Peníze jsou jako ježek: snadněji se dají chytit než udržet. Přísloví antického řeckého básníka Archilochose z Paru dnes platí víc než kdy jindy. Z řeckého ježečka se vyklubala zrůdná bestie, na kterou neplatí ani elektrický paralyzér s baseballovou pálkou. A otázka, kam investovat peníze, respektive eura, jistě mnohým nedá spát mnohem spolehlivěji než ona ježčí kůže...
Odpovědí je sice habaděj – nemovitosti, dluhopisy, zlato, diamanty, Facebook, kýženou jistotu ale negarantuje žádná. Velké oblibě se aktuálně těší americké státní pokladniční poukázky nebo dluhopisy Kanady. A digitální měna bitcoin.
„Požadavky z Evropy v současné době přímo explodovaly,“ řekl nedávno americkým médiím šéf společnosti BitInstant Charlie Shrem. Jeho firma se zabývá převáděním amerických a kanadských dolarů, britských liber a eur do virtuálních mincí. Podle Shrema poptávku ženou především Řekové, Italové a Španělé, kteří se mermomocí snaží uchránit své úspory. „Krize kolem eura nutí lidi přemýšlet o alternativách, které nejsou manipulovatelné,“ míní Shrem a směje se: „Mám kamarády z Řecka, kteří se obávají, že se jim za chvíli vrátí drachma a inflace exploduje jako v Zimbabwe.“ A zatímco hodnota eura klesá, síla bitcoinů roste. Počátkem roku měl jeden bitcoin hodnotu 5,26 dolaru, dnes je to téměř o dvacet procent víc.
Zrod kryptoměny
Zlatíčko technologických nadšenců a hipsterů se narodilo v roce 2009 jako výhradně internetová měna regulovaná algoritmy. Na rozdíl od ostatních dnešních měnových systémů nemá žádnou centrální autoritu, centrální banku, která by bitcoiny vydávala, spravovala je a starala se o ně. Veškeré finanční operace probíhají v P2P síti (peer-to-peer neboli klient-klient; v tomto typu počítačových sítí spolu komunikují přímo jednotliví uživatelé) a jsou chráněny silnou kryptografií. Odtud i název kryptoměna (cryptocurrency).
Co jsou bitcoiny:
Získat kryptoměnu může člověk tak, že se připojí do sítě bitcoin a nechá ve svém počítači běžet speciální aplikaci, která slouží jako jeden z uzlů, za jejichž pomoci dochází k šifrování a přes kterou pak probíhají transakce. Mimo to však v počítači dochází ke složitým matematickým výpočtům. Právě výpočetní výkon stanovuje hodnotu měny, podobně jako u klasických měn určuje hodnotu výše rezerv národních bank a státních garancí. „Mince“ existuje pouze elektronicky ve formě digitálního řetězce. Každá transakce se stane součástí kódu. Tímto způsobem nelze peníze falšovat.
Více se o bitcoinech dočtete v článku „Nejnebezpečnější projekt historie“. Ovládne internetová měna svět?
Doba drogová
Ještě nedávno experti spekulovali, že jediné, co by mladičké měně mohlo pomoct na nohy, je pornoprůmyslInternetové transakce s tradičními měnami jsou těžkopádné a drahé. Jenže bitcoin operuje mimo tradiční platební systémy a nespadá pod kontrolu centrálních bank či vlád. Podle jeho příznivců ho to činí bezpečnějším než klasické peníze s nuceným oběhem a zároveň imunním vůči politickým tlakům. Nelze se tedy divit, že v současné době jeho obliba sílí.
Přitom ještě nedávno experti z celého světa spekulovali, že jediné, co by mladičké měně mohlo pomoct na nohy, je internetový pornoprůmysl. Svá první vítězství totiž bitcoin slavil na undergroundových stránkách typu Silk Road. Silk Road, dle internetového obchodu Amazon.com přezdívaná „Amazon heroinu“, je v podstatě internetový černý trh, kde se obchoduje především s drogami. Je přístupný pouze přes softwarový systém zajišťující anonymizaci Tor (The onion router) a za hašiš, heroin, kokain a spol. se platí právě kryptoměnou.
Myšlenka je taková, že by sice tabuizované, a přesto legální stránky s pornografií mohly digitální měnu katapultovat do středu pozornosti, kdyby ji nabízely jako diskrétní alternativu k platbě kreditními kartami. Nakonec ale možná pornostránky ani nebudeme potřebovat...
Vítejte na Amazonu heroinu:
Avataři v teniskách
Bitcoiny však zdaleka nejsou jedinou alternativní měnou, která v poslední době získala pozornost především internetových médií. Svou vlastní měnu má například virtuální svět Second Life. 3D říše z dílny kalifornské společnosti Linden Lab má téměř třicet milionů uživatelů, kteří v ní prostřednictvím svých avatarů spolu komunikují, obchodují, budují nová města a především – jak už to tak v anonymních virtuálních světech bývá – souloží.
Start světa Second Life v roce 2003 šel ruku v ruce se vznikem mediálně oblíbeného termínu web 2.0. Ve svých začátcích Second Life vypadal jako možná a reálnému světu bližší alternativa ke klasickému internetu. Své vlastní pobočky v něm vybudovaly například společnosti BMW, Mercedes-Benz, IBM, Reebok, Adidas, Sony Ericsson či Mazda. Namísto toho, abyste informace hledali na webových stránkách, stačilo si zajít do virtuální prodejny, kde vám virtuální prodavač vysvětlil vše, co potřebujete vědět.
Takový je Second Life:
Například výrobce sportovního oblečení Adidas prodával v Second Life dokonce část své kolekce. Uživatelé tak mohli své avatary obout například do oblíbených tenisek Adidas Superstar. Za novou obuv zaplatili takzvanými Linden dolary. Jenže lindeny už dávno opustily hranice virtuálního světa a dnes se s nimi na internetu běžně obchoduje.
S vlastním projektem letos přišla i kanadská státní mincovna Royal Canadian Mint. V dubnu ohlásila vznik digitální měny MintChip. Měna by lidem měla umožnit placení prostřednictvím chytrých telefonů, počítačů, tabletů a podobně. Digipeníze by měly být naprosto anonymní a sloužit k menším nákupům, podobně jako drobné. „Digitální ekonomika stále roste, a my to musíme začít brát vážně,“ vzkázal médiím obchodní ředitel Royal Canadian Mint Marc Brulé. Má samozřejmě naprostou pravdu.