Diskuze
Zájem o biometan jako alternativní palivo je zatím mizivý
Děkujeme za pochopení.
Karelkarel
Opět cesta nikam - pokračování
Dalším problémem je pak
vůbec smysl takové výroby, do které jen produkce vstupní suroviny - tedy vypěstování
kukuřice - se spotřebuje v průměru okolo 160 l/ha, navíc se kukuřice musí
nejdříve silážovat. Zbytkem po výrobě biometanu je tzv. digestát, to je odpad z
výrobního procesu, který by se teoreticky mohl uplatnit jako tekuté hnojivo, má
to ale háček. Digestát obsahuje kromě popelovin okolo 7 procent dusíku, dále
fosfor a draslík, ale také těžké kovy (např. molybden a olovo), takže by se
musel složitě čistit. Spíš by však byl vyvezen na pole, kde by ke kvalitě půdy „přispěl“
úplně stejně, jako chemická hnojiva.
Karelkarel
Re: Opět cesta nikam - pokračování
To podstatné ovšem je, že výroba je
neproduktivní, ztrátová a bez dotací se neobejde. Prostě další nesmyslná cesta
nikam! Všechny prostředky vynaložené na bionáhrady klasických paliv by se měly
vložit do výzkumu využití vodíku!
Karelkarel
Opět cesta nikam
Výroba biometanu má
několik podstatných nevýhod, jednak nestačí shromažďovat jen tak nějaký
biologický odpad, protože jednotka musí jet a produkovat plyn nepřetržitě. Z toho
důvodu je potřeba mít dostatek vstupní suroviny, nejčastěji kukuřice, která se
jeví jako nejvhodnější a nejproduktivnější. Jaký neblahý a devastující vliv na
kvalitu půdy má velkopěstování řepky a kukuřice víme, půda se pak musí
saturovat chemickými hnojivy a hubí se půdní organismy, které mají na kvalitu
půdy nezastupitelný vliv.