Otec současného katarského panovníka šajch Hamad se dostal k moci v červnu 1995, kdy nekrvavým převratem odstavil od moci svého otce Chalífu a nastolil nový, relativně otevřený kurz. Umožnil i vznik televize al-Džazíra, bořící řadu regionálních tabu a často tvrdě kritizující poměry v Saúdské Arábii včetně vládnoucí dynastie Ál Saúd. Ta přitom během puče stála za původním emírem. „Někteří katarští představitelé posléze obviňovali Saúdskou Arábii, že podporuje disidentské členy vládnoucího rodu Ál Sání ve snaze opětovně převzít moc,“ připomíná autorka knihy A History of Saudi Arabia Madáwí ar-Rašídová.
Za současnou krizí přitom podle některých pozorovatelů může být snaha o odstranění nynějšího katarského emíra šajcha Tamíma, jemuž Hamad předal moc v létě 2013 a který pokračuje v emancipované politice svého otce.
Saúdská Arábie vyhlásila počátkem června bojkot Kataru a předminulý týden přitvrdila vyhlášením třinácti požadavků, na jejichž splnění Kataru zbývají už jenom dva dny (článek vyšel v LN v sobotu 1. července, pozn. red.). Ultimátum je však pro Katar podle většiny analytiků už na první pohled tak ponižující a nesplnitelné, že se nabízí otázka, jaké další kroky Saúdové plánují pro chvíli, až se Katar nátlaku (podle očekávání) nepodřídí.
Bývalý analytik CIA Nakhleh odhaduje, že Rijád by k tak razantnímu postupu vůči malému sousedovi nesáhl, pokud by neměl tichý souhlas Američanů. Ostatně bojkot zpupného emirátu Saúdové zahájili jen pár dní poté, co prezident USA Donald Trump navštívil Rijád. |
„Klíčová otázka zní, zda se Saúdové chystají nahradit Tamíma bin Hamada jiným členem rodu Ál Sání, který jim pak bude sloužit jako katarský Quisling (kolaborant – pozn. red.),“ uvedl přední americký odborník na oblast Perského zálivu Emile Nakhleh. „Plánuje Rijád vyslání armády do Kataru a násilné sesazení emíra? Stane se po odstranění Tamíma Katar vedle Bahrajnu dalším vazalským státem Saúdské Arábie?“ Bývalý analytik CIA Nakhleh odhaduje, že Rijád by k tak razantnímu postupu vůči malému sousedovi nesáhl, pokud by neměl tichý souhlas Američanů. Ostatně bojkot zpupného emirátu Saúdové zahájili jen pár dní poté, co prezident USA Donald Trump navštívil Rijád, vychválil hostitele, slíbil jim zbraně za 110 miliard dolarů a veškerou odpovědnost za blízkovýchodní nestabilitu připsal Íránu, hlavnímu rivalovi Saúdské Arábie.
Zatímco Katar tvrdí, že by rád vyjednával, ale jednostranným pohrůžkám se prý nepodřídí, blízkovýchodní tisk rozebírá, jak se Saúdové snaží na svou stranu získat další státy. S výjimkou Spojených arabských emirátů jde zatím o země, které jsou na Rijádu ekonomicky či politicky výrazně závislé. Poslední spekulace hovoří o tom, že Rijád může vyvíjet nátlak i na Pákistán, Indii a Bangladéš, neboť statisíce občanů těchto zemí pracují v Saúdské Arábii a případná ztráta jejich zaměstnání a zisků by výrazně zasáhla i ekonomiky dotyčné asijské trojky.
„Pokud nakonec Tamím zůstane v Kataru bez větších ústupků u moci, saúdský bojkot se bude jevit jako bouře ve sklenici vody a Saúdové budou vypadat jako násilník ze školního dvorku,“ domnívá se Nakhleh. „Pokud se naopak Tamím udrží jen jako vládnoucí loutka, saúdské království z krize vyjde jako hegemon arabského světa a bude moci svým sousedům vykládat, jak se vyplatí být zadobře s Trumpovou administrativou.“
Oficiální linie zní jinak
Případů, kdy se prastará rivalita mezi Saúdskou Arábií a Katarem projevovala na bázi kmenové příslušnosti, je celá řada. Například v roce 2005 Katar plošně zbavil občanství a veškerých sociálních služeb více než 5000 příslušníků klanu Ál Ghafrán z kmene Ál Murra a s argumentem, že tito lidé přišli ze saúdskoarabského území a stále jsou občany království, je skutečně donutil přesídlit do Saúdské Arábie.
„Sektářská politika Íránu a jeho zásahy na Blízkém východě představují překážku pro projekt, jenž uplatňuje Saúdská Arábie a další arabské státy a který má za cíl obnovit v regionu mír.“ |
Kmen Ál Murra většinově stál za někdejším emírem Chalífou a po jeho sesazení v roce 1995 se desítky příslušníků kmene zapojily do neúspěšného pokusu o puč proti novému vládci Hamadovi, to vše – podle řady náznaků – s podporou Saúdské Arábie.
V nynějším zatím jen diplomatickém a ekonomickém konfliktu ale Saúdská Arábie oficiálně odmítá jakékoli jiné pohnutky než ty, které prezentuje v posledních týdnech – tedy že Katar podporuje teroristické skupiny a hostí jejich vůdce, že narušuje regionální stabilitu a udržuje nadměrně vřelé vztahy s Teheránem.
Saúdskoarabský velvyslanec v Praze Nájif bin Abúd Lidovým novinám řekl, že bojkot Kataru je v souladu s mezinárodním právem. „Zahájen byl poté, co diplomacie neuspěla se snahou odradit Katar od neustálého destabilizování a zhoršování bezpečnosti v oblasti. Sektářská politika Íránu a jeho zásahy na Blízkém východě představují překážku pro projekt, jenž uplatňuje Saúdská Arábie a další arabské státy a který má za cíl obnovit v regionu mír,“ prohlásil pro LN saúdskoarabský ambasador. „Proto naše království oprávněně doufá, že Katar bude v budoucnosti spíše součástí politiky míru a nikoli součástí íránských plánů.“
