Mladá Jana vystudovala jednu z tradičně nejnáročnějších IT škol v tuzemsku, pražskou Fakultu elektrotechnickou ČVUT. A rozhodně se mezi převažujícími muži neztratila – vystudovala s vyznamenáním. Žen, jež míří na kdysi „pánské“ fakulty, přibývá. „Ženy bývají často úspěšnější než studenti-muži, jsou motivovanější a vědí, co chtějí studovat. A procentuálně častěji také dostávají červené diplomy za vynikající studium,“ říká v rozhovoru Petr Páta, nový děkan FEL, kde během deseti let vzrostly počty studentek ze čtyř až na 14 procent. Doktorandek je ještě více – 15 procent.
Z miniankety LN na dalších českých vysokých školách vyplývá, že zájem žen o IT obory roste. „Dle mého názoru se zájem žen o informatiku pozvolna zvyšuje. Přispívají k tomu i propagační akce, které v této oblasti ženy podporují,“ míní Jan Kratochvíl, děkan Matematickofyzikální fakulty UK. Na pražském matfyzu studentky informatiky tvoří zhruba pětinu. „Víme, že studentky informatiky jsou velmi dobré, proto nás těší, že v podstatě stejné procento absolventek pokračuje v doktorském studiu, i když to často znamená nutnost skloubit mateřské povinnosti s náročným studiem,“ doplňuje Kratochvíl.
IT iniciativy
Mírně – po půl procentech – se zvedají počty i na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity v Brně: „Snažíme se to povzbuzovat,“ řekl děkan Jiří Zlatuška, přičemž myslel i různá sdružení žen v IT. V Česku například působí uskupení Czechitas, které inspiruje ženy k zájmu o IT technologie, nebo třeba iniciativa wITches (čaro- či „ajtýdějky“), kterou v roce 2016 založily studentky Fakulty elektrotechnické ČVUT. Daly si za cíl zdarma vzdělávat na školách děti v IT.
„Jsem hrozně proti genderovým kvótám a podobným věcem, takže jsme se snažily udělat něco, kde budeme učit všechny děti informatiku – bez ohledu na pohlaví nebo věk,“ říkala tehdy LN Jana Kolmašová, v té době ještě studentka programu elektronika. A jak to vypadá dnes? „Od roku 2016, kdy wITches vznikly, se našich workshopů zúčastnilo již 941 dětí, z toho 18 jich bylo z dětských domovů. Téměř třetina účastníků byla děvčata, což je velice pozitivní jev,“ říká Jitka Hodná k činnosti spolku.
V Česku například působí uskupení Czechitas, které inspiruje ženy k zájmu o IT technologie, nebo třeba iniciativa wITches (čaro- či „ajtýdějky“), kterou v roce 2016 založily studentky Fakulty elektrotechnické ČVUT. Daly si za cíl zdarma vzdělávat na školách děti v IT. |
Aktuální čísla z oslovených vysokých škol dokládají, že pro řadu mladých slečen už počítače, technologie či programování nepředstavují „strašidelný svět“. Čím dál více lidí žije odmalička s mobily i notebooky v souznění. „Obecně dlouhodobě sledujeme postupně vyšší zájem dívek o studium informatiky. Jedním z příkladů je obor informační systémy,“ říká Miloš Železný, proděkan Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni.
„Podíl studentek v IT rostl za dekádu z asi deseti směrem k patnácti procentům. Zaznamenáváme aktivnější přístup studentek ke studiu, zejména ve vyšších ročnících patří mezi výraznější a lepší studenty,“ dodává Železný. Mírný procentuální nárůst v bakalářských oborech mají i na Univerzitě Pardubice (na loňských devět procent). „Počet žen se v IT oborech na Fakultě elektrotechniky a informatiky Vysoké školy báňské za posledních deset let téměř zdvojnásobil,“ sdělil LN Petr Krejčí, ostravský proděkan.
A dokládá to čísly – v akademickém roce 2009/10 činil podíl studentek 4,5 procenta, kdežto v uplynulém „járu“ už 8,8 procenta... Řada škol hovoří o stabilních, neklesajících počtech. Na Univerzitě Hradec Králové poměr setrvale činí zhruba osm procent. Stagnující zájem zmínily příslušné fakulty České zemědělské univerzity, Vysokého učení technického, Univerzity Tomáše Bati či Vysoké školy ekonomické.
