Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Z prezidenta Zemana by diplomatům přibyly vrásky. Kreml by naopak slavil.

Evropa

  16:00

Nazývá se eurofederalistou, tepe islám a hájí Rusko. Jak by se s ním soužila dnešní Nečasova, případně příští vláda z řad ČSSD (a KSČM)?

foto: Foto Isifa, montáž ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

Díky přímé volbě prezidenta by v čele České republiky mohlo stanout politicky nevyzpytatelné libero, které se při zastupování státu navenek nebude obtěžovat koordinací svých postojů s vládou. Oficiální zahraničněpolitickou linií ČR se necítil příliš vázán ani dosluhující prezident Václav Klaus, ale jeho názory byly alespoň konzistentní a předvídatelné. Prezident Miloš Zeman by mohl střílet od boku.

Zemanovy zahraniční priority jsou v jeho oficiální volební kampani popsány stroze. Na jejích internetových stránkách je Zeman líčen jako obhájce národních zájmů, který se nikdy nesklonil před mocnými. Je eurofederalista, ale nebojí se veřejně kritizovat eurobyrokracii a evropská nesmyslná nařízení, a v zahraničí vždy hájil české zájmy a podporoval české podnikatele.

Zeman také vysvětluje pojem národní suverenita jako možnost „do toho mluvit“, ať už ve formě členství v Evropské unii, NATO nebo v jiných mezinárodních organizacích. Více toho jeho kampaň o zahraniční politice neuvádí.

Kosovo Srbům!

Sebeidentifikací s eurofederalismem se Zeman na pomyslné ideové ose mezi dnešním euroskeptickým Pražským hradem a proevropským ministerstvem zahraničí teoreticky řadí až za Černínský palác. V jedné předvolební debatě dokonce podpořil převedení obranné a zahraniční politiky z národní na evropskou úroveň. Jindy se ovšem ochotně veze na vlně lidové zloby vyvolané údajně „nesmyslnými opatřeními“ EU – například o balení koblih či o záchodovém splachování.

V jedné předvolební debatě Miloš Zeman dokonce podpořil převedení obranné a zahraniční politiky z národní na evropskou úroveň

„Byl bych rozhodně na straně dnešního Černínského paláce, i když s některými kroky Karla Schwarzenberga, například uznání nezávislého Kosova, nesouhlasím,“ odpověděl Miloš Zeman ČESKÉ POZICI na otázku, kam by se na zmíněné ideové ose zařadil. Ministr zahraničí Schwarzenberg případnou povolební spolupráci s jakýmkoli svým protikandidátem na úřad prezidenta odmítl pro ČESKOU POZICI komentovat. O tom, že by „eurofederalistu“ Zemana považoval v evropských otázkách za spolehlivého partnera ve sporech s integračně zdrženlivějším Úřadem vlády, lze ovšem pochybovat. Už proto, že dnes je to zejména Brusel, kdo tlačí na normalizaci vztahů Srbska s jeho někdejší provincií.

„Domnívám se, že naše zahraniční politika je málo aktivní právě ve vztahu k EU. Jako příklad bych uvedl to, že ČR se dosud aktivně neúčastní při přípravě takzvaných Transevropských sítí a na rozdíl od Polska se dosud neuchází ani o financování vodního koridoru Dunaj-Odra z prostředků fondu soudržnosti EU,“ vyjmenoval Zeman ČESKÉ POZICI své další výhrady k současné zahraniční politice ČR.

Spojenectví s Washingtonem

V mimoevropských záležitostech by Zeman se současnou vládou politicky souzněl například postojem k Izraeli, ale vzhledem k jeho nediplomatické islámofobii by nejspíš šlo o medvědí službu. Navzdory podpoře, kterou jeho kandidatuře oficiálně vyjádřila KSČM (podpořila také Jiřího Dientsbiera), se Zeman hlásí ke spojenectví s Washingtonem.

