Lidovky.cz

Zachrání Řecko nová naleziště ropy?

  9:06

Podle nejnovějších informací Řekové disponují významnými zásobami ropy v pobřežním šelfu. Hovoří se o více než 25 miliardách barelů.

Řecká naleziště ropy se nacházejí v Jónském a Egejském moři a ve Středozemním moři mezi Krétou a Egyptem a Libyí. foto: © ČESKÁ POZICEČeská pozice

Existují tajemství, která trápí historiky mnoho generací. Jedním z nich je „řecký, neboli byzantinský oheň“, zbraň, která v 9. a 10. století dokázala zapálit nepřátelské loďstvo. Návod na její výrobu se ztratil v 15. století a dodnes se odhaduje, z čeho se tento historický „napalm“ vyráběl. Všichni badatelé se však shodují, že její významnou součástí musela být ropa, tedy „zemní olej“.

Zdá se, že dnešní Řecko by rádo využilo něčeho podobného k umazání svého dluhu. To ale není předmětem následujících úvah. Podle nejnovějších informací totiž Řecko disponuje významnými zásobami ropy v pobřežním šelfu, hovoří se o více než 25 miliardách barelů. V současnosti se těžba ropy soustřeďuje na pár vrtů v oblasti Prinosu (zásoba asi až pět miliard barelů, z toho 2,5 miliardy vytěžitelných).

Milion barelů denně 70 let

Žádný důkladnější geologický průzkum se až do roku 2008 neprováděl. A v roce 2010 tehdejší řecký ministr energetiky a životního prostředí Jannis Maniatis prohlásil, že víc než třináct let nebyl v průzkumu zásob řecké ropy učiněn žádný významný krok. Navíc bývalý řecký premiér Jorgos Papandreu a jeho vicepremiér Theodoros Pangalos veřejně lhali o neexistenci ropných zásob.

Geologové i vysocí státní úředníci totiž disponovali mapami s potenciálními zásobami ropy v Egejském a Jónském moři a u Epiru a Peloponésu. Mohutná naleziště jsou zřejmě i na jih od Kréty, o něž se Řecko dělí s Egyptem a Libyí. Zda byla důvodem tohoto ignorování dostupných geologických podkladů řeckými vládními představiteli ochrana vlastních ropných nalezišť „pro horší časy“, nebo třeba neochota se tímto tématem zabývat, jsou-li k dispozici dodávky ropy ze zahraničí, lze jen těžko posoudit.

Pokud by se zásoby ropy v šelfu mezi Řeckem a Tureckem měly v budoucnu těžit, předpokládá to několik let perného diplomatického vyjednávání

Z předpokládaných nových ložisek s 25 miliardami barelů ropy by Řecko bylo schopné těžit denně až milion barelů 70 let. To je třikrát víc, než činí celková dnešní řecká spotřeba. Jen hodnota současných ověřených zásob ropy a uhlí přitom představuje až 250 miliard eur, téměř dvojnásobek pomoci Řecku schválené nedávno eurozónou. To jen tak mimochodem.

Řecko-turecký spor o teritoriální vody

Z hlediska budoucnosti je asi nejnadějnější velké ložisko ropy mezi Krétou a Egyptem – odhady jsou velmi optimistické. A má ještě jednu velkou výhodu: leží daleko od teritoriálních vod Turecka. To nelze říct o potenciálních lokalitách v Egejském a Jónském moři. Podle odhadů by zásoby na východním pobřeží Řecka mohly pokrýt „až 50 procent řecké spotřeby“, prohlásil bývalý řecký ministr průmyslu Evangelos Kulumbis.

Spory Řecka a Turecka o vlastní teritoriální vody jsou historické a mnohdy krvavé. Podle mezinárodního práva se rozdělení pobřežního šelfu definuje jako polovina vzdálenosti od hranic. Potíž spočívá v tom, že to platí pro vzdálenosti nad dvě stě námořních mil (jedna míle je 1852 metrů). Ostrovy v Egejském moři jsou přitom vzájemně na dohled, někdy i na dostřel.

Pokud by se tedy zásoby ropy v šelfu mezi oběma státy měly někdy v budoucnu těžit, předpokládá to nejspíš několik let perného diplomatického vyjednávání. Současná hospodářská situace Řecka z něho činí slabšího partnera, proto si asi na jakákoli jednání počkáme. Nelze ovšem ani vyloučit ofenzivnější přístup Turecka, které se bude snažit ze současné řecké krize získat co nejvíc.

Podivný postoj řecké vlády

Současná vlastní těžba (90. místo na světě) představuje asi 2,5 procenta z celkové řecké spotřeby ropy (35. místo na světě). Řecko však s ropou čile obchoduje, v jejím importu je na 25. a v exportu na 57. místě na světě. Tyto aktivity jsou však vlivem politické krize okolo íránského jaderného programu značně ohroženy. Proto by otevření ropných ložisek jižně od Kréty bylo mimořádným přínosem.

Postoj řecké vlády je však podivný. Loni jí Izrael a Rusko navrhly, že provedou na vlastní náklady testovací vrty. K těmto návrhům se však řecká vláda ani nevyjádřila. Podle vládních představ by měla být vytvořena nová společnost se stoprocentní státní účastí spolupracující při průzkumných a těžebních pracích s americkou firmou Halliburton. Již dnes však existuje egyptský projekt, na kterém se Řekové podílejí. Jde ale o těžbu v egyptské části šelfu.

Existují-li velké zásoby ropy, mohou představovat onoho králíka, kterého Řekové vytáhnou z klobouku ve chvíli, kdy se jejich pozice v eurozóně stane definitivně neudržitelnou

Řecko má vzhledem k Česku ještě jedno specifikum – podnebí. Většinu ropy spotřebuje doprava nebo průmysl; na rozdíl od střední Evropy je potřeba ropy (či jiných paliv) na vytápění minimální. Tato výhoda má výrazný sociální aspekt. Zastavení či omezení dodávek ropy je sice nepříjemné, ale zpravidla během zimních měsíců neohrožuje obyvatelstvo výpadkem topení, jako je tomu u nás.

Na dodávky nespoléhat

Představme si, že by zásoby nejen ropy, ale i zemního plynu mezi Krétou a Egyptem byly potvrzeny a osvojeny. Řecko by se tím bez problémů stalo členem Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a z „chudáka Evropy“ by se rázem změnilo v petrolejového prince. Jeho vyjednávací pozice s Tureckem by posílila a možnost těžby v Egejském a Jónském moři by se nepochybně stala reálnější. Bylo by pak zajímavé sledovat, kdo na koho bude dělat dlouhý nos.

Zkušenosti s Řeckem však vybízejí k obezřetnosti. Pokud velké zásoby ropy opravdu existují, mohou představovat onoho králíka, kterého Řekové vytáhnou z klobouku ve chvíli, kdy se jejich pozice v eurozóně stane definitivně neudržitelnou. Současně však je i možné, že „ropná naděje“ je trochu politicky nadsazená, aby vylepšila vyjednávací pozici Řecka v rámci zahraniční pomoci. Jaké lepší garance by si totiž mohl kdo přát!?

Definitivní odpověď snad budeme znát během několika málo let, až budou naleziště prozkoumána a potvrzena. A samo sebou, až bude zahájena předpokládaná těžba. Do té doby držme Řekům palce, ale na dodávky jejich ropy se příliš nespoléhejme.

Zásobám ropy ve východním Středomoří se ČESKÁ POZICE věnovala v článku:

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.