Už nejsme jen fakultou pro kluky„Počet studentek na Fakultě elektrotechnické ČVUT se zvýšil ze čtyř procent v roce 2005 na nynějších čtrnáct procent,“ říká Petr Páta, nový děkan veliké fakulty. LIDOVÉ NOVINY: Začíná další akademický rok. Kolik se do něj u vás, na FEL, zapojí studentek? PÁTA: Musím říci, že se nám na fakultě daří podíl žen a děvčat zvyšovat. Zatímco v roce 2005 to byla pouhá čtyři procenta, loni už to bylo čtrnáct procent. Počty se liší dle oborů, některé jsou pro dámy atraktivnější. LIDOVÉ NOVINY: Které to jsou? PÁTA: Nejvíce studentek chodí na biomedicínskou techniku a informatiku. Dále je to management, audiovizuální obory a informatika obecně. Máme též studentky, sdružené jako wITches, které zdarma učí děti ze základních škol a zvyšují zájem o elektrotechniku, počítače, IT... To jsou důležité věci; samy se daly dohromady, jsou aktivní. Obory se u nás posunuly, takže už nejsme školou „pro kluky“. LIDOVÉ NOVINY: Jak si studentky na velmi technické škole vedou? PÁTA: Bývají často úspěšnější než studenti-muži, jsou motivovanější a vědí, co chtějí studovat, vyjíždějí do zahraničí. A procentuálně častěji také dostávají „červené diplomy“ za vynikající studium. Zrovna nedávno jej získala Jana Kolmašová, jedna ze zakladatelek wITches, jež vystudovala audiovizuální techniku. Bohužel pro fakultu jde do praxe a nebude naší doktorandkou. LIDOVÉ NOVINY: Čeká vás první sezona v roli děkana. Jak se fakultě daří? PÁTA: Fakultu přebírám v dobré kondici, měli jsme dobrého děkana (Pavla Ripku – pozn. red.), takže se mi obtížně říká, co bych dělal lépe či jinak. Fakulta funguje, máme zdravé financování, nové studijní programy, příznivý průměr počtu pedagogů na studenta či nízký věkový průměr pedagogů – u docentů činí kolem 45 let, máme i mladé profesory. LIDOVÉ NOVINY: Co plánujete udělat? PÁTA: Chci stavět na třech základních pilířích: na špičkové vědě, protože jsme výzkumná fakulta, na hodnotné spolupráci s průmyslem a především na kvalitní výuce. Tyto základní stavební kameny musejí být rovnocenné. LIDOVÉ NOVINY: Mají mladí lidé o takto těžkou fakultu ještě zájem? PÁTA: Ano, zájem o FEL je pořád velký, stále si vybíráme, ale musím přiznat, že zájem není na všech oborech stejný. Maturanty teď nejvíce láká informatika, robotika... To platí obecně všude, ale takové obory jako elektrotechnika jsou v Česku i celé Evropě trochu mimo hlavní proud. Mám tedy vizi vysvětlit studentům i jejich rodičům, babičkám, že má smysl studovat také jiné obory, neboť jejich absolventi získají ve firmách místa s perspektivou. LIDOVÉ NOVINY: Před deseti lety vznikla i sesterská Fakulta informatiky ČVUT? Je pro vás konkurencí? PÁTA: Kolegy nevnímáme jako konkurenci; obě fakulty si našly zájemce, přičemž k nám jdou studenti, kteří se chtějí v informatice orientovat na náročnější programy, částečně na vědu. Na Fakultě informatiky se orientují na trochu jiné uchazeče a je to dobře. Umíme vedle sebe žít. Zajímavé je, že uchazeči si ne vždy uvědomují, že informatika se u nás prolíná všemi technickými obory, takže během studia se s touto tematikou setká v podstatě každý, nehledě na to, zda studuje silnoproud, či přímo IT obory. LIDOVÉ NOVINY: Hovořil jste o nových oborech. Co nabízíte – kromě klasického IT či „elektra“? PÁTA: Budoucnost určitě má „silnoproudá elektrotechnika“ čili obor spojený s výkonovou elektronikou, energetikou a managementem. Energie bude třeba pořád; studenti se dozvědí, jak se pracuje s energetickou politikou státu, elektromobilitou či využitím obnovitelných zdrojů. Tam je zaměstnanost zaručena. Dalším takovým je program elektronika a komunikace, kde studenti – a studentky – v bakaláři získají fundamentální znalosti, načež se mohou specializovat na komunikační technologie, ICT, internet věcí, rádiové systémy, sítě… LIDOVÉ NOVINY: Vy se věnujete fotonice, tedy i přenosu informací světlem. PÁTA: Ano, máme silnou skupinu zabývající se fotonikou a komunikací pomocí světla, což je i moje srdeční záležitost. Mohu jmenovat audiovizuální techniku: naši absolventi chodí pracovat do televize, rozhlasu. Připravujeme též experty pro vývoj v letectví a kosmické technice. A nově – od minulého roku – nabízíme třeba obor biomedicínské technologie, které se věnují analýze hlasových signálů pro predikci Parkinsonovy nemoci, zpracování medicínských dat, vyvíjejí chytré glukometry a podobně. Je toho hodně. Nový děkan „elektra“ a expert na fotoniku Petr Páta (46)
|