Navzdory podpoře, kterou Zemanově kandidatuře oficiálně vyjádřila KSČM, se Zeman hlásí ke spojenectví s Washingtonem

Třecí plochou se současnou českou diplomacií by zřejmě byly vztahy s Ruskem, v nichž by Zeman v míře vstřícnosti vůči Kremlu předčil vládu podobně jako dosluhující prezident Václav Klaus. Zeman ČESKÉ POZICI potvrdil, že by v současné hradní praxi „zcela určitě“ pokračoval: „Rusko je velmoc, kterou není možné ignorovat, již vzhledem k jeho rozsáhlým surovinovým zdrojům, které EU potřebuje.“

Samostatnou kapitolou by pak nejspíš bylo obsazování diplomatických postů v zahraničí, kde by Zeman mohl pokračovat v rehabilitaci osob s nechvalnou předlistopadovou minulostí. Obsazení českého velvyslance v Moskvě po Petru Kolářovi by pro vládu bylo obzvlášť velkým problémem.

Eurofederalista

Nejpozději za 1,5 roku však nejspíš bude současná vláda vystřídána, takže téměř čtyři pětiny prezidentského mandátu by se Zeman pravděpodobně překrýval s kabinetem sestaveným dnešní levicovou opozicí. Údajný „eurofederalista“ podporuje zařazení ČR do hlavního proudu evropské integrace, což konvenuje s představami ČSSD. Zeman ČESKÉ POZICI potvrdil své očekávání, že by si byl s případnou vládou ČSSD v evropských otázkách blíž než s tou současnou.

„Eurofederalismus deklaruji již deset let, takže to u mě není kariéristický a nahodilý přístup jako u některých dalších politiků,“ uvedl Zeman„Eurofederalismus deklaruji již deset let, takže to u mě není kariéristický a nahodilý přístup jako u některých dalších politiků, kteří se stali eurofederalisty až v nedávné době,“ uvedl Zeman v narážce na nejmenované účelové eurofederalisty. Expředseda sociální demokracie, jehož v předminulých prezidentských volbách v roce 2003 nechali jeho někdejší spolustraníci na holičkách, má však dodnes napjaté vztahy s některými protagonisty své tehdejší porážky včetně stínového ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka.

„Zemanova dopadu na zahraniční politiku bych se děsil,“ přiznal ČESKÉ POZICI Zaorálek. „Zvlášť závěr jeho úřadování v premiérské funkci byla chmurná zkušenost,“ dodává s odkazem na Zemanův výrok z února 2002 přirovnávající tehdejšího palestinského vůdce Jásira Arafata k Adolfu Hitlerovi. Zaorálek na rozdíl od Zemana vyčítá současné české vládě údajně příliš jednostranně proizraelský postoj.

„Nevycházím z toho, že by pro mě byl reprezentativní názor Lubomíra Zaorálka a podporoval bych pokračování dosavadní politiky vůči Izraeli z prostého důvodu – je to jediný demokratický stat na Středním východě. Až na Středním východě vzniknou další demokratické státy na základě svobodných voleb, budu stejně tak podporovat i tyto státy,“ sdělil Zeman ČESKÉ POZICI.

Bolehlav ČSSD

Stínový ministr zahraničí má výhrady rovněž k Zemanově podpoře vojenského zásahu proti íránskému jadernému programu, jíž v listopadu 2007 zaskočil levicové aktivisty ze Zaorálkova oblíbeného protiradarového hnutí „Ne základnám!“ Zeman se nicméně stavěl proti výstavbě radaru, neboť by prý byl namířen proti Rusku. Zemanovy proruské názory Zaorálek obecně neodmítá, jedním dechem však ČESKOU POZICI upozornil, že je kampaň Dienstbierova levicového rivala financovaná načerno.

