Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Zahájíme celkem 140 kilometrů dálnic

  9:44
„Buď si musíme říct, že budeme podporovat mlčící většinu, která dálnice chce a podporuje, nebo budeme bránit hlasitou menšinu, jež stavbám brání, a říká, seďte doma, to je nejekologičtější,“ říká v rozhovoru ministr dopravy Dan Ťok.

Ministr dopravy Dan Ťok u rozestavěné dálnice D8. foto: Iveta Lhotská, MAFRA

Ministr dopravy Dan Ťok v rozhovoru mimo jiné říká: „Zavádíme systematický přístup k opravám. Pokud nechcete, aby silniční síť degradovala, musíte jí každý rok opravit pět procent. Za uplynulých deset let to bylo méně než procento. Takže teď se opravovalo dvanáct procent. Extenzivní opravování už ale bude jen rok a pak opět budeme na těch pět procentech. Prostě napravujeme věci, které se v minulosti hodně zanedbaly.“

LIDOVÉ NOVINY: Jak se vám jezdilo v létě po Česku?

ŤOK: Dobře. Zcela vážně. Jezdil jsem hodně, a ne že bych nestál v koloně vůbec, ale stál jsem velmi málo. Maximálně jsem se zpozdil o 20 minut. Ale musím přiznat, že jsem si předem zjišťoval dopravní situaci, koukal na weby, a když jsem viděl, že je někde kolona, objel jsem ji.

LIDOVÉ NOVINY: Jel jste třeba do Brna? Jeden profesor mi říkal, že absolvoval cestu z Brna do Prahy, která trvala šest hodin.

Když se podíváte na příčiny kolon, příčina není v tom, že se opravuje. Za sebe bych tipoval, že 60, 70, možná i 80 procent je dáno tím, že lidé neumí jezdit. Způsobují nehody.

ŤOK: Byly okamžiky, kdy řidiči dojeli do kolony a už neměli jinou šanci a skutečně mohli jet tu trasu takhle dlouho. Ale když se podíváte na příčiny kolon – a my si k nim dnes děláme studii –, příčina není v tom, že se opravuje. Za sebe bych tipoval, že 60, 70, možná i 80 procent je dáno tím, že lidé neumí jezdit. Způsobují nehody.

Nejenom v kolonách, ale i na normálních úsecích vidíte, že se kamion obrátí, ucpe všechny tři pruhy a nejezdí se. Nerozumím tomu, proč někteří hazardéři v zúžení do dvou pruhů na dálnici D1 jezdí levým pruhem 120, 130, možná i 140.

LIDOVÉ NOVINY: Nepomohlo by třeba víc proměnlivých dopravních značek, které by reagovaly, kdy se na uzavírce pracuje a kdy ne? Leckdy se totiž zdá, že 80kilometrové omezení nedává až takový smysl.

ŤOK: Smysl to dává všude. Řidiči, který jede 130, se může zdát, že když najednou zpomalí na 80, má na všechno dost času. Je třeba se na to podívat z pohledu člověka, který tam pracuje. Dělali jsme na proměnlivé značky analýzy a za prvé by se na krátké časy nevyplatily, za druhé z hlediska bezpečnosti je vysoké riziko je přehazovat za provozu. Je lepší, když tam zůstanou dva pruhy a budu tlačit na všechny firmy, aby pracovaly ve dvou směnách a mnohem intenzivněji. Zatím se mi to nedaří, protože stavební firmy nemají dost lidí.

LIDOVÉ NOVINY: Několikrát už jste říkal, že chcete, aby se v Česku pracovalo 24 hodin sedm dní v týdnu. Proč se to neděje?

