Ceska Pozice

Zájem o biometan jako alternativní palivo je zatím mizivý

Ministerstvo průmyslu a obchodu nabízí do konce září dotaci až sto milionů korun na výrobu biometanu pro pohon automobilů. V první výzvě byly podány dva projekty v celkové výši dotace 32 milionů korun. Schválen byl pouze jeden z nich, ale dosud nebyl proplacen. Na druhou výzvu se prozatím žádný zájemce o výrobu biometanu nepřihlásil.

Miroslav Petr 30.7.2019
Bioplynová stanice na výrobu elektřiny v Meclově na Domažlicku, kterou 21. června 2013 otevřela společnost Meclovská zemědělská. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Bioplynová stanice na výrobu elektřiny v Meclově na Domažlicku, kterou 21. června 2013 otevřela společnost Meclovská zemědělská. | foto: © ČTKČeská pozice
Bioplynová stanice na výrobu elektřiny v Meclově na Domažlicku, kterou 21. června 2013 otevřela společnost Meclovská zemědělská.

Evropská unie se v rámci své zelené politiky usilovně snaží nahradit co největší díl fosilních paliv vhodnými alternativami. K již známému přimíchávání lihu či rostlinných olejů k benzinu a naftě a podpoře aut na zemní plyn, vodík nebo elektřinu by nyní v Česku mohl přibýt takzvaný biometan. Jde o plyn vyráběný z organických zbytků, tedy například ze siláže, kejdy, některých zemědělských plodin a postupně i třeba z odpadu ze zahrad či z domácností. Ministerstvo průmyslu a obchodu nabízí do konce září dotaci až sto milionů korun na jeho výrobu.

Resort přitom uvažuje ještě o další dotaci, vše bude prý záviset na dosavadním zájmu. Jenže ten, jak se ukazuje, zůstává chabý. „V programu Nízkouhlíkové technologie byly vyhlášeny dvě pilotní výzvy na aktivitu úprava bioplynu na biometan. V první výzvě byly podány dva projekty v celkové výši dotace 32 milionů korun,“ uvedla pro LN mluvčí ministerstva Štěpánka Filipová. Dodala však, že schválen byl pouze jeden z nich, ve výši sedmi milionů, ale dosud nebyl proplacen. Na druhou výzvu se zatím žádný případný zájemce o výrobu biometanu nepřihlásil.

Směrnice Evropské unie

Je to už druhý pokus o zvýhodnění výrobců bioplynu v Česku. Před osmi lety se vláda pokusila jeho výkupní ceny podpořit zeleným bonusem, čtyřikrát vyšším než tehdejší cena zemního plynu. Riziko nekontrolovaného boomu, podle některých odborníků ne nepodobného solárním spekulacím se státní podporou fotovoltaiky, tehdy zabrzdil Senát. Prosadil výrazné snížení bonusu, a tak dnes u nás na biometan žádné auto nejezdí. Biometan má stejné vlastnosti jako už deset let dotacemi podporovaný stlačený zemní plyn CNG.

Česko je vázáno směrnicí EU, aby v roce 2030 pocházelo u nás z obnovitelných zdrojů 14 procent z celkové energie všech pohonů v dopravě. V současnosti jsme zhruba na polovině. Jan Matějka z České bioplynové asociace připomíná, že biometan patří k palivům, která mohou ke splnění závazku EU přispět.

Mohou jej tedy používat všechny CNG vozy, kterých navzdory tomu jezdí po Česku jen asi 23 tisíc a mají k dispozici na 190 veřejných plnicích stanic. Pro srovnání – benzinových a dieselových aut jezdí po republice zhruba 5,7 milionu a tankují u zhruba čtyř tisíc veřejných pump. Jenže zemní plyn je fosilní palivo, a proto Česko zkusí po vzoru některých evropských zemí „protlačit“ na trh i biometan coby stejně šetrný (má nízké emise CO2), ale navíc i obnovitelný zdroj. Biometan nemá snadnou startovací pozici.

