Kdo místo Františka Dohnala do čela Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ)? Politici tvrdí, že o jeho nástupci dosud nejednali. Z informací ČESKÉ POZICE z vládních kruhů však vyplývá, že jména možných kandidátů se objevovala ještě před tím, než Dohnal ve funkci skončil. Adepti na prezidenta NKÚ jsou podle zdrojů ČESKÉ POZICE zatím tři: Miloslav Vaněk, ředitel Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, poslankyně ODS Zdeňka Horníková a premiérův šéfporadce Martin Říman. Šéfa NKÚ jmenuje prezident republiky na návrh Poslanecké sněmovny.
Je zjevné, že politici začali hledat Dohnalova nástupce dlouho před verdiktem soudu. Začátkem loňského roku ČESKÁ POZICE informovala, že by se Dohnalovým nástupcem mohl stát ředitel Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Miloslav Vaněk. Ten tehdy uvedl: „O této spekulaci, která běží v kuloárech, jsem už slyšel, ale nepřikládám jí důležitost. Oficiálně mi nikdo nic nenabídl.“ Nicméně dodal, že kdyby mu funkci šéfa NKÚ nabídli, taková funkce se neodmítá. Personální výměnu již před více než rokem údajně prosazovali ministr financí Miroslav Kalousek a šéf premiérových poradců Martin Říman.
Od premiéra ke kontrolorům
Z informací ČESKÉ POZICE vyplývá, že mezi kandidáty na šéfa NKÚ je zmiňován i sám Říman. Redakce se snažila získat jeho reakci, bohužel neúspěšně. Martin Říman, který nedávno přišel o dobře placenou funkci předsedy dozorčí rady podniku ČEZ, by si v NKÚ polepšil nejen co do výše platu. Jako šéfporadce nyní pobírá 110 tisíc korun měsíčně, coby prezident NKÚ by bral víc než 160 tisíc, získal by však také funkci na dalších devět let. A takovou perspektivu u Nečase určitě nemá. Ledaže by Nečas byl premiérem i ve vládě sociálních demokratů…
Bez šancí usednout do prezidentského křesla nemusí být ani poslankyně Zdeňka Horníková (ODS), místopředsedkyně sněmovního kontrolního výboru. „Neoficiálně se mnou pár lidí tuto možnost konzultovalo,“ uvedla pro ČESKOU POZICI.
Zatím můžeme jen spekulovat, jak se do volby prezidenta NKÚ promítnou snahy stran mít ve vedení úřadu svého člověka. Miloslav Kala, současný viceprezident NKÚ, je bývalým členem ČSSD. Proto je možné, že ODS bude usilovat o svého zástupce, což by favorizovalo ze zmíněných kandidátů právě Římana nebo Horníkovou. Slabinou Miloslava Vaňka může být, že je považován za osobu blízkou Miroslavu Kalouskovi. Podobně jako kdysi František Dohnal. Poslanci, zejména z ODS či ČSSD, budou po zkušenostech s Dohnalem hodně zvažovat, zda opět zvednout ruku pro Kalouskova koně.
Poslanci, zejména z ODS či ČSSD, budou po zkušenostech s Františkem Dohnalem hodně zvažovat, zda opět zvednout ruku pro Kalouskova koně
Ze zákona o NKÚ vyplývá, že prezident řídí úřad, jedná jeho jménem navenek, předsedá kolegiu a kárné komoře. Mimo jiné dále předkládá kolegiu plán kontrolní činnosti, návrh rozpočtu, všechny kontrolní závěry, z nichž vychází stanovisko ke státnímu závěrečnému účtu, návrh výroční zprávy a podněty Poslanecké sněmovny, Senátu, jejich orgánů a vlády.
Pokud jsou projednávána stanoviska či návrhy NKÚ, může se jeho prezident účastnit jednání sněmovny, Senátu či jejich orgánů. Ze zmíněného je zřejmé, že prezident NKÚ sám nemůže rozhodnout, kam auditoři půjdou na kontrolu a co tam hodlají prověřovat. Plán kontrol i závěry z kontrolních akcí totiž schvaluje 17členné kolegium, složené z patnácti členů úřadu, prezidenta a viceprezidenta NKÚ.