Dělali jsme na proměnlivé značky analýzy a za prvé by se na krátké časy nevyplatily, za druhé z hlediska bezpečnosti je vysoké riziko je přehazovat za provozu

ŤOK: Už jsem z tohoto požadavku musel mírně ustoupit. Vedle každé silnice a každé dálnice je nějaké město nebo vesnice, které jsou účastníky stavebního řízení. A místní lidé pochopitelně nechtějí, aby je někdo rušil v noci stavebními pracemi. Nedovolí nám, abychom mohli dělat 24 hodin. Ale práce ve dvou směnách by mohla pomoci.

Zvykem stavebních firem je, že přijde jedna směna, která pracuje 12 hodin, a výkon není takový, jaký by měl být. Navíc by se měl dodržovat zákoník práce a neměly by nutit svoje zaměstnance, aby dělali přesčasy. Zejména v těch nejdelších dnech by bylo dobré, kdyby tam dvě směny fungovaly. Práce by se udělalo dvakrát tolik.

LIDOVÉ NOVINY: Ne každý úsek dálnice je tak blízko města nebo vesnice, aby hluk vadil, nebo ano?

ŤOK: To byste se divila. Neexistuje žádný úsek, kde bychom nemuseli debatovat s dotčenou veřejností. Může to být schované za lesíkem, za kopcem, ale nese se to a lidé si na to stěžují.Dělali jsme několik prací v noci, bourali jsme beton a lidé si stěžovali. Sice se to povedlo, ale rozhodli jsme se, že nebudeme lidem dělat zle.

LIDOVÉ NOVINY: Na začátku roku jste říkal, že chcete uzavírky koordinovat s kraji. Povedlo se?

Neexistuje žádný úsek, kde bychom nemuseli debatovat s dotčenou veřejností. Může to být schované za lesíkem, za kopcem, ale nese se to a lidé si na to stěžují.

ŤOK: Přestože jsem dostal pár poznámek, kde by to mohlo být lepší, myslím, že to bylo koordinováno dobře a vždy bylo kudy ten úsek objet. Když vyměňujete asfaltový povrch, a na mnoha silnicích první třídy to bylo nutné, a svádíte dopravu ze dvou pruhů na jeden, bez toho, že je tam semafor, se neobejdete. Chtěl bych se samozřejmě řidičům omluvit a poděkovat za trpělivost, myslím, že teď si všichni opravených silnic užijí.

LIDOVÉ NOVINY: Takže v koordinaci není co zlepšovat? Na některých místech bylo až osm zavřených úseků, což se zdá opravdu hodně.

ŤOK: Samozřejmě že je co zlepšovat. Osm uzavírek na jednom úseku je i z toho důvodu, že je to výhodné z hlediska nasazení techniky. Na silnici z Jihlavy do Znojma bylo čtyři až pět uzavírek, několikrát jsem tam jel. Samozřejmě někdy to bylo hrozné, ale znovu jsem tam jel nedávno a většina úseků už je opravená a je vidět, že se to vyplatilo. Ta silnice má mnohem větší úroveň, je kvalitnější a jezdí se tam bezpečněji.

LIDOVÉ NOVINY: Nejsou rezervy v rozložení prací do celé sezony?

Občas mi píší občané, že opravujeme silnici první třídy, když hned vedle je silnice druhé třídy, která to potřebuje mnohem víc. Jenže ji neopravujeme proto, že není naše, je kraje.

ŤOK: První věc, kterou jsem udělal, když jsem přišel, bylo, že jsem peníze na opravy uvolnil hned. Dřív se uvolňovaly později a s opravami se začínalo na konci stavební sezony. Kumulace o prázdninách je ale pochopitelná, dny jsou nejdelší a počasí nejstabilnější. Všude se opravuje nejvíc o prázdninách.

Zavádíme systematický přístup k opravám. Pokud nechcete, aby silniční síť degradovala, musíte jí každý rok opravit pět procent. Za uplynulých deset let to bylo méně než procento. Takže teď se opravovalo dvanáct procent. Extenzivní opravování už ale bude jen rok a pak opět budeme na těch pěti procentech. Prostě napravujeme věci, které se v minulosti hodně zanedbaly. Občas mi píší občané, že opravujeme silnici první třídy, když hned vedle je silnice druhé třídy, která to potřebuje mnohem víc. Jenže ji neopravujeme proto, že není naše, je kraje.