Jeho výroba, zjednodušeně řečeno čištění bioplynu z tlejících zemědělských plodin, trávy nebo organického odpadu, je zhruba třikrát dražší než CNG, tedy zemního plynu. Bioplynovým stanicím u nás se proto místo produkce biometanu vyplácí výroba státem dotované elektřiny. Česko je však vázáno směrnicí EU, aby v roce 2030 pocházelo u nás z obnovitelných zdrojů 14 procent z celkové energie všech pohonů v dopravě. V současnosti jsme zhruba na polovině. Jan Matějka z České bioplynové asociace připomíná, že biometan patří k palivům, která mohou ke splnění závazku EU přispět.

„V evropských zemích je nejdál Švédsko, kde na biometan jezdí řada osobních aut i autobusů. U nás je otázka, zda podpora ze strany ministerstva průmyslu bude pro zájemce dostatečně motivační,“ říká Matějka. Komplikací kromě drahé výroby podle něho například je, že ministerstvo životního prostředí odložilo z roku 2024 až na rok 2030 zákaz skládkování, takže odpadovým firmám se o to déle vyplatí vozit bioodpad na skládky místo do bioplynových stanic. V Česku jich tak zatím odpad zpracovává jen deset, zatímco dalších 380 bioplynových stanic zpracovává zemědělské plodiny.

Tlak na automobilky

Další kapitolou je daň. Od té je dosud bioplyn osvobozen. Ministerstvo financí ale připouští, že pokud EU do ledna 2021 neschválí jeho další osvobození od daně, byla by tato daňová výhoda zrušena. Zrušena může být i výhoda v platbě za jízdu po dálnici. Ministerstvo dopravy navrhlo, aby stát v rámci chystaného přechodu na elektronickou úhradu a videokontrolu dálničních poplatků zvýhodnil vozy na CNG a bioplyn. Někteří poslanci ale navrhli, aby se stejná sleva týkala i podobně ekologického propan-butanu LPG, na který jezdí u nás 170 tisíc aut.

Brusel tlačí automobilky do výroby ekologických, tedy dražších, zejména elektrických a plynových vozů, které ale vzhledem k vysoké ceně těžko najdou větší uplatnění. Jenže nikdo stále neřekl, které palivo ze všech těch alternativních má budoucnost a smysl. Případně šanci jednou plně nahradit benzin a naftu.

V nedávném hlasování členů poslaneckého hospodářského výboru, které je jakýmsi doporučením pro finální hlasování celé Poslanecké sněmovny, však nakonec prošla varianta, která doporučuje nezvýhodňovat pro jízdu po dálnici vůbec žádný plyn. Ani LPG, ani CNG, ani biometan. Česko se už pustilo na základě ekologických požadavků EU do podpory náhražek benzinu a nafty. Stát tak vynakládá stamiliony, aby se „zelená“ paliva pokud možno co nejvíc rozšířila a byla cenově dostupná.

Brusel zároveň tlačí automobilky do výroby ekologických, tedy dražších, zejména elektrických a plynových vozů, které ale vzhledem k vysoké ceně těžko najdou větší uplatnění. Jenže nikdo stále neřekl, které palivo ze všech těch alternativních má budoucnost a smysl. Případně šanci jednou plně nahradit benzin a naftu.

„To neví nikdo. Předpokládám, že zhruba do roku 2050 tu stále bude taková symbióza fosilních paliv s několika alternativními,“ soudí Václav Loula z České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu. „Tipuji v poměru 60 : 40. Ale zda převládne plyn, elektřina, biometan, nebo nyní drahý a málo dostupný vodík, je otázka,“ uzavírá Loula.

Alternativní palivo z odpadu

  • Ministerstvo dopravy nabízí do konce září dotaci 100 milionů korun projektům na využití biometanu k pohonu automobilů.
  • Vzniká mikrobiotickým rozkladem organických látek bez přístupu vzduchu, využívají se zejména zbytky z rostlinné a živočišné výroby, organický odpad domácností i vyhnívací nádrže čistíren odpadních vod apod.
  • Jde o směs hlavně metanu, oxidu uhličitého a vodních par – po vyčištění se označuje jako biometan, má stejné složení jako zemní plyn.
  • Při spalování metanu vzniká méně CO2 než při spalování nafty či benzinu.
  • K nevýhodám v místě bioplynové stanice patří silnější provoz související s dopravou biomasy a zápach v okolí.
  • V Česku funguje téměř 600 bioplynových stanic, z nich 380 zpracovává zemědělské produkty a zbytky.

Miroslav Petr
zpět na článek


© 2019 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.