Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Začínající podnikatelé mají větší šanci. Vznikne státní banka

Evropa

  9:34
Začínající firmy mají u bank pouze minimální šanci. Banky se totiž bojí rizika. Od příštího roku by však měla nastat změna. Podle plánu by se ministerstva měla stát podílníky v inovativních projektech, které se jiné bankovní domy obávají podpořit.
Investice, ilustrační foto

Investice, ilustrační foto foto: Shutterstock

Začínající firmy mají v České republice velký problém, když shánějí peníze na rozjezd. Do rizika se nechce soukromým investorům ani komerčním bankám, jak potvrzuje letošní průzkum ministerstva průmyslu a obchodu i celoevropské statistiky. Proto od příštího roku vláda tuto mezeru na trhu vyplní a rozjede projekt státní investiční banky.

V „panelu investorů“ budou sedět jednotlivá ministerstva a začnou se stávat podílníky v zajímavých inovativních projektech, které jinde na peníze nedosáhnou.

Rizikové, ale perspektivní

Část peněz z evropských fondů tak ve stávající programové sedmiletce ministerstva odloupnou a nerozdají je v přímých dotacích. Model veřejné investice rizikového kapitálu je následující: manažeři státního fondu vytipují zajímavý začínající byznys, fond do něj vstoupí jako podílník a sežene další soukromé investory.

Manažeři státního fondu vytipují zajímavý začínající byznys, fond do něj vstoupí jako podílník a sežene další soukromé investory.

Ti už se nebudou rizika bát, protože se za projekt zaručí stát, a díky tomu se k půjčkám osmělí i tradičně opatrné banky. „Je to pro nás rozhodně zajímavá varianta,“ potvrdila již dříve Klára Pačesová z České spořitelny. Zapojí se i penzijní fondy, které uloží peníze klientů do projektových dluhopisů. Až se podnik úspěšně rozjede, stát si své peníze zase vytáhne zpátky a vloží je někam jinam.

To je přesně cíl – vytáhnout peníze zakonzervované v bankách do oběhu a dělat investice jinak než vypisováním zakázek. U těch stát nevydělá, výdaj jde ze státního rozpočtu a skončí na účtu vítězné firmy. U přímého kapitálového vstupu do podniku je efekt na dynamiku ekonomiky daleko větší, i když pomalejší. Ideál podle Bruselu je, aby Česko na nedotační podporu dalo deset procent z peněz, které ve fondech dostane. To znamená asi 65 miliard. To je prozatím nerealistická meta.

Mládek: Máme 1,35 miliardy

V letech 2007 až 2013 se v České republice odehrála jediná soukromá investice rizikového kapitálu do vznikajícího podniku. Správcem národních fondů se má podle schválených vládních materiálů stát Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) poté, co se transformuje v Českou investiční banku. Zatím je jasné, že díl svých peněz do rizikového kapitálu pošle ministerstvo průmyslu.

„Na podporu začínajících inovativních podniků a zajímavých nápadů, které potřebují zaplatit realizaci, máme nachystáno 1,35 miliardy korun,“ říká ministr Jan Mládek (ČSSD). Zapojit se chce jistě i Praha se svými 270,5 milionu korun.

Ostatní ministerstva zatím dokončují svoje „průzkumy terénu“, aby zjistila, kde si trh sám neporadí a je potřeba pomoci. Zájem zapojit se předběžně projevovalo ministerstvo pro místní rozvoj a životního prostředí – tam by šlo například o sociální bydlení či nízkoenergetické projekty.

Role České investiční banky má spočívat v tom, že by rizikový kapitál udržovala bokem od státního rozpočtu a na základě pokynů od resortů v jednotlivých fondech a podfondech. Na ní by bylo, aby nastavila třeba míru rizika nebo úrokové sazby a komunikovala s komerčními bankami, správci fondů a penzijními společnostmi.

Upouští se od rozdávání nevratných dotací a nahrazují je investiční vstupy, zvýhodněné úvěry a záruky.

Jde o trend, na který už přestoupila celá Evropa. Upouští se od rozdávání nevratných dotací a nahrazují je investiční vstupy, zvýhodněné úvěry a záruky. Takové peníze se na rozdíl od dotací dají použít několikrát, a podporu tím pádem získá víc žadatelů. Zároveň v tom budou mít podniky velký díl vlastních peněz, a tak se předpokládá, že už jen tím budou projekty smysluplnější, než byly svého času z dotací hrazené lanovky mezi dvěma soukromými hotely či záplava akvaparků.