LIDOVÉ NOVINY: Proč je volební heslo hnutí ANO do krajských voleb Dálnice, dálnice, dálnice?

ŤOK: Nejsem volební manažer hnutí ANO, dokonce ani člen. Ale podle mě to ukazuje, že dálnici je třeba dostavět.

LIDOVÉ NOVINY: To určitě, ale je to v kompetenci krajů a má to být téma krajských voleb?

Když chci opravit sto let starou silnici, kolem níž jsou domy, opravím ji tak, že je lepší a jezdí se na ní méně hlučně. Najednou pro ni ale platí přísnější hlukové limity, takže všem okolo se musí vyměnit okna nebo postavit protihlukové stěny.

ŤOK: Je to téma, které každého zajímá, a téma, že se dopravní infrastruktura v minulých letech opravdu podceňovala. Český národ je trochu schizofrenní. Věhlasní novináři v komentářích píší, jak jsou politici a zejména ministr dopravy neschopní dokončit dálniční síť. Na druhé straně si čtete hluboké lidské příběhy, jak se to hrozné ministerstvo chová k občanům, když dálnici vede za jejich dvorem, jak chce vyvlastňovat, jak držíme palce zeleným, kteří brání, abychom stavěli. Jenže nemůžete být jedním zadkem na dvou židlích.

Buď si musíme říct, že budeme podporovat mlčící většinu, která dálnice chce a podporuje, nebo budeme bránit hlasitou menšinu, jež stavbám brání, má z toho dobrý byznys a říká, nejezděte auty, seďte doma, to je nejekologičtější. V LN jsem si přečetl, jak jste adorovali největšího škůdce pana Firbase, který říká, že hluk je strašný. Přece to, že se někde nebude permanentně měřit hluk, neznamená, že budeme mít jednodušší situaci. Kdokoli si bude myslet, že pociťuje vyšší hluk, zavolá na hygienickou stanici a my s tím budeme muset něco udělat.

Když chci opravit sto let starou silnici, kolem níž jsou domy, opravím ji tak, že je lepší a jezdí se na ní méně hlučně. Najednou pro ni ale platí přísnější hlukové limity, takže všem okolo se musí vyměnit okna nebo postavit protihlukové stěny. Developer postaví dům u silnice, prodá ho a pak začne říkat, že tam je hrozný hluk. A tlačí na stát, aby postavil protihlukový val, doplatil okna. Tohle si do těch zákonů nasázíme a pak říkáme, že nechceme stavět.

LIDOVÉ NOVINY: Bude úsek dálnice D8 mezi Lovosicemi a Řehlovicemi jediný, který se letos otevře?

Můžeme zprovoznit jen ty úseky, se kterými se začalo před třemi až čtyřmi lety v minulém volebním období. Co se tehdy nezačalo, my neotevřeme. Zázračnou hůlku nemáme.

ŤOK: Ne. Bude jich víc. Zrovna se otevírá jeden úsek, ne dálnice, ale silnice 1. třídy. Můžeme zprovoznit jen ty úseky, se kterými se začalo před třemi až čtyřmi lety v minulém volebním období. Co se tehdy nezačalo, my neotevřeme. Zázračnou hůlku nemáme.

LIDOVÉ NOVINY: Vyhádali jste si od ministra financí dvě miliardy navíc. K čemu vám budou?

ŤOK: Nevyhádali, uplatnili jsme nároky, abychom měli na všechny akce, které chceme v příštím roce stavět. Zejména ty, které dostaly z Evropské komise výjimku a u nichž se nemusí opakovat EIA (posuzování vlivu na životní prostředí).

LIDOVÉ NOVINY: Začne se se všemi těmito projekty příští rok?