Bude-li prezidentem Zeman, dostanou se sociální demokraté do choulostivé situace – zejména převezmou-li vládní otěže„Jan Fischer by alespoň nevykazoval tak hérostratovské rysy,“ odhalil Zaorálek ČESKÉ POZICI své preference pro případ, že by se Zemanem do druhého kola prezidentských voleb místo kandidáta ČSSD Jiřího Dienstbiera postoupil zastánce jím jinak haněné „vícerychlostní“ evropské integrace.

Druhý muž zahraničněpolitického kádru ČSSD Jan Hamáček je ve vyjádřeních o Zemanovi diplomatičtější (a prozíravější). „Shodneme se v otázkách týkajících se EU i v pohledu na NATO. Vnímáme také důležitost vztahů s Izraelem. Odmítáme však preventivní úder na Írán,“ popsal ČESKÉ POZICI vyhlídky případné spolupráce s prezidentem Zemanem stínový ministr obrany. Bývalý předseda zahraničního výboru by pro ČSSD mohl být záložním adeptem na šéfa diplomacie, pakliže by příští prezident z nějakého důvodu nechtěl jmenovat Zaorálka.

Bude-li prezidentem Zeman, dostanou se sociální demokraté do choulostivé situace – zejména převezmou-li vládní otěže. Podobně jako jeho dva předchůdci na Hradě by se ve sporech s vládou opíral o neformální síť ideových příznivců v parlamentu (případně v kabinetu) – ať už přímo v ČSSD, anebo (uspějí-li v příštích sněmovních volbách) v jemu zcela oddané Straně práv občanů – Zemanovců (SPOZ).

Role Lukoilu

Jedním z hlavních sponzorů SPOZ byl před sněmovními volbami v roce 2010 jednatel dceřiné společnosti ruského Lukoilu Martin Nejedlý, který je místopředsedou strany pro ekonomiku a působí v Zemanově volebním štábu. Zájmy téže ruské ropné firmy zastupuje v České republice lobbistická firma Slávia Consulting Miroslava Šloufa, předlistopadového činovníka KSČ, expremiérova dlouholetého poradce a dnes šéfa pražské buňky SPOZ.

Nejedlého jméno pro jistotu nefiguruje ani na transparentním účtu Zemanovy volební kampaně u České spořitelny

Zeman zdůrazňuje, že peníze pro stranu pocházejí od Nejedlého coby soukromé osoby, nikoli z titulu jeho angažmá pro společnost Lukoil. Nejedlého jméno pro jistotu nefiguruje ani na transparentním účtu Zemanovy volební kampaně u České spořitelny. Nejde však ani zdaleka o jedinou personální vazbu Zemanovy kampaně na podnikatelské kruhy se zájmem o těsnější vztahy s Ruskem.

Po potupné porážce v předposledních prezidentských volbách zmizel první polistopadový sociálnědemokratický premiér z očí i mysli veřejnosti. Jeho nynější volební kampaň si proto může dovolit skládat jeho veřejný obraz takříkajíc nanovo z kusých vzpomínek zasutých v obecném po(d)vědomí. Jeden z jeho billboardů proto evokuje Zemanův hvězdný okamžik z listopadu 1989, kdy se jako bodrý prognostik v košaté beranici stal miláčkem statisícového davu na Letenské pláni – nadohled od Hradčan.

Lidé v pozadí

O necelé čtvrt století později však Zemanova kandidatura na Pražský hrad vychází z opačného prostředí. Lidé v pozadí jeho kampaně nevzpomínají s nostalgií na „sametovou revoluci“, nýbrž na dobu před ní, kdy byla Praha satelitem Moskvy.

Hned za Letenskou plání v diplomatické čtvrti v Bubenči sídlí firma Česká východní. Jejímu představenstvu předsedá Zdeněk Zbytek, jenž v listopadu 1989 jako velitel tankové divize ve Slaném přijel do Prahy vyzvat komunistickou vládu, aby tvrdě zasáhla proti demonstrantům, kteří v těch dnech na Letné veřejně hanobili vrchního velitele ozbrojených sil ČSSR.

