Žádná domnělá velká důchodová reforma není třeba

Ekonomický expert ČSSD Michal Pícl v rozhovoru mimo jiné říká: „Máme seznam asi deseti kroků, jak zvýšit mzdy. Jedním z nich je zvyšování minimální mzdy, která tlačí na zaručené mzdy. Chceme snížit daně, a to firmám i lidem. Chceme vznik české investiční banky, která by podporovala firmy úvěry. Pak máme ještě několik dalších opatření.“

LIDOVÉ NOVINY: Máte pocit, že mzdy v Česku rostou příliš pomalu?

PÍCL: Určitě. Nějakou dobu tu byla hospodářská krize, která růst brzdila. Až této vládě se podařilo navyšovat platy a minimální mzdu a růst se začíná rozjíždět. Myslíme si, že by mohl být rychlejší. Proto přicházíme s bojem proti nízkým mzdám a levné práci.

LIDOVÉ NOVINY: Podle nejnovějších údajů ČSÚ rostly mzdy meziročně o 5,3 procenta. To je pomalu?

PÍCL: Ve svých nejnovějších návrzích reagujeme na toky kapitálu, kdy do zahraničí jde ročně 300 miliard. Prostor tu podle nás pro zvyšování mezd je. Když se podíváte na produktivitu práce, je na 70 procentech Evropské unie, ale mzdy někde na 30 procentech.

LIDOVÉ NOVINY: Víte, že argumentujete stejně jako odboráři?

PÍCL: To je ale logické! Jde nám o to samé – o vyšší platy. Několik desítek let se vypořádáváme s odkazem ekonomické transformace a nízkých mezd. Ty měly s růstem ekonomiky vymizet. To se ale nestalo. Žádáme proto, aby se mzdová hladina a produktivita práce srovnaly.

LIDOVÉ NOVINY: Když řekneme, že ČSSD je stranou práce, platí to?

PÍCL: Ano.

LIDOVÉ NOVINY: Proč tedy ČSSD navrhuje vyšší zdanění práce? Vy sám jste spoluautorem návrhu progresivně zdanit práci lidí s platem nad 50 tisíc korun měsíčně, který jste teď upravili na 80 tisíc měsíčně...

PÍCL: Když jsme s návrhem přišli, chtěli jsme rozvířit diskusi, že 70 procent lidí nebere ani průměrnou mzdu. Ta původní hranice byla dána tak, že by se toto opatření nedotklo 90 procent populace. To je obří masa, která by na těch 50 tisíc nedosáhla, To je tristní. My jim chtěli jen snížit daňové zatížení.

V současné době jsme posunuli hranici na 80 tisíc korun, protože když jsme se podívali na celkový daňový balíček, dospěli jsme k tomu, že při posunutí hranice na 80 tisíc korun může být celý daňový balíček fiskálně neutrální, s nulovým dopadem na veřejné finance. Náhradou by bylo vyšší zdanění firem a bank. Na rozdíl od jiných stran neříkáme, že snížíme daně všem a že to bude fiskálně neutrální. To nejde.

LIDOVÉ NOVINY: Proč vůbec zvažujete vyšší zdanění práce, když v Česku jsou primárně nízké majetkové daně či daně z kapitálu?

PÍCL: Souhlasím s vámi, že majetkové daně jsou u nás jedny z nejnižších v Evropě. V rámci zemí OECD jsou to asi dvě procenta HDP, v Německu 1,3 procenta a u nás je to asi 0,3 procenta. Určitě u nás prostor je. Jak jsem ale říkal, dívali jsme se na rozložení mezd, kdy naším cílem bylo, aby se snížení dotklo největšího počtu lidí, a zároveň jsme udrželi fiskální neutralitu celého daňového balíčku. Těch původních 50 tisíc bylo jen tématem k diskusi.

LIDOVÉ NOVINY: Nenaštvaly se na vás náhodou tehdy i odbory?

PÍCL: Ano, díky diskusi jsme dospěli k tomu, že posuneme pásmo, abychom dodrželi fiskální neutralitu. Proto jsme zvýšili sazbu na těch 80 tisíc.

LIDOVÉ NOVINY: Jaký očekáváte dopad na příjmy rozpočtu?

PÍCL: Návrh daně z příjmů fyzických osob by vytvořil výpadek příjmů asi ve výši 20 miliard korun. Pak je tam ale daň z příjmů právnických osob, která by měla přinést navíc asi 12 miliard. Ještě tam máme bankovní daň, která by nám dodatečně vygenerovala dalších 11 miliard.

LIDOVÉ NOVINY: Při zavádění sektorové daně jste se inspirovali v Rakousku. To ale od ní pomalu ustupuje. Proč ji tedy zavést zrovna v Česku?