ŤOK: Mám tu ambici, i když všichni mi říkají, že to bude složité, že se nám někdo odvolá, aby se D49 začala stavět ještě letos na podzim.

LIDOVÉ NOVINY: A ty ostatní? Začne se se všemi příští rok?

ŤOK: Ano. Samozřejmě pokud se najde kverulant, který nám do toho systematicky bude házet vidle, nemůžete z toho přece vinit ministra dopravy. Pan Firbas, o kterém už jsem mluvil, dosáhne při každé žalobě předběžného opatření a my stavět prostě nemůžeme. Ale počítáme i s lhůtami na odvolání, takže bychom měli začít, i když to někdo napadne.

LIDOVÉ NOVINY: Kolik bude během příštího roku dokončeno projektů tak, aby se mohly začít stavět?

Uplatnili jsme nároky, abychom měli na všechny akce, které chceme v příštím roce stavět. Zejména ty, které dostaly z Evropské komise výjimku a u nichž se nemusí opakovat EIA .

ŤOK: Projektů je nachystáno poměrně hodně, celkem zahájíme 140 kilometrů dálnic. Některé brzdí EIA. Třeba velký městský okruh v Brně je krůček před tím, aby se vydalo stavební povolení, ale nemá závazné stanovisko. Kdybychom našli hrdinného úředníka, který to potvrdí, už můžeme stavět.

LIDOVÉ NOVINY: Takže je jich dost?

ŤOK: Otázka je, co je dost. Dost jich je, bohužel někdy to nejsou ty, které jsou nejvíc třeba. Na druhou stranu bych chtěl říct, že to není tak, jak tvrdí někteří opoziční poslanci, že nemáme připravené nové investiční projekty, a proto investujeme ve velkém do oprav. Nebo tak, že ministerstvo dopravy neví, jak peníze utratit, a proto opravuje.

LIDOVÉ NOVINY: Nedostaly ale kraje v minulých dvou letech mimořádně velký obnos ze státního rozpočtu na druhé a třetí třídy právě proto, že se nezačalo s novými projekty? Je ta kritika opravdu tak neoprávněná?

ŤOK: Končil operační program Doprava 1, takže se dodělávaly projekty z evropských peněz. Ano, výpadek v kontinuální přípravě dalších projektů je, to je pravda. To, co bylo zastaveno v roce 2010 Bártou a nezahájeno ostatními, se na tom samozřejmě odráží.

Kraje už na silnice nedostanou ani korunu

Hejtmani zuří. Příští rok jim ministerstvo dopravy nedá příspěvek na opravy silnic druhých a třetích tříd. „V roce 2017 na to krajům půjde nula,“ řekl v rozhovoru pro LN ministr dopravy Dan Ťok (za ANO). Regiony dostaly v uplynulých dvou letech na tyto účely mimořádný příspěvek 7,7 miliardy korun. Státu zbyly peníze i proto, že nejsou hotové projekty dálnic a silnic prvních tříd, a neměl tak co financovat.

Kraje léta usilují o každoroční příspěvek; tvrdí, že samy opravy neutáhnou. „Stát se musí k situaci na dvojkách a trojkách postavit čelem. Pokud financování nebude řešeno, beru to jako osobní selhání pana Ťoka,“ říká hejtman Pardubického kraje Martin Netolický z ČSSD.

Malá válka

Mezi ministerstvem dopravy a hejtmany se spustila malá válka. Podle Ťoka jsou požadavky hejtmanů nefér, protože vláda jim v uplynulých dvou letech ukázala, že je ochotná jim nadstandardně pomoct, a kraje z toho podle něho dělají standardní záležitost. „My tu nejsme od toho, abychom krajům dávali další dotace na dvojky a trojky. Mají jiný způsob financování. Byla to mimořádná dotace a nebyla, ani neměla být nároková,“ míní ministr.

