Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Z nového šéfa ČEZ se podle premiérovy terminologie vyklubal nájemný voják

  9:20

Generální ředitel ČEZ nastínil, jak chce získat finance na dostavbu Temelína: zahraničními investicemi s rychlou návratností.

Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš poodhalil budoucí strategii podniku pod jeho vedením. Plánům, které zveřejnily dnešní Lidové noviny, dominuje dostavba třetího a čtvrtého bloku Temelína. Což je v naprostém souladu s vizemi premiéra Petra Nečase. Jenže kde vzít na dostavbu peníze?

Beneš nabízí řešení: k nashromáždění až 200 miliard korun by měly pomoci zisky z větrných a vodních elektráren, které firma chce vybudovat v zahraničí. A právě v tomto bodě se názory Beneše a Nečase začínají lišit.

Nečas

V pondělní Mladé frontě Dnes vysvětloval premiér odchod Martina Romana z funkce generálního ředitele a předsedy představenstva ČEZ tak, že Roman svou misi splnil, že reprezentoval „etapu růstu prostřednictvím zahraničních akvizic“. A že hlavní prioritu, tedy dostavbu Temelína, by už měl mít na starosti jiný šéf, konkrétně Beneš. Z premiérových vyjádření už tak úplně jasně nevyplynulo, proč musí být Roman předsedou dozorčí rady podniku.

A dále: Nečas v MfD přímo kritizoval skupinu manažerů ČEZ, jež nazval nájemnými vojáky, kteří by se „nadále zaměřovali na další zahraniční akvizice, například v obnovitelných zdrojích, které jsou dotované, vysoce regulované a kde je to pohodlné a bezpracné podnikání“. Premiér chtěl prý odvoláním Romana a jmenováním Beneše docílit toho, aby „právě tato skupina top manažerů začala ve strategickém uvažování ČEZ dominovat“.

Beneš

Nuže, podle Lidových novin si to Daniel Beneš představuje zhruba takto:  „Celkem chceme pořídit větrné a vodní elektrárny s instalovaným výkonem až 3000 megawattů,“ cituje šéfa ČEZ deník. Dodejme, že v zahraničí, nikoli v Česku. ČEZ už investoval v Rumunsku do větrných parků 27 miliard korun, první etapa je již hotová, dodává elektřinu do sítě a vydělává. Lidové noviny vypočítávají, že pokud budou náklady podobné jako v Rumunsku, celková investice by musela přesáhnout 100 miliard korun. Kde by to bylo? Zřejmě v Polsku a Německu, jejichž vlády nastavily výhodné podmínky pro investory do obnovitelných zdrojů energie (OZE).

ČEZ potřebuje rychle vydělat na Temelín a toto je řešení. OZE skýtá rychlou návratnost investic.  Aby ne, když zisky nejsou závislé na vývoji cen elektřiny na burzách, protože výkupní cena a návratnost investice jsou garantované státem.

Nečas versus Beneš

Není známo, jak si financování dostavby Temelína představuje premiér Petr Nečas, ale další zahraniční angažmá ČEZ nastíněné Danielem Benešem vypadá v konfrontaci s premiérovými slovy asi takto: Místo úspěšného manažera Romana vysadil do šéfovského sedla nájemného vojáka, který chce snadno vydělat na dotovaných OZE v zahraničí – proti čemuž premiér tak brojil a chtěl něčemu podobnému zabránit.