Označení skleněný člověk poprvé použili zaměstnanci drážďanského muzea hygieny, když v roce 1920 vytvořili anatomický model člověka z průhledného plastu. V posledních letech se však tento pojem používá spíš jako metafora toho druhu ovládání společnosti, který umožňuje mocenským subjektům evidovat a podrobně sledovat například pohyb osob, peněz či zboží. V anglicky mluvících zemích vše prostupující kontrolu, jež se často odůvodňuje potřebou chránit občany před teroristy, zločinci, zvrhlíky a internetovými piráty, nazývají „mass surveillance“. V Česku se používá spíš termín čipová totalita.
A přesně k tomuto druhu totality jsme se – podle některých kritiků – v druhé polovině června zásadně přiblížili. Poslanecká sněmovna totiž minulý týden hladce schválila novelu zákona o elektronických komunikacích, která mimo jiné přikazuje operátorům půl roku ukládat provozní a lokalizační údaje o svých klientech. Konkrétně jde o informace telefonních operátorů nebo poskytovatelů internetového připojení o tom, kdo, odkud, s kým a jak dlouho komunikoval. Předloha teď ještě míří k posouzení do Senátu.
Novela stanoví povinnost operátorů zajistit dostatečné zabezpečení a ochranu údajů. Na požádání by je měly poskytnout policii, státnímu zastupitelství nebo soudům v souvislosti s trestním řízením. Rovněž by je měly předat policii, například pro účely pátrání nebo odhalování nebezpečí terorismu, Bezpečnostní informační službě, Vojenskému zpravodajství a České národní bance. Po uplynutí lhůty mají operátoři údaje zlikvidovat. Požadované údaje budou muset operátoři chránit s ohledem na existující technické možnosti a na náklady potřebné k zajištění ochrany odpovídající možným rizikům. Novela současně operátorům přikazuje, že musejí zajistit, aby neuchovávali obsah zpráv a nepředávali jej dál.
Nacisti, StB a Nova
Minulou středu novelu schválilo všech 154 přítomných poslanců. „Schválili ji přes to, že se ODS předtím vydávala za stranu chránící soukromí, přes to, že ČSSD se několikrát vyjádřila pro nutnost omezit sledování a přes to, že poslanci si z důvodů kontroverze šmírování původně vyžádali odklad hlasování. Vládní strany ODS, TOP 09 a ABL nalezly vzácnou shodu s opozičními ČSSD a KSČM – pokud jde o šmírování občanů, staré struktury vykazují pozoruhodnou jednotu. A to je, prosím, na pováženou,“ píše ve svém článku na webu Pirátských novin člen programové komise pro kopírování a internet České pirátské strany Jakub Michálek. A dodává, že vláda má teď k dispozici prostředky, o kterých si nacisti i komunistická StB mohli nechat jen zdát.
Česká pirátská strana proti takzvanému šmírovacímu zákonu protestuje nejhlasitěji. V reakci na opětovný pokus zavádět „data retention“, který předkladatel ministerstvo vnitra zdůvodňuje odhalováním kriminality, piráti nedávno uspořádali v Centrálním parku Pankrác protestní happening. Dle nich ukládání osobních dat nevede ke snížení kriminality, ale zavádí presumpci viny u běžných občanů.
Michálek ve svém komentáři rovněž ostře kritizuje televizi Nova, jež se podle jeho názoru nechala instrumentalizovat ministerstvem vnitra a policií, když několik dní před hlasováním v Poslanecké sněmovně odvysílala reportáž, v níž vytvářela dojem, že situace bez „data retention“ výrazně nahrává vrahům, zločincům a násilníkům. „Pro náš útvar je to naprostá katastrofa. Protože v boji s organizovanou trestnou činností a s terorismem se o tento prostředek velice opíráme,“ řekl televizním reportérům například jeden z nejvýše postavených policistů, šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robert Šlachta.
Telefon jako důkaz prý mimo jiné sehrál významnou roli naposledy při dopadení Otakara Tomka v kauze zavražděné Aničky Janatkové. Podle Michálka však reportáž byla součástí kampaně za znovuzavedení „šmírovacího zákona“, jenž v první řadě staví nevinné lidi do role těch nejtěžších zločinců.
Kritika mimo realitu
S postojem pirátů ale řada expertů a dokonce i dřívějších kritiků zákona o elektronických komunikacích nesouhlasí. Jedním z nich je například právní teoretik působící na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně Radim Polčák. Podle Polčáka, který se věnuje především právu moderních informačních systémů, internetu a kyberprostoru, je způsob, kterým je novela u nás chápána občanským sektorem, v dobrém úmyslu poněkud mimo realitu.
Pravým smyslem opatření typu data retention má být právě ochrana informačních práv člověka
Provozní údaje jsou totiž i bez specifické úpravy data retention, jak tvrdí Polčák, již uchovávány na základě jiných předpisů nebo na základě souhlasu uživatelů příslušných služeb. Každý z nás si prý může takový souhlas najít ve své smlouvě, ať už jde o mobilní komunikace nebo třeba kabelový internet. Není tedy pravda, že se bez specifické zákonné úpravy provozní údaje doteď neuchovávaly a nyní se najednou budou uchovávat a předávat. Pouze dochází k tomu, že uchovávání údajů dostává jasnější pravidla.
„Osobně tuto novelu spíše vítám – zejména proto, že pro uchovávání údajů (které probíhalo a probíhá) zavádí konkrétní a vcelku jasná pravidla,“ napsal Polčák ČESKÉ POZICI. Právnímu teoretikovi se ale nelíbí, že vláda v tomto případě nevyužila všech možností k tomu chránit právo na soukromí, že novela nepracuje s instituty, které mohly přispět k vyšší míře ochrany uživatelů služeb elektronických komunikací před excesy.
„V některých momentech se mi dokonce zdá, že znění novely nevychází z rozhodnutí Ústavního soudu, ale je mu spíše na truc. Škoda, že se v tomto případě naše vláda důkladněji neinspirovala například rakouskou úpravou,“ pokračuje Polčák, který přidal i poznámku k fenoménu data retention obecně.
Ústavní soud přitom loni v březnu rozhodl, že uchovávání údajů o internetové a telefonické komunikaci je protiústavní. Ústavní soud tak rozhodl na základě stížnosti sepsané občanským sdružením Iuridicum Remedium (IuRE) a podpořené 52 poslanci. Ministerstvo vnitra tehdy označilo rozhodnutí za nešťastné, od té doby pracovalo na nové právní úpravě.
„Plno ochránců lidských práv podle mého názoru nechápe, že pravým smyslem opatření typu data retention má být právě ochrana informačních práv člověka. Orgány státu jsou tu primárně od toho, aby za užití svých pravomocí zajišťovaly ochranu soukromí, svobody projevu, práva na informace a podobně,“ míní Polčák. Jinými slovy – stát je tu od toho, aby člověka chránil, nikoli buzeroval.
„K tomu, aby mohly být tyto orgány efektivní, pak potřebují pořádné nástroje (a data retention je jedním z nich). Právo má přitom podle mého názoru dostatek prostředků k tomu, aby zabránilo jejich svévolnému zneužití,“ míní expert. Skutečnost, že tu a tam nějaký policista spáchá ve službě dopravní přestupek, podle Polčáka také není důvodem, abychom policii zakázali používat automobily.