PÍCL: Teď jsme přišli s verzí, kterou považujeme za nejlepší. Jde ale jen o jeden z návrhů. Sektorová daň se ale může v reálu upravit podle zkušeností z jiných zemí.

LIDOVÉ NOVINY: Proč právě banky, a ne třeba pojišťovny nebo operátoři, kteří fungují na oligopolním trhu?

PÍCL: Úřad vlády vydal na podzim studii, kdy nám vyšly tři sektory, ze kterých odtéká nejvíce kapitálu do zahraničí – banky, energetika a pak telekomunikace. Zatím se soustředíme na finančnictví. Samozřejmě, že problém vidíme i v sektorech, které jste jmenoval, takže jejich vyšší zdanění může následovat v dalších krocích. Zatím jsme ale vybrali jen banky.

LIDOVÉ NOVINY: Ale i vaše studie říká, že ve finančnictví je obrovská míra reinvestic, kolem 50 procent...

PÍCL: Ne ale v bankovním sektoru. Tam kapitál odtéká a jsou zde prostředky. Asi 15 členských zemí EU má nějakou formu bankovní daně, tak proč ne u nás...

LIDOVÉ NOVINY: Ano, ale ve světě vznikala často v důsledku finanční a bankovní krize, kdy se musel sanovat bankovní sektor. To se u nás nedělo, banky poslední krizi ustály.

PÍCL: Ano, fungovalo to tak, že si matky půjčovaly kapitál z bank a sanovaly jím špatné obchody v zahraničí. Říkáme: nechme peníze tady, pokud nejdou na zvyšování mezd.

LIDOVÉ NOVINY: V Česku je spousta zahraničního kapitálu. Jak ale chcete donutit české miliardáře a jejich firmy, které jsou dnes na Kypru, v Nizozemsku a dalších státech, aby raději měli sídlo tady v Česku, když u velkých a úspěšných firem rovněž mluvíte o progresivní dani?

PÍCL: Tady se během několik let snížila daň z příjmu právnických osob z 32 na dnešních 19 procent. Jediným důsledkem byl vyšší odliv kapitálu do zahraniční. Snižování daní v západním světě cestou není.

LIDOVÉ NOVINY: V programu říkáte, že nechcete, aby Česko bylo levnou montovnou. Zároveň to byla vláda ČSSD, která dávala daňové úlevy montovnám. Nemáte pocit, že řešíte problém, který jste sami způsobili?

PÍCL: Přišla s tím Tošovského vláda, my jsme investiční pobídky jen rozvinuli. Navíc koncem devadesátých let a počátkem milénia sem bylo třeba dostat zahraniční kapitál a investory a vytvořit pracovní místa. Bohužel se stalo to, co říkáte, kdy sem nepřišly velké firmy s výzkumem a vývojem, ale jen firmy, které dělají různé součástky, či tu vznikly různé sklady kolem Prahy. To chceme změnit.

Chceme změnit systém investičních pobídek tak, že pokud firmy budou chtít daňovou úlevu, musely by garantovat určitou výši mezd. Rovněž by se podle nás měly zavázat, že tu nechají určitou výši zisku formou reinvestic; samotná míra by byla na diskusi. Pak se musíme dívat, koho sem lákáme. Podle mne by měl CzechInvest více vybírat, jaké firmy sem chce přivést.

Rovněž se historicky ukázalo, že nejvíce podpory se dávalo do nejrozvinutějších krajů, nikoliv do těch nejohroženějších. Proto systém investičních pobídek vidíme jako přežitý. Chceme sem lákat společnosti jako teď GE Aviation, která bude s univerzitou vyvíjet letecké motory a teprve poté je bude komerčně prodávat.

LIDOVÉ NOVINY: Mzdy dnes rostou samy, protože lidé chybějí, a firmy je těžko hledají. Jak firmy chcete přinutit, aby mzdy zvýšily?

PÍCL: Máme seznam asi deseti kroků, jak zvýšit mzdy. Jedním z nich je zvyšování minimální mzdy, která tlačí na zaručené mzdy. Chceme snížit daně, a to firmám i lidem. Chceme vznik české investiční banky, která by podporovala firmy úvěry. Pak máme ještě několik dalších opatření.

LIDOVÉ NOVINY: Banky se dnes ale o firmy perou a půjčují jim za rekordně nízké sazby. Proč by to tedy teď měla dělat vláda?

PÍCL: To je ale teď, v době hospodářského růstu. Až nastane útlum, taková banka bude třeba, protože firmy se k výhodným úvěrům nedostanou. Je to podobné, jako když chceme dávat výhodné úvěry mladým lidem. Stát vždycky musí garantovat, že ať se děje, co se děje, pomůže lidem i podnikům.