Šéf Asociace krajů České republiky a hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek (ČSSD) ale žádá, aby kraje dostávaly například část z daně z pohonných hmot. Podle něho by mělo na silnice druhých a třetích tříd od Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) přijít pravidelně aspoň pět miliard korun. „O rozpočtu SFDI rozhoduje vláda jako celek, nikoliv jenom Dan Ťok či Andrej Babiš. Oni dva jasně vzkazují lidem v krajích, že je reálný problém, kterým je stav silnic, nezajímá. Problém je, že koblihami díry v krajských silnicích nespravíme,“ napsal LN Hašek.

Stěžují si ale nejenom sociálně demokratičtí hejtmani. Všichni vyčíslují, že objem peněz, který by si dvojky a trojky vyžádaly, je vysoko nad jejich možnostmi. V Libereckém kraji, kde je hejtmanem Martin Půta (STAN), spočítala Krajská správa silnic, že vnitřní zadlužení silnic včetně mostů je odhadem pět miliard korun. Když si kraj vytyčí jako prioritu opravy, bude i s pomocí evropských peněz schopný investovat 500 milionů ročně. Dluh by se tedy podařilo dorovnat zhruba za deset let, během kterých by si začaly žádat opravy i další silnice.

Chybějí peníze

„Občanům republiky je vcelku jedno, komu ta silnice patří, očekávají od státu a od veřejné správy obecně, že se po těch silnicích bude dát jezdit. Když dnes vidím, jak stát zoufale utrácí peníze například za výměnu středových pásů na dálnicích i v případech, kdy to ještě dávno není potřeba, místo toho, aby se ty peníze využily na dvojky – na důležité regionální tahy, je mi z toho trochu smutno,“ říká Půta.

Dostatečné množství peněz na opravy chybí i Středočechům. Ti mají plány na opravy silnic za dvě miliardy korun. Rozpočet Správy a údržby silnic je 1,3 miliardy, ze kterých se platí i zimní a letní údržba. „V příštím roce bychom byli schopní proinvestovat okolo 800 milionů korun. Bez příspěvku od státu ale budeme mít zhruba na třetinu,“ říká hejtman Miloš Petera (ČSSD). Letos kraj dával do oprav 300 milionů, půl miliardy pak přišlo ze SFDI. Na Liberecký kraj připadl příspěvek od státu na 127 milionů.

A ještě jeden příklad, tentokrát z Pardubického kraje: tam by na „rozumné“ opravy potřebovali kolem miliardy ročně. Ani tady jim ale finance nevycházejí.

Nesystémové řešení

„Pokud stát jednou převedl silnice druhých a třetích tříd na kraje, dobře, ale musí také říct, jak to bude financovat. Pokud to neřekne, pak se musí jednat se státem ne o financování, ale třeba i o vlastnictví. Můžeme se bavit o tom, že by se silnice převedly zpátky na stát,“ jde ještě dál hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD). „Není dobré se tvářit, že to, co je kraje, se netýká státu, protože je to součást celé silniční sítě. A ta má 60 tisíc kilometrů, stát z toho vlastní pouze okolo 10 tisíc,“ dodává.

Podle Půty mu finanční pomoc na krajské silnice pro příští rok před dvěma dny slíbil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Otázka je, jak se k tomu postaví ministr financí Andrej Babiš (ANO). Jeho ministr dopravy má ve věci poměrně jasno.

„Když kraje dostaly silnice, počítalo se s tím, že budou peníze získávat přes rozpočtové určení daní. Po 15 letech si vzpomněly, že je potřeba dávat další miliardy navíc. To není systémové. Zvlášť když navrhují, že peníze vezmou z podílu na spotřební dani z paliv. Je potřeba s těmi penězi správně hospodařit. Celkový podíl daní, který dostávají, je vyšší než v minulosti a nerozumím tomu, proč by nad to měli dostávat něco navíc ještě na silnice,“ sdělil Ťok.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!