Vláda ho ovšem nevyslyšela a Zbytek, absolvent vojenské akademie v někdejším Sovětském svazu, záhy využil svých kontaktů se sovětskými plukovníky a generály, kteří po rozpadu SSSR odešli do civilu a začali podnikat. Bývalý důstojník lidové armády se proto za uplynulých 20 let zúčastnil řady významných obchodů s Ruskem, Ukrajinou a Moldavskem (velvyslanectví Moldavska v ČR ještě před pár lety sídlilo v téže vile jako Česká východní).

Zbytkovy vztahy se sovětskými strukturami

Zbytek, jehož kvůli vztahům se „starými sovětskými strukturami“ údajně monitorovala Bezpečnostní informační služba (BIS), je také jedním ze zakládajících členů sdružení Přátelé Miloše Zemana. Na této bázi vznikla SPOZ, od které se Zeman odrazil k nynější kandidatuře na Hrad.

Angažovaný podnikatel Zdeněk Zbytek rád využívá degustace nových ročníků vína k navazování kontaktů s politiky a lidmi ze státní správy

„Jsem pouze jedním ze čtyř stovek členů tohoto sdružení a jediný můj příspěvek je členský poplatek ve výši deset tisíc korun,“ tvrdil serveru idnes.cz o své zakladatelské roli muž, jehož jmění se už koncem devadesátých let odhadovalo na miliardu korun. Jeho jméno opět pro jistotu nefiguruje mezi sponzory Zemanovy prezidentské kampaně na transparentním účtu u České spořitelny. Zbytkův oblíbený kandidát však na kampaň utrácel miliony už v době, kdy měl na účtu oficiálně jen sto korun.

Jedna ze Zbytkových firem MOLD VIN CZ je významným dovozcem moldavského vína do ČR a angažovaný podnikatel rád využívá degustace nových ročníků k navazování kontaktů s politiky a lidmi ze státní správy. Sám jsem byl před několika lety svědkem, jak si Zbytek v bubenečské vile ve vlastnictví Ruské federace vyměňoval polibky s pracovnicemi oddělení Společenství nezávislých států Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, ještě než s proslovem k přítomným vystoupil předseda KSČM Vojtěch Filip. Lahve polosladkého červeného příchozím v předsálí rozlévala nenápadná brunetka – Zemanova choť Ivana – Zbytkova tehdejší zaměstnankyně.

Sejdeme se Na Zátorce

Dvě sousední budovy v ulici Na Zátorce jsou taktéž ve vlastnictví Ruské federace. Objekty propojené podzemní chodbou využívá Ruské středisko vědy a kultury jako kinosál a učebny ruského jazyka. V prostorném přízemním salonku se pak celoročně pořádají recepce u příležitosti výročí různých bitev druhé světové války. Kromě bývalých důstojníků lidové armády se jich účastní představitelé Komory pro hospodářské styky se zeměmi Společenství nezávislých států (SNS), ale také například exministr průmyslu Miroslav Grégr – další ze zakladatelů sdružení Přátelé Miloše Zemana, který později stál i u zrodu SPOZ.

Zeman sice vehementně popírá, že by byl „ruským agentem“, očividně však je favoritem ruské lobby v České republice

Grégra, jehož Zeman kdysi představil Vladimiru Putinovi slovy „éto naš atomnyj děduška“, se zasloužil o dostavbu prvních dvou bloků jaderné elektrárny Temelín plzeňskou škodovkou. V konsorciu s ní je nyní jedním z finalistů soutěže na dostavbu dalších dvou bloků dceřiná společnost ruského státního podniku Rosatom.

V roce 2008, právě okolo doby vzniku sdružení Přátelé Miloše Zemana, býval údajně častým hostem ruských sídel Na Zátorce samotný Zeman v doprovodu Miloslava Šloufa. Zeman sice vehementně popírá, že by byl „ruským agentem“, očividně však je favoritem ruské lobby v České republice – ať už mu na kampaň Lukoil přispívá, či nikoliv.

Autor:

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...