LIDOVÉ NOVINY: Navrhujete obnovit fond, ze kterého si budou lidé půjčovat na vlastní bydlení ve chvíli, kdy rostou ceny nemovitostí vyšším tempem než deset procent za rok. Proč má vláda pomáhat všem lidem k vlastnímu bydlení a přifukovat realitní bublinu?

PÍCL: Stejně ale navrhujeme i systém sociálního bydlení, toto je jen doplněk. Neříkáme, že dáme všem peníze, a ať si koupí byt.

LIDOVÉ NOVINY: To, že tím můžete napomáhat dalšímu růstu cen a fakticky jdete proti záměrům ČNB, berete jen jako drobnost?

PÍCL: Neříkám, jak přesně bude program nastaven. Jen říkám, že je to jedna z možných podob a řešení, pokud bude problém. Samozřejmě neříkám, že máme dát úvěr každému. Tím bychom naopak ještě více zadlužovali lidi a hrozil by růst exekucí. Jen říkáme, že je to nějaký doplněk. Náš hlavní směr je dostupné nájemní bydlení.

LIDOVÉ NOVINY: Nechcete, aby se Češi udřeli k smrti. Když se ale podíváte na analýzu RIA k důchodové novele, průměrná doba v důchodu je 23 let. A když se podíváme na zaměstnanost mladých, ještě ve 25 letech většina z nich nepracuje. To je dohromady téměř 50 let, kdy člověk nepracuje a neplatí sociální ani zdravotní pojištění. Většinu života tedy člověk v Česku nepracuje...

PÍCL: To je ale ten problém, že například mladí nemohou sehnat práci.

LIDOVÉ NOVINY: Vážně nemohou? Nezaměstnanost mladých je u nás nejnižší v EU...

PÍCL: Dnes ano, ale v době krize tu bylo obrovské procento lidí, kteří nemohli sehnat práci. Ano,je třeba se podívat i na to, jak motivovat mladé, aby začali pracovat. Pak je třeba se podívat i na ohrožené skupiny nad 50 let, aby neztratily práci, a pak je důchodová hranice 65 let, která se může posunout nahoru či dolu podle demografického vývoje. Mimochodem, 65 let je všude v EU.

LIDOVÉ NOVINY: Není to všude, leckde mají 67 a hlavně se ta hranice posouvá dál. Například ve Velké Británii či v Belgii...

PÍCL: Dobře, někde mají ale i 63 let.

LIDOVÉ NOVINY: Vláda ANO, ČSSD a KDU-ČSL zrušila druhý důchodový pilíř, přičemž žádnou vlastní penzijní reformu nepředstavila. Jak chcete řešit důchody? O nutnosti důchodové reformy se mluví už od počátku devadesátých let a jediný pokus o ni tato vláda zarazila…

PÍCL: Musíme říct, jak je důchodový systém nastavený. Neustále se mluví o důchodovém účtu, ale žádný neexistuje, je jen virtuální, protože je součástí státního rozpočtu. Vždy to bude na rozhodnutí státu, jestli a kolik dá, nebo nedá na důchody. Když se podíváte na to, kolik peněz chybí, začínali jsme asi na 50 miliardách, dnes je schodek asi 16 miliard. Predikce ministerstva průmyslu mluví o ročním deficitu mezi 10 a 15 miliardami.

Musíme se bavit o tom, jak to dofinancujeme a že dnes jsme v době hospodářského růstu, takže tam také teče více peněz. My říkáme, že není třeba žádná domnělá velká důchodová reforma. Stačí jen různé úpravy odvodů, valorizací či daňové úlevy například třetího doplňkového pilíře. Teď se bavme o tom, kde ty chybějící peníze vezmeme. Za sebe říkám, proč se nepodívat na nízké majetkové daně. Tam ty peníze jsou.

Nebo se bavme o tom, že vezmeme peníze z DPH, která se už v minulosti navyšovala právě kvůli důchodům. Tyto peníze pak alokujeme na důchody. Je to jen o prioritách státu, jestli dá peníze někomu, kdo celý život dřel a zaslouží si to, nebo přijde pravicová vláda s tím, že nikomu nedá nic.

LIDOVÉ NOVINY: Říkáte, že je to na prioritách aktuální vlády. Není to ale náhodou ta největší perverze českého důchodového zajištění, že penzisté jsou plně závislí na libovůli poslanců?

PÍCL: To ale není nevolnictví. Je to garance státu, toho, že důchody bude platit.

LIDOVÉ NOVINY: Už samotná vládní analýza RIA ale ukazuje, že bez zvednutí věkové hranice bude od roku 2030 roční deficit na důchodovém účtu 67 miliard…

PÍCL: Dříve jsme měli 50 miliard, a stejně jsme se s tím vyrovnali. Skutečně to záleží jen na tom, jaké priority stát má. Navíc, nebavme se jen o věku dožití, ale o věku dožití ve zdraví.