Přerod je nutný, pokud se Česko chce změnit v centrum inovací. Průzkum ministerstva průmyslu ukázal, že začínající firmy jsou skoro bez šance, jak se k penězům dostat. „Sedm z deseti malých inovativních firem je nuceno investovat méně peněz, než by úspěch jejich byznysu vyžadoval. A banky podnikatelům bez historie obvykle příliš nepomohou,“ říká Mládek.

Teď, nebo nikdy

Výhodnější podmínky pro spuštění veřejných kapitálových investic už nebudou. V dotační sedmiletce je Česko pravděpodobně naposledy čistým příjemcem, což znamená, že z unijního rozpočtu dostává víc, než do něj posílá. Do budoucna tak lze vytvořit finanční polštář, který zůstane rotovat v domácí ekonomice, i když programové období skončí.

Pokud se unijní dotace takhle protočí po dobu osmi let, stanou se pak příjmem státního rozpočtu a ministři s nimi mohou naložit, jak budou chtít. Na vyšší důchody, snížení státního schodku nebo třeba zvýšení platů učitelům. Rozběhnutí státního investování lze současně naposledy zaplatit z evropských peněz – kdyby teď vláda zaspala, Česko si bude muset projekt uhradit samo.

Průkopnická role

Mládkův resort investiční fond spustí jako první v průběhu příštího roku. Úředníci nejdřív prozkoumali trh, aby zjistili, kde selhává a kde je potřeba, aby ekonomiku rozhýbal státní zásah. Za ministerstvo průmyslu jsou to malé a střední podniky v high-tech oborech, především v biomedicíně a nanotechnologiích. Soukromí investoři i banky se jim vyhýbají, protože trvá dlouho, než se dokončí fáze výzkumu a výsledky lze směňovat za peníze.

Pokud se podíváme na podíl soukromých i veřejných investic do začínajících inovativních podniků, za námi už je jen Ukrajina.

Stát to riziko naopak podstoupit klidně může – už jen proto, že dotace by se mu nevrátila určitě. A investuje tak do své budoucnosti. „Investiční podporu začínajících inovativních podniků realizovala většina zemí EU. Nejvíce jsme se inspirovali programem Yozma, který se stal základem pro přerod Izraele ve startupový národ,“ dodává Mládek. Není náhoda, že svého prvního vědeckého ambasadora vyslalo Česko do Izraele, který je světovým lídrem.

Česko se naopak choulí na chvostu. Pokud se podíváme na podíl soukromých i veřejných investic do začínajících inovativních podniků, za námi už je jen Ukrajina. Nejvýrazněji selhává propojení lidí s nápady a lidí s penězi. První nevědí, jak by měli investorům svoje ideje prezentovat a bojí se pustit si do podniku někoho nového. Druzí mívají pocit, že dají kapitál raději do rozběhnuté a etablované firmy.

Všechny okolní státy už s projektem „stát investorem“ začaly v uplynulé dotační sedmiletce. Vláda expremiéra Petra Nečase (ODS) se snažila zapojit také, ale zakázka na správce národního fondu se zasekla na antimonopolním úřadu tak dlouho, až se musel projekt stornovat, protože by se dotace nestihly vyčerpat. Vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) si z toho vzala ponaučení, fondy budou spravovat jen státní instituce.

Investice pro start a výzkum

V Národním inovačním fondu bude 1,35 miliardy na investice do začínajících firem a pro veřejné výzkumné instituce, které nezvládají sehnat partnera, aby z patentu udělaly prototyp a z prototypu něco, co vydělává. Aspoň dvojnásobek toho, co dává stát, musí manažeři fondu získat od soukromých investorů. Část projektů si manažeři vyberou sami a koupí v nich podíl přímo, část financí vloží do vhodných privátních investičních fondů, které státu najdou koncového příjemce.

Dosud české vlády především nabízely bohatým zahraničním firmám republiku jako místo, kde si mohou postavit provozovnu. Tak se ale stát nálepky montovny nezbaví. K tomu je třeba vlastníkům zahraničního kapitálu ukázat, že jsou tu tak dobré inovativní projekty, že do nich vláda neváhá s důvěrou vložit peníz.

Jak se v Evropě investoval rizikový kapitál v letech 2007 až 2013 v procentech z HDP

Finsko 0,068

Irsko 0,068

Švédsko 0,055

Švýcarsko 0,04

Francie 0,033

Británie 0,029

Německo 0,026

Rakousko 0,021

Maďarsko 0,018

Slovensko 0,005

Polsko 0,004

Česko 0,002

Ukrajina 0,001 (poslední v žebříčku)