárodních vodách v oblasti Antarktidy na deset tisíc velryb. Plány ročních úlovků se pohybovaly v posledních letech okolo 900 až 1000 velryb. Vlastní lov a výzkum byl dokonce z následného prodeje velrybího masa financován. Především Austrálie se na Japonsko snažila všemožně diplomaticky tlačit, situace však dospěla až k podání stížnosti mezinárodnímu tribunálu v Haagu roce 2010. Rozsudku jsme se dočkali na konci března 2014.Japonský výzkum více než tisíce ulovených velryb za uplynulých 20 let nepřinesl žádné nové smysluplné výsledky
Austrálie napadla právě japonský přístup, jenž deklaroval veškerý lov jako „vědecký“. „Japonsko pouze do vědeckého pláště halí lov čistě komerční,“ argumentovali. Konkrétně mělo Japonsko porušovat osmý článek deklarace specifikující podmínky „lovu pro výzkum“, který umožňuje vládám signatářských zemí „pro účely vědeckého výzkumu vystavit povolení kterémukoli příslušníkovi dané země ulovit, zabít a dále nakládat s kytovcem“.
Austrálie též poukazovala na fakt, že japonský výzkum více než tisíce ulovených velryb za uplynulých 20 let nepřinesl žádné nové smysluplné výsledky. Tribunál dal Austrálii za pravdu, ze šestnácti soudců australskou žalobu podpořilo dvanáct hlasů s tím, že „povolenky k lovu vystavované Japonskou stranou neslouží vědeckým účelům“. Japonsko rozporovalo samu žalobu mimo jiné proto, že tento problém do jurisdikce haagského tribunálu vůbec nespadá. To ale soud jednomyslně odmítl.
Pozitiva pro všechny zúčastněné
Paradoxně pro Japonsko i Austrálii může mít tento verdikt a s ním spojené „uzavření krize“ pozitivní dopady pro obě strany. Přestože zejména z australského hlediska nepřichází verdikt tribunálu v právě ideálním okamžiku. Tamní premiér Tony Abbott se tento týden chystá na oficiální návštěvu Japonska; s premiérem Šinzó Abem bude jednat především o posunutí dohody o volném obchodu, kterou obě země řeší již od roku 2007.Je vysoce pravděpodobné, že „velrybí problém“ se na programu schůzky premiérů vůbec objevit nemusí
Pro Austrálii je Japonsko druhým největším obchodním partnerem a právě s odkazem na riziko ohrožení obchodních vztahů australské ministerstvo zahraničí od podání žaloby svého premiéra odrazovalo. Začínat tedy jednání v atmosféře právě skončeného soudního sporu, který byl neuralgickým bodem vztahů obou zemí, přičemž na obou stranách dost zásadně rezonoval značnou částí veřejnosti, se příliš optimisticky nejeví. Je však vysoce pravděpodobné, že „velrybí problém“ se na programu schůzky vůbec objevit nemusí.
Předně, žalobu do Haagu neposílal současný australský premiér, ale jeho předchůdce Kevin Rudd. Ten se tak zavázal učinit během předvolební kampaně. To Abemu i Abbottovi situaci velmi usnadňuje. A dále – Japonsku i Austrálii jde především o obchod. Japonský premiér by rád dosáhl snížení či odstranění cel na japonské zboží putující do Austrálie, jeho protějšek by zase chtěl, aby zmizely tarify a restrikce omezující vývoz australských zemědělských produktů, především australského hovězího, na japonský trh.
Tony Abbott má šanci zabodovat na mezinárodní i domácí scéně. Abe má zase jedinečnou šanci domácím velrybářským lobby prezentovat zastavení lovu jako krok, kde coby vláda udělali maximum, ale verdikt je již mimo jejich kontrolu. Odstraní tím fenomén, za který je Japonsko na mezinárodní scéně léta tvrdě kritizované a před domácím publikem přitom premiér neztratí tvář.
Japonsko verdiktem nic netratí ani ekonomicky:
- Z loni plánovaných 950 velryb se japonské flotile v mořích okolo Jižního pólu kvůli agresivním výpadům aktivistů Sea Shepherd podařilo ulovit pouze okolo stovky.
- Výrok haagského tribunálu se vztahuje pouze na velryby u Antarktidy. Japonský lov v Arktidě a jinde tento výrok nepostihuje.
Ať už si Abe o „právu na tradice“ a „tradiční lov velryb v Antarktidě“ osobně myslí cokoli, v mezinárodním kontextu si z jeho hlediska těžko představit lepší řešení.
Za vším hledej Čínu?
Navzdory tomu je s podivem, že Japonsko, země, na kterou je extrémně těžké efektivně vytvořit mezinárodní tlak prakticky v jakémkoli ohledu, akceptovalo verdikt tak rychle a de facto bez zásadních protestů. Japonsko sice australské podání rozporovalo a vyvracelo, nicméně v podstatě neprodleně po vynesení rozsudku oznámila státní agentura pro rybolov zrušení letošního lovu pro výzkum v Antarktidě. Výjezd flotily byl plánován na prosinec tohoto roku. Agentura pro rybolov také oznámila zásadní přehodnocení metod lovu i výzkumu.
Pokora vůči aktuálně nepříznivému verdiktu tribunálu proti vlastní zemi může být především vzkazem ČíněJe velmi pravděpodobné, že ve „velrybím sporu“ Abeho administrativa hledí mnohem dál. Zejména v kontextu územních sporů s Čínou o souostroví Senkaku a historických sporů s Jižní Koreou ohledně nucené prostituce korejských žen během druhé světové války může patrně i Japonsko chtít hledat oporu u Mezinárodního soudního tribunálu OSN. Ve výkladu historických smluv ohledně Senkaku si Japonsko v případném mezinárodním soudním sporu věří. Pokora vůči aktuálně nepříznivému verdiktu tribunálu proti vlastní zemi proto může být především vzkazem Číně: „Výroky soudního dvora je třeba respektovat. A my to činíme.“
Zrušení kontroverzního lovu velryb v oblasti Antarktidy bude pozitivně vnímáno i ve světě, kde tenhle problém zcela zbytečně ubíral Japonsku na prestiži. O podporu, zájem a sympatie světa přitom stojí každá země. Chystá-li olympiádu a má-li za humny ne zrovna přející sousedy, platí to dvojnásob. Haagský verdikt i promptní japonská reakce na něj proto ve finále nemusí být přínosné jen pro velryby. Velký užitek mohou přinést i Japonsku. I když část japonské společnosti to v tomto okamžiku nejspíš nevidí a verdikt ji nepochybně bolí.
Související články:
