Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Zahoří studentské vzpoury?

  21:31

Rektor Univerzity Karlovy svolává shromáždění, které má určit, jakým způsobem protestovat proti reformám. Studenti přidali pochod.

V žebříčku nejkvalitnějších filmových škol světa, který pravidelně sestavuje americký odborný časopis The Hollywood Reporter, skončila pražská FAMU na čtvrtém místě foto: © ČESKÁ POZICE, Martin RychlíkČeská pozice

Vysoké školy chystají vzpouru. Tak zní titulek dnešních Lidových novin, které přinášejí rozhovor s Václavem Hamplem, rektorem Univerzity Karlovy (UK) a předsedou České konference rektorů, jenž kritizuje spuštění školného. „Školné v této podobě pomáhá jen bankám, a to na úkor vysokých škol a za finanční pomoci studentů. Vláda udělá nejlépe, pokud zákon neschválí,“ řekl LN Hampl a na čtvrtek svolává akademické shromáždění, kam zve studenty Univerzity Karlovy. Koná se v 15:30 hodin na Právnické fakultě UK.

Na doprovodných akcích, k nimž se již přihlásilo například uskupení Za svobodné vysoké školy, se mohou teoreticky objevit tisíce studentů. O zmatcích, jež provázejí vznik zákona o finanční pomoci studentům, jsme několikrát informovali. UK má dle Hampla přijmout rezoluci, jak bude univerzita protestovat proti změnám, což má být odpovědí na údajně přezíravé chování ministra školství Josefa Dobeše.

Deník hovoří o široké podpoře univerzit (zvláště v české metropoli), nicméně ze sondy ČESKÉ POZICE mezi několika rektory vyznělo, že takto vyhrocenou výzvu k revoltě nepovažují za vhodné řešení.

O schizofrenním náměstku Wilhelmovi

„Je to ze strany UK vyložené politikum v součinnosti se Studentskou komorou Rady vysokých škol,“ říká jeden z nich a kritizuje také Dobešova náměstka Ivana Wilhelma, emeritního rektora Univerzity Karlovy, kterému prý o reformu škol ve skutečnosti nejde a vlastně reformní kroky zdržuje. „Ministrova taktika v podobě zaštítění se akademickou celebritou typu profesora Wilhelma evidentně nevychází; komunikace je vyloženě špatná a jeho vystupování až schizofrenní. Někdy vystupuje jako zástupce MŠMT, jindy hovoří jakoby za Úkáčko,“ říká jiný z rektorů, který nechtěl být jmenován.

Dobešova taktika zaštítit se akademickou celebritou typu emeritního rektora Ivana Wilhelma nevychází...Co se týče protestů univerzitních senátů, je ovšem možné, že časem opravdu přibudou a další školy se přidají. „Nemohu to potvrdit, ale ani vyloučit,“ řekl ČESKÉ POZICI například Václav Havlíček, rektor ČVUT v Praze. Na facebookovské stránce se ke čtvrteční protestní akci, která se má konat od 18:30 u Právnické fakulty UK, přihlásilo zatím jen pár desítek potenciálně příchozích.

Česká konference rektorů i Rada vysokých škol hodily reformní zákony Dobešovi na hlavu, když v prosinci nedoporučily k přijetí ani věcný záměr zákona o vysokých školách, ani věcný zákon o finanční pomoci studentům. Akademický senát UK v téže době označil první zákon za „nepřijatelný a pro vysoké školství nebezpečný“. Vysokým školám vadí prý nedostatečná diskuze a také pozdní informování o řešení problematiky školného; resort školství oponuje, že některým požadavkům vyhověl, ale všem zkrátka nemůže.

K Hamplovu vystoupení přidaly Lidovky vcelku trefný komentář. „Stálo by za to Hamplovi opáčit: Drahý pane, vy univerzitu nevlastníte ani neplatíte. Škola vám nepatří o nic víc než Pepovi Líznovi ze Stříbrné Lhoty. Představa, že učitelé řídí reformu školství, pochází ze stejného myšlenkového kvasu jako teze půda patří těm, kdo na ní pracují,“ píše Petr Kamberský. A ptá se: Opravdu chystá vláda pitomosti, nebo se jen snaží zatřást se zatuchlými pořádky? „Platí, bohužel, obojí,“ dodává komentátor.

Když ve Francii hořela auta...

A to je pravda. Reforma terciárního vzdělávání je nezbytná a potřebná. České vysoké školy potřebují nový impuls, vyvětrání těch, kteří se neproduktivně opájejí akademickou pohodou a schovávají se za vědeckými tahouny. Ale polovičatost, nekoncepčnost a chaos Dobešova úřadu plodí atmosféru zmaru, zahozených příležitostí a velkých frustrací. Školy děsí nedodržování dohod a nejasnosti nejen ve financování vysokého školství.

Pozoruhodnými slovy se k možným protestům dříve vyjářil profesor Jiří Zlatuška, místopředseda Rady vysokých škol v časopise Týden. „Já bych nicméně v dané fázi nepovažoval žádnou formu protestů za zbytečně silnou, protože škody, které špatně přijaté zákony v oblasti vzdělávání mohou napáchat, budou mít do budoucna větší dopad než nějaký projev nesouhlasu,“ odpovídal Zlatuška, někdejší rektor Masarykovy univerzity.

A dodal: „Onehdy mi někdo říkal, jen aby to nedopadlo jako ve Francii, kde hořela auta. Tak jsem říkal, že i kdyby tady shořelo pár aut, což tedy neříkám, že se mají podpalovat, byla by cena za to pořád menší než cena špatně udělaného zákona, který se týká vzdělávání.“ Nespokojenost s provedením reforem dýmá. Zahoří skutečná vzpoura?