Prezidenta NKÚ, jehož funkční období je stanoveno na devět let, jmenuje prezident republiky na návrh Poslanecké sněmovny. V čele NKÚ, který byl zřízen v roce 1993, se dosud vystřídali dva prezidenti – Lubomír Voleník, jež nečekaně zemřel v roce 2003, a František Dohnal, kterého pravomocně odsoudil Městský soud v Praze. Tím jeho působení na úřadu skončilo. V současné době vede NKÚ jeho viceprezident Miloslav Kala.
Z Jihlavy do Prahy
Františku Dohnalovi se podařilo vypracovat z regionálního jihlavského politika až do ústavní funkce, za což vděčí lidovcům. Ti ho v roce 2005 prosadili na druhý pokus za prezidenta NKÚ. Lidovci tehdy přišli o svého člověka Josefa Bednáře v čele antimonopolního úřadu, kam ČSSD dosadila Martina Pecinu. Místo v NKÚ mělo být pro KDU-ČSL kompenzací.
Lidovci však v době volby šéfa NKÚ neměli žádného vhodného kandidáta, a proto sáhli po nepříliš známém Dohnalovi. Část poslanců však nevěděla, co může od regionálního politika očekávat. Dle informací ČESKÉ POZICE proto Dohnala nepodpořili všichni poslanci tehdejší koalice tvořenou ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU. Do funkce se Dohnal dostal i díky hlasům poslanců za KSČM.
Po potvrzení rozsudku nad Františkem Dohnalem se politici dušovali, že o Dohnalovu nástupci dosud nejednali. Hodlají prý najít osobu, která získá podporu ve všech parlamentních stranách. Nejlépe někoho, kdo není přímo spjatý s žádnou politickou stranou. Členství v politické straně však ještě nemusí být pro prezidenta kontrolorů handicapem. Připomeňme prvního prezidenta NKÚ, Lubomíra Voleníka, který byl do jmenování do funkce členem ODS.
Dohnalův nástupce nebude mít jednoduchou pozici, v neposlední řadě se musí postarat o obnovu důvěryhodnosti NKÚ
Voleníkovu nestrannost přitom nezpochybňovali ani členové jiných politických stran. „Ke komu jsem loajální? K ústavě a zákonům,“ konstatoval v rozhovoru pro Respekt v roce 1995 Voleník. Po jeho smrti stál v čele NKÚ tehdejší viceprezident Dušan Tešnar. Teprve po dvou letech dohadů sněmovna zvolila prezidentem Františka Dohnala.
Dohnalův nástupce nebude mít rozhodně jednoduchou pozici. Bude se muset nejprve seznámit s chodem úřadu, zcela jistě ho čeká audit hospodaření, rozšíří se pravomoci NKÚ, bude muset řešit stěhování úřadu, až vyprší nájem v Tokovu, a v neposlední řadě se musí postarat o obnovu důvěryhodnosti NKÚ.
Žádné překvapení
Dohnalův pád, a to, že může nastat, nemohl být pro politiky novinkou. František Dohnal totiž stanul před soudem několikrát. Již loni v létě, kdy Obvodní soud pro Prahu 7 vynesl nad Dohnalem nepravomocný rozsudek, premiér Petr Nečas situaci komentoval tak, že Dohnalova pozice je neobhajitelná.
Politici po pádu Dohnala veřejně prohlašovali, že by bylo optimální najít nového prezidenta NKÚ co nejdřív. Uvidíme, jak rychle se dokážou na nějakém jménu shodnout. Pro úřad a jeho důvěryhodnost by bylo nejlepší, kdyby našli někoho se zkušenostmi ze státní správy a se stejným kreditem, jaký měl Lubomír Voleník. Pak by bylo zcela jedno, byl-li kdy členem nějaké